|
|
Biomechanická problematika tenkostěnných žil mozku
Hemza, Jan ; Maršík, František (vedoucí práce) ; Otáhal, Jakub (oponent) ; Vašků, Anna (oponent)
Biomechanické parametry a geometrie přemosťujících žíly mozku byly studovány jak empiricky tak i teoreticky. Ke studiu histologicko-anatomickému byl použit světelný mikroskop Nikon s digitálním skenerem obrázků a ke zjištění biomechanických vlastností byl využit systém MTS 585.2 Mini Bionix. Geometrické studie přemosťujících byla zjištěna pomocí magnetické rezonance Siemens Magnetom Symphony 1,5T a stereomikroskopu Nikon SMZ 1500 s digitálním fotoaparátem Nikon Coolpix E995 se softwarem Lucia Net. Vedle stanovení Youngova modulu a specifického prodloužení byly zjištěny i mezní hodnoty destrukčních sil a meze průtažnosti. Ze zjištěné geometrie mozkového venozního systému byla vypočtena jeho rezervní kapacita a provedeno porovnání dle pohlaví. Provedená analýza biomechanických vlastností přemosťujících žil vede k následujícím závěrům: Existence dvojího typu žilního systému mozku - žíly s tenkými stěnami mají až o řád menší elastický modul než žily se silnými stěnami Vysoká náchylnost žil s tenkými stěnami ke kolapsu Existence trvalých vibrací žilních stěn i za fyziologických podmínek Biomechanické parametry přemosťujících žil: Youngův modul E = 0,41139 .10 6 Pa, mez pevnosti 23,4282 .10 6 Pa, specifické prodloužení Δl /l0 = 0,2556. 10 -3 . Splavy mají vysokou tuhost a malou pružnost materiálu....
|
|
|
Matematická modelace osteodegenerativního procesu segmentu krční páteře
Barsa, Pavel ; Maršík, František (vedoucí práce) ; Otáhal, Stanislav (oponent) ; Hemza, Jan (oponent)
Pavel Barsa-Matematická modelace osteodegenerativního procesu segmentu krční páteře 7 RESUMÉ Cíl: Následující studie simuluje různé typy mechanické zátěže krčního obratle a chce ověřit, zda se mechanické napětí a deformace kumulují v oblastech predilekční tvorby osteofytů při rizikovém typu mechanické zátěže. Cílem je vytvořit takový teoretický model, který by vysvětlil klinická sledování ve smyslu výskytu predilekční lokalizace procesu kostní remodelace v krčním obratli. Metodika: Podle anatomického preparátu čtvrtého krčního obratle byl za použití vysoce přesného měřícíhosystému ATOS II, který pracuje na principu optické triangulace vytvořen virtuální 3D model. Jeho povrch následně počítačový systém ANSYS zpracoval na povrchovou polygonální síť a objem rozdělil na konečné prvky. Na modelu byla provedena napěťově deformační analýza metodou konečných prvků. Analýza definovala rozložení mechanických napětí a deformací v obratli za neutrálního postavení, ve kyfotickém postavení páteře a v hyperlordóze. Zátěž ve středním anatomickém postavení charakterizovala distribuce 80% přenášené síly na přední sloupec obratle a 10% na každou artikulační plochu zadních elementů. Hyperlordóza byla popsána 90% zatížením koncové lišty obratlového těla a 5% každého kloubního výběžku, zatímco hyperkyfózu definovalo poměrně...
|
|
|
Matematická modelace osteodegenerativního procesu segmentu krční páteře
Barsa, Pavel ; Maršík, František (vedoucí práce) ; Otáhal, Stanislav (oponent) ; Hemza, Jan (oponent)
Pavel Barsa-Matematická modelace osteodegenerativního procesu segmentu krční páteře 7 RESUMÉ Cíl: Následující studie simuluje různé typy mechanické zátěže krčního obratle a chce ověřit, zda se mechanické napětí a deformace kumulují v oblastech predilekční tvorby osteofytů při rizikovém typu mechanické zátěže. Cílem je vytvořit takový teoretický model, který by vysvětlil klinická sledování ve smyslu výskytu predilekční lokalizace procesu kostní remodelace v krčním obratli. Metodika: Podle anatomického preparátu čtvrtého krčního obratle byl za použití vysoce přesného měřícíhosystému ATOS II, který pracuje na principu optické triangulace vytvořen virtuální 3D model. Jeho povrch následně počítačový systém ANSYS zpracoval na povrchovou polygonální síť a objem rozdělil na konečné prvky. Na modelu byla provedena napěťově deformační analýza metodou konečných prvků. Analýza definovala rozložení mechanických napětí a deformací v obratli za neutrálního postavení, ve kyfotickém postavení páteře a v hyperlordóze. Zátěž ve středním anatomickém postavení charakterizovala distribuce 80% přenášené síly na přední sloupec obratle a 10% na každou artikulační plochu zadních elementů. Hyperlordóza byla popsána 90% zatížením koncové lišty obratlového těla a 5% každého kloubního výběžku, zatímco hyperkyfózu definovalo poměrně...
|
|
|
Biomechanická problematika tenkostěnných žil mozku
Hemza, Jan ; Maršík, František (vedoucí práce) ; Otáhal, Jakub (oponent) ; Vašků, Anna (oponent)
Biomechanické parametry a geometrie přemosťujících žíly mozku byly studovány jak empiricky tak i teoreticky. Ke studiu histologicko-anatomickému byl použit světelný mikroskop Nikon s digitálním skenerem obrázků a ke zjištění biomechanických vlastností byl využit systém MTS 585.2 Mini Bionix. Geometrické studie přemosťujících byla zjištěna pomocí magnetické rezonance Siemens Magnetom Symphony 1,5T a stereomikroskopu Nikon SMZ 1500 s digitálním fotoaparátem Nikon Coolpix E995 se softwarem Lucia Net. Vedle stanovení Youngova modulu a specifického prodloužení byly zjištěny i mezní hodnoty destrukčních sil a meze průtažnosti. Ze zjištěné geometrie mozkového venozního systému byla vypočtena jeho rezervní kapacita a provedeno porovnání dle pohlaví. Provedená analýza biomechanických vlastností přemosťujících žil vede k následujícím závěrům: Existence dvojího typu žilního systému mozku - žíly s tenkými stěnami mají až o řád menší elastický modul než žily se silnými stěnami Vysoká náchylnost žil s tenkými stěnami ke kolapsu Existence trvalých vibrací žilních stěn i za fyziologických podmínek Biomechanické parametry přemosťujících žil: Youngův modul E = 0,41139 .10 6 Pa, mez pevnosti 23,4282 .10 6 Pa, specifické prodloužení Δl /l0 = 0,2556. 10 -3 . Splavy mají vysokou tuhost a malou pružnost materiálu....
|
host ::
RSS.