|
|
Gnozeologické aspekty aplikace práva
Kallai, Vojtěch ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Předkládané zkoumání Gnozeologické aspekty aplikace práva se zabývá poznáváním během soudního rozhodování, v pozitivním právu označovanou jako dokazování. Práce se však neomezuje na platné důkazní právo, spíše se soustředí na teorii soudního poznávání stojící v pozadí důkazního práva, a to ne vždy na jasně formulovaných základech. Tyto základy či axiomy teorie poznání v právu se předkládané zkoumání snaží odkrýt a explicitně formulovat. Vedle úvodní kapitoly, představující strukturu a záměr zkoumání, a kapitoly závěrečné, shrnující provedené úvahy, je analýza rozdělena do čtyř částí. V kapitole nazvané Prolegomena k teorii poznání je představena obecná problematika filosofie poznání na pozadí kritiky víry v možnost objektivního poznání - ať už empirického či racionálního - a má posloužit jako východisko pro analýzu svébytné právní gnozeologie. Následující kapitola Specifika poznávání v právu je vedena deskriptivně a snaží se zevrubně prozkoumat soudní poznávání a popsat jeho základní atributy především na základě odlišností, které vymezují poznávání v právu vůči obecnému poznání. Prostor je rovněž věnován komparaci platných procesních předpisů napříč právními odvětvími a jejich přístupu k úpravě zkoumaných otázek. Kapitola nazvaná Pragmatická doktrína se posléze pokouší o syntézu a určité zobecnění...
|
|
|
Gnozeologické aspekty aplikace práva
Kallai, Vojtěch ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Předkládané zkoumání Gnozeologické aspekty aplikace práva se zabývá poznáváním během soudního rozhodování, v pozitivním právu označovanou jako dokazování. Práce se však neomezuje na platné důkazní právo, spíše se soustředí na teorii soudního poznávání stojící v pozadí důkazního práva, a to ne vždy na jasně formulovaných základech. Tyto základy či axiomy teorie poznání v právu se předkládané zkoumání snaží odkrýt a explicitně formulovat. Vedle úvodní kapitoly, představující strukturu a záměr zkoumání, a kapitoly závěrečné, shrnující provedené úvahy, je analýza rozdělena do čtyř částí. V kapitole nazvané Prolegomena k teorii poznání je představena obecná problematika filosofie poznání na pozadí kritiky víry v možnost objektivního poznání - ať už empirického či racionálního - a má posloužit jako východisko pro analýzu svébytné právní gnozeologie. Následující kapitola Specifika poznávání v právu je vedena deskriptivně a snaží se zevrubně prozkoumat soudní poznávání a popsat jeho základní atributy především na základě odlišností, které vymezují poznávání v právu vůči obecnému poznání. Prostor je rovněž věnován komparaci platných procesních předpisů napříč právními odvětvími a jejich přístupu k úpravě zkoumaných otázek. Kapitola nazvaná Pragmatická doktrína se posléze pokouší o syntézu a určité zobecnění...
|
host ::
RSS.