|
|
Prostředky pro automatické podávání antidot (autoinjektory) proti nervově paralytickým látkám
JONÁŠ, Jindřich
Tato diplomová práce se zabývá problematikou nervově paralytických látek se zaměřením na aplikaci antidotní terapie pomocí autoinjektoru. Byly použity dva druhy metod. Metoda literární rešerše a metoda kvantitativního výzkumu. Vzhledem k tomu, že pod toto téma spadá spousta informací ohledně bojových chemických látek a konkrétně i nervově paralytických látek, byla tato problematika rozpracována v teoretické části práce. V kapitole současný stav byl za pomoci literárních pramenů vypracován přehled o vývoji autoinjektoru, od prvních zmínek až po současnost. Praktická část práce byla zaměřena na zhodnocení vědomostních znalostí o nervově paralytických látkách u studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské Univerzity. Výsledky průzkumu byly získávány metodou kvantitativního výzkumu, pomocí dotazníkového šetření, které obsahovalo celkem 18 vědomostních otázek. Na tyto otázky si mohli dotazovaní vybrat ze dvou až sedmi uzavřených odpovědí, z nichž právě jedna byla správně. Výsledky byly zpracovány jak pro jednotlivé odpovědi, tak pro celkovou úspěšnost správných odpovědí každého z dotazovaných. Z takto získaných výsledku bylo zjištěno, že respondenti projevili kvalitní znalosti tématu nervově paralytických látek. Dále bylo v praktické části použito experimentálního měření časů, za který si jednotliví respondenti zvládli aplikovat antidotum pomocí cvičného autoinjektoru nejprve bez instruktáže a posléze s instruktáží. Touto metodou byla posuzována kvalita návodu na autoinjektoru a ergonomie jeho ovládání. Dosažené časy byly statisticky zpracovány a tyto výsledky, i když dokazují významný rozdíl obou měření, byly vyhodnoceny, jako příznivé.
|
|
|
Akutní infarkt myokardu v přednemocniční neodkladné péči - přímá spolupráce s kardiocentrem
JONÁŠ, Jindřich
Akutní infarkt myokardu v přednemocniční neodkladné péči {--} přímá spolupráce s kardiocentrem Posouzení naléhavosti stavu pacienta trpícího kardiální symptomatologií, přesněji označovanou za bolesti na hrudi či akutní koronární syndrom, bylo v přednemocniční neodkladné péči vždy doménou lékaře rychlé lékařské pomoci. Avšak s rozvojem diagnostické techniky může dnes tuto pracovní diagnózu stanovit i školený zdravotnický záchranář, který v daný okamžik nemá možnost přivolání si lékaře na místo zásahu. Velkou výhodu v tomto představuje především možnost telemetrického přenosu elektrokardiografického záznamu do kardiocentra, kde je tato křivka popsána kardiologem specialistou, s kterým se posléze po telefonu dohodne pro konkrétního pacienta nejoptimálnější postup organizace pacientova transportu s navazující specializovanou terapií. Cíly práce bylo analyzovat pracovní postup zdravotnického záchranáře u pacienta s akutním infarktem myokardu a zhodnotit specifika komunikace a spolupráce s kardiocentrem pomocí datového přenosu. Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část, popisuje problematiku přednemocniční neodkladné péče o pacienta s akutním infarktem myokardu a její poskytování samotné. Druhá, praktická část, byla tvořena formou kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla použita metoda dotazovaní technikou řízeného rozhovoru. Na základě analýzy získaných dat byly stanoveny následující hypotézy. Hypotéza číslo 1: Zdravotničtí záchranáři jsou znalí postupu přednemocniční neodkladné péče o pacienta s akutním infarktem myokardu. Hypotéza číslo 2: K výjezdům s indikací bolestí na hrudi je primárně vysílána posádka rychlé zdravotnické pomoci.
|
host ::
RSS.