|
|
Inovace vybraných pojistných produktů a jejich alternativ
Kolouchová, Jana ; Kupčík,, Petr (oponent) ; Ptáček, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá inovacemi vybraných pojistných produktů a jejich alternativ. Teoretická část popisuje pojistný trh a vývoj pojišťovnictví v České republice, definuje důležité pojmy jako nahodilost, pojistná událost, pojistné produkty, riziko a právní normy v pojišťovnictví. V praktické části je provedena analýza zvolené pojišťovny, její konkurence a na základě získaných poznatků jsou vybrané pojistné produkty srovnány. V návrhové části jsou doporučeny změny u stávajících pojistných produktů vybrané pojišťovny z pohledu jejich obsahu a krytí rizik v případě nahodilé události. Dílčím cílem je návrh alternativního pojistného produktu u zvolené pojišťovny, který by se mohl v budoucnu objevit v její nabídce pojistných produktů.
|
|
|
Inovace vybraných pojistných produktů a jejich alternativ
Kolouchová, Jana ; Kupčík,, Petr (oponent) ; Ptáček, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá inovacemi vybraných pojistných produktů a jejich alternativ. Teoretická část popisuje pojistný trh a vývoj pojišťovnictví v České republice, definuje důležité pojmy jako nahodilost, pojistná událost, pojistné produkty, riziko a právní normy v pojišťovnictví. V praktické části je provedena analýza zvolené pojišťovny, její konkurence a na základě získaných poznatků jsou vybrané pojistné produkty srovnány. V návrhové části jsou doporučeny změny u stávajících pojistných produktů vybrané pojišťovny z pohledu jejich obsahu a krytí rizik v případě nahodilé události. Dílčím cílem je návrh alternativního pojistného produktu u zvolené pojišťovny, který by se mohl v budoucnu objevit v její nabídce pojistných produktů.
|
|
|
Proměna pohřebního rituálu přelomu 19. a 20. století na příkladu západočeského města Chebu
KOLOUCHOVÁ, Jana
Předkládaná disertační práce se zabývá jednotlivými změnami ve smutečních obřadech na konci "dlouhého" 19. století a se vstupem do století nového. Místem analýzy se stal západočeský Cheb a jeho obyvatelstvo. Pramenné východisko představují archiválie české i německé provenience v podobě zápisů ze zasedání městských rad a zastupitelstev a z jednání sanitární a hřbitovní komise. Dále práce vychází předně ze studia kremačních matrik a dobových místních periodik, stejně tak z tendenčních tisků. Předmětem zkoumání se v prvé řadě stala osvícenská nařízení, k jejichž realizaci došlo právě ve sledované době. Konkrétně se jedná o přesunutí hřbitovů za hranice města, výstavbu márnic, zřizování soukromých pohřebních ústavů a profesi hrobníků. Současně je pozornost věnována i kremačnímu hnutí, které představovalo jeden z nejpodstatnějších zásahů do tradiční podoby pohřbu. Z hlediska komparace je porovnána situace v českém a německém prostředí. Důraz je taktéž kladen na realizaci konkrétních spalovacích zařízení, jmenovitě na neuskutečněný projekt na chebském hřbitově a dále pak na dokončené stavby v saském Plavně, bavorském Selbu a na české straně hranice v Karlových Varech-Rybářích. V rámci zkoumání krematorií dochází k analýze tehdejších obyvatel města Chebu, kteří si zvolili kremaci jako způsob naložení se svými ostatky. Klíčovým tématem je postupné rozšiřování fakultativního pohřbu žehem napříč sociálním spektrem společnosti.
|
|
|
Každý jest na světě hostem, den ke dni jen k smrti rostem. Mortalita a pohřební rituál v Chebu a okolních obcích ve druhé polovině 19. století
KOLOUCHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se na příkladu oblasti Chebu a okolních obcí zabývá fenoménem smrti ve druhé polovině 19. století. Pramennou základnu vytvořily církevní matriky zemřelých, ale bylo pracováno i s normativními nařízeními a hmotnými doklady. Jako základní metodologické východisko byla zvolena historická demografie, ale byly využity i přístupy historické antropologie a dějin umění. Největší důraz byl kladen na získání výsledků statistického výzkumu. Ukazatel problematiky úmrtnosti byl zkoumán z hlediska několika faktorů. Nejenže byly získány údaje o průměrné délce života, kojenecké a dětské úmrtnosti, sezónním pohybu, ale také byla provedena analýza příčin úmrtí s ohledem na jejich německé pojmenování. Pozornost byla soustředěna i na infekční onemocnění, která sužovala společnost druhé poloviny 19. století. Otázka šíření epidemií byla dána do širších souvislostí v následující kapitole, jež se zaobírá vlivem prevence na postupné prodlužování délky života. Pozornost byla věnována i analýze dochovaných náhrobků z druhé poloviny 19. století na základě terénní práce. Artefakty byly posuzovány z hlediska uměleckého ztvárnění. Zaznamenány byly i náhrobní nápisy, které napomohly k identifikaci konkrétních osob. Zakončení kapitoly bylo učiněno v duchu zamyšlení se nad vandalstvím moderní doby, které je naší společností tolerováno a nad důležitostí zachování dokladů pohřební kultury jako doklad vysoké umění. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, jaké byly ve sledované době úmrtnostní poměry, ale také jak se měnil pohřební ritus v důsledku emancipace měšťanské společnosti. Bylo poukázáno na souvislosti s raně novověkou tradicí velkých šlechtických smutečních obřadů. Přesun pozornosti od zemřelých k pozůstalým byl doložen nejen na základě analýzy dochovaných náhrobků pocházejících z druhé poloviny 19. století, nýbrž také rozborem smutečních oznámení v regionálním tisku. Komplexnost byla umocněna sondou přibližující životy dvou generací chebských kamenosochařů, kteří nezaměnitelně ovlivnili vzhled místního hřbitova. Díky jazykovému rozboru hesla ?Smrt? prezentovaného na stránkách dobových výkladových slovníků a exkurzem do lidových zvyklostí spojených s ukončením životní pouti vesnického obyvatelstva byla problematika smrti a pohřebního rituálu mnohostranně studována. Pro získání ucelenějšího pohledu a uchopení dané problematiky nebylo možné pracovat pouze s výsledky statistiky, ale bylo žádoucí pokusit se o interdisciplinární přístup.
|
|
|
"Smrti, smrti, tys stále tak po životech hladová." Mortalita a pohřební rituál na Chebsku ve druhé polovině 19. století
KOLOUCHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se na příkladu oblasti Chebska zabývá fenoménem smrti ve druhé polovině 19. století. Pramennou základnu vytvořily církevní matriky zemřelých, ale bylo pracováno i s normativními nařízeními a hmotnými doklady. Jako základní metodologické východisko byla zvolena historická demografie, ale byly využity i přístupy historické antropologie a dějin umění. Největší důraz byl kladen na získání výsledků statistického výzkumu. Ukazatel problematiky úmrtnosti byl zkoumán z hlediska několika faktorů. Nejenže byly získány údaje o průměrné délce života, kojenecké a dětské úmrtnosti, sezónním pohybu, ale také byla provedena analýza příčin úmrtí. Pozornost byla soustředěna i na infekční onemocnění. Otázka šíření epidemií byla dána do širších souvislostí v následující kapitole, jež se zaobírá vlivem prevence na postupné prodlužování délky života. Pozornost byla věnována i analýze dochovaných náhrobků z druhé poloviny 19. století na základě terénní práce. Artefakty byly posuzovány z hlediska uměleckého ztvárnění. Zaznamenány byly i náhrobní nápisy, které napomohly k identifikaci konkrétních osob. Zakončení bylo učiněno v duchu zamyšlení se nad vandalstvím moderní doby a nad důležitostí zachování dokladů pohřební kultury. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, jaké byly ve sledované době úmrtnostní poměry, ale také jak se měnil pohřební ritus v důsledku emancipace měšťanské společnosti. Bylo poukázáno na souvislosti s raně novověkou tradicí velkých šlechtických smutečních obřadů. Komplexnost byla umocněna rozborem hesla ?Smrt? prezentovaného na stránkách dobových výkladových slovníků a exkurzem do lidových zvyklostí spojených s ukončením životní pouti vesnického obyvatelstva. Pro získání ucelenějšího pohledu nebylo možné pracovat pouze s výsledky statistiky, ale bylo žádoucí pokusit se o interdisciplinární přístup.
|
host ::
RSS.