|
|
Principy ovariální stimulace a odběru oocytů u myši a člověka.
Klinovská, Karolína ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Práce se zabývá metodami kontrolované ovariální stimulace a odběru oocytů, a jejich fyziologickým zdůvodněním. Kvůli zásadnímu postavení myši jako modelového organismu pro mnoho v současné době klíčových výzkumů, a tedy nutnosti dokonalého zvládnutí její ovariální stimulace, jsou principy uvedeny v prvé řadě na jejím příkladě. Práce sumarizuje dostupná data a protokoly administrací ve vztahu k možným faktorům jejich úspěšnosti, jako jsou vlivy prostředí, kmen, čistota použitých hormonů a jiné. Každý typ protokolu je doplněn o možné negativní dopady, které může stimulace mít na kvalitu získaných buněk a jejich další vývoj. Vzhledem k faktu, že se neplodnost stává stále větším problémem lidské populace a ovariální stimulace k jejímu řešení pomocí asistované reprodukce neodmyslitelně patří, seznamuje práce čtenáře v poslední části také s touto problematikou. Předmětem zájmu je zde ovariální stimulace jak za účelem získání oocytů, tak jako příprava pro embryotransfer. Uvedené typy protokolů jsou obecně porovnány na základě použitých hormonů, úspěšnosti v programech In vitro fertilizace (IVF) a četnosti jejich použití.
|
|
|
The Molecular mechanisms of sperm-egg fusion in mouse
Klinovská, Karolína ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jonáková, Věra (oponent)
Molekulární mechanismus fúze gamet zůstává i přes svoji klíčovou roli v oplození z velké části neobjasněn. Bylo popsáno několik molekul, mezi nimi spermatický protein IZUMO1 a tetraspanin CD9 na vajíčku, které jsou nutné pro průběh interakce a fúze gamet u myši. Ze známých dat se v posledních letech formuje koncept velkého multiproteinového komplexu na obou membránách, společně tvořících fúzní aparát. Předpokládá se, že tetraspanin CD9 hraje roli v organizaci a udržování membránových struktur díky laterálním interakcím s ostatními membránovými proteiny. Naproti tomu se očekává, že IZUMO1, obsahující imunoglobulinovou doménu (Ig), má na povrchu vajíčka svůj vazebný receptor. Ig doména je známá pro své interakce s jinými protein, mezi nimi především Fc receptory, které by tak mohly představovat potenciální vazebné proteiny na povrchu vajíčka. Nedávné experimenty identifikovaly molekulu Fc receptor-like 3 (FCRL-3) jako kandidátní vazebný faktor vajíčka pomocí metody one-bead one-compound. Cílem této práce bylo určit lokalizaci FCRL3 na myších vajíčcích a případnou kolokalizaci s proteinem IZUMO1 na komplexu vajíčka s navázanými spermiemi, nutnou pro jejich možnou interakci. Pomocí fluorescenčního značení byl FCRL-3 identifikován jak v cytoplazmě, tak na povrchu plazmatické membrány vajíčka. Příromnost...
|
|
|
Principy ovariální stimulace a odběru oocytů u myši a člověka.
Klinovská, Karolína ; Svoboda, Petr (oponent) ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce)
Práce se zabývá metodami kontrolované ovariální stimulace a odběru oocytů, a jejich fyziologickým zdůvodněním. Kvůli zásadnímu postavení myši jako modelového organismu pro mnoho v současné době klíčových výzkumů, a tedy nutnosti dokonalého zvládnutí její ovariální stimulace, jsou principy uvedeny v prvé řadě na jejím příkladě. Práce sumarizuje dostupná data a protokoly administrací ve vztahu k možným faktorům jejich úspěšnosti, jako jsou vlivy prostředí, kmen, čistota použitých hormonů a jiné. Každý typ protokolu je doplněn o možné negativní dopady, které může stimulace mít na kvalitu získaných buněk a jejich další vývoj. Vzhledem k faktu, že se neplodnost stává stále větším problémem lidské populace a ovariální stimulace k jejímu řešení pomocí asistované reprodukce neodmyslitelně patří, seznamuje práce čtenáře v poslední části také s touto problematikou. Předmětem zájmu je zde ovariální stimulace jak za účelem získání oocytů, tak jako příprava pro embryotransfer. Uvedené typy protokolů jsou obecně porovnány na základě použitých hormonů, úspěšnosti v programech In vitro fertilizace (IVF) a četnosti jejich použití.
|
host ::
RSS.