|
| |
|
|
Dějiny moravské větve Žerotínů od jejího počátku do pozdního středověku
Kamler, Jiří ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
(česky): Původních moravských šlechtických rodů, které se v průběhu dějin zařadily mezi vysokou šlechtu není mnoho. Jedním z nich je rod Žerotínů, jehož počátkům a vývoji do počátku 15. století je věnována následující práce. První písemné zmínky o rodu pocházejí z konce 12. století, kdy je již patrná jejich vazba ať už na moravského markraběte či českého krále, v této době pro šlechtu typická. Ve 13. století pak dochází k první fázi rozšíření rodových držav a také k rozrůstání původního rodu Bludoviců do dvou větví - jičínské, vymřelé na počátku 14. století a šumvaldské, která v průběhu 14. století získala ves Žerotín, po které se rod později psal. V celém sledovaném období nepřekročil rod oblast Moravy, dokázal se však v několika případech prosadit do struktur zemské správy, ať už ve správě zeměpanských měst, nebo v oblasti soudní apod. Předci rodu Žerotínů tak nestáli stranou a z pramenů je patrný jejich kontakt s předními církevními a světskými představiteli Moravy, potažmo celého království, i když poněkud ojediněle. V průběhu 14. století se pak stále zřetelněji odděluje větev šumvaldská od žerotínské a díky moravským zemským deskám, lze také rekonstruovat nakládání rodu s majetkem, který až na několik výjimek nedosahoval velkého územního rozsahu.
|
|
|
Agonistic encounters of fallow deer (Dama dama) males during the rut
Fričová, Barbora ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Kamler, Jiří (oponent) ; Červený, Jaroslav (oponent)
population density, but sex ratio might be the fundamental faotor determining effeotiveness of different mating taotios. l. ÚvoD, CÍLE PRÁCE. HL.\\.Ni \'{.SLEDKY Tři nEe uvedenépublikre se zrblr.ají ruznými speld1.řijného ohovánídaňků.v kátkosti shrnnto' cilem táo prix brlo- l' objxnit pro€s akalace střetnuti dvou samoůdaňka shrniého. podoL'čj* b1l čn c .;m1miautor1.popsán u jelena ertopského.Snažilijsme se sp€cifrko\at.|atrrotlirc falito4 ..rlir'ňu.iici pral.děpodobnost$ziokého soubojemezi dvěma soupeň. 2. zkoumat m|i samic (daněl)u setkánídvou samcůa okolnosti ovlivňujioítendenoe samio zůstatu jednoho čiode.iítk jinému daňkovi' 3- ZabýaI se speciálnístrategiíleku a poro!Írat reprodukěni upěoh danlrů hájíoioh taitorium na leku a hájících (doěasná) samostatnáteritoria neprímoumetodou. Podle dostupné literatury je střetnutí dvou samcůdaňka ov|ivněno z h|ediska samic třemi hlavními proximátními faktory: přítomností samic, ůekvenoí páření a pravděpodobnosti zaWeznuti. Abyohom otestovali týo predikoe, zkoumali jsme jak moc rozhodujíoí je přítomnost samio pro průběh saměích střetnuti' Předpoklridali jsme, že v přfromnosti samio budou samci ve|ni motivovaní hájit svojí pozici Stanovili jsme hypotézu,že přftomnost samio poblíŽ samoůry]ýšíěetnost střetnutí mezi dvěma daňky' ěetnost výskýu soubojů i vokalizace v...
|
|
|
Metodika pro odhad poškození způsobeného hlodavci ohryzem kůry na obnově lesa
Homolka, Miloslav ; Zejda, Jan ; Heroldová, Marta ; Kamler, Jiří
Metodika poskytuje návod, jak na základě jednoduchých kritérií odhadovat rozsah ohryzu kůry, který působí hlodavci ve výsadbách listnatých dřevin. Získaná data lze využít pro objektivní zjišťování rozsahu poškození stromků i pro vyčíslování škod, které tím hlodavci působí. Exaktní data o ohryzu kůry mohou být využita jako zpětná vazba pro ověřování účinnosti opatření podniknutá na ochranu kultur před hlodavci i pro racionální posuzování vztahu mezi náklady vynaloženými na ochranu kultur a náklady na dosadbu poškozených porostů.
|
|
|
Metodika pro zjišťování početnosti hlodavců v lesním prostředí
Homolka, Miloslav ; Zejda, Jan ; Heroldová, Marta ; Kamler, Jiří
Metodika poskytuje návod na provádění monitoringu početnosti hlodavců v lesním prostředí se zaměřením na druhy, které způsobují škody na výsadbě listnatých dřevin. Data o početnosti hlodavců jsou základním předpokladem pro racionální opatření na ochranu výsadeb. Metodika je doplněna základními daty o ekologii cílových druhů. Příručka přispívá k porozumění problematiky vzniku poškození stromků v širších souvislostech a může přispět k efektivnímu vynakládání prostředků na prevenci škod. Metodika je určena především pro pracovníky v lesnické praxi.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.