|
|
Faktory ovlivňující dobrovolné slučování obcí: případ České republiky v evropském srovnání
Heřmánek, Jan ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Masopustová, Ilona (oponent)
Text této práce zkoumá problematiku prvku dobrovolnosti procesu slučování municipalit v evropských zemích. Jako časový rámec bylo zvoleno období mezi lety 1990 a 2013, které dovoluje do výzkumu zahrnout taktéž země bývalého východního bloku. Text je rozdělen na dva celky, které kombinují dva odlišné přístupy, první část textu je převážně teoretická a problematiku slučování obcí nahlíží optikou top-down, tedy pohledem státních celků. Evropské státy člení do kategorií podle míry či typu dobrovolnosti a následně na jednotlivých případech ilustruje, jaké faktory a nástroje měly vliv na úspěšnost či neúspěšnost procesů konsolidace municipální struktury. Druhá část práce je empirického charakteru a na základě primárních dokumentů a analýzy mediálního obsahu zkoumá konkrétní případy dobrovolných sloučení obcí v České republice. Na problematiku amalgamace hledí perspektivou bottom-up a analyzuje jednotlivé předpoklady a faktory, které vedly malé české obce k rozhodnutí vzdát se dobrovolně své samostatnosti. Jednotlivé případy (jak úspěšné tak neúspěšné) jsou zkoumány jednotlivě, s důrazem na popis průběhu celého procesu sloučení. Kombinace dvou přístupů umožňuje vytvořit soubor základních doporučení strategií a nástrojů, které při správné implementaci mohou vést k dobrovolnému slučování obcí.
|
|
|
Faktory ovlivňující dobrovolné slučování obcí: případ České republiky v evropském srovnání
Heřmánek, Jan ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Masopustová, Ilona (oponent)
Text této práce zkoumá problematiku prvku dobrovolnosti procesu slučování municipalit v evropských zemích. Jako časový rámec bylo zvoleno období mezi lety 1990 a 2013, které dovoluje do výzkumu zahrnout taktéž země bývalého východního bloku. Text je rozdělen na dva celky, které kombinují dva odlišné přístupy, první část textu je převážně teoretická a problematiku slučování obcí nahlíží optikou top-down, tedy pohledem státních celků. Evropské státy člení do kategorií podle míry či typu dobrovolnosti a následně na jednotlivých případech ilustruje, jaké faktory a nástroje měly vliv na úspěšnost či neúspěšnost procesů konsolidace municipální struktury. Druhá část práce je empirického charakteru a na základě primárních dokumentů a analýzy mediálního obsahu zkoumá konkrétní případy dobrovolných sloučení obcí v České republice. Na problematiku amalgamace hledí perspektivou bottom-up a analyzuje jednotlivé předpoklady a faktory, které vedly malé české obce k rozhodnutí vzdát se dobrovolně své samostatnosti. Jednotlivé případy (jak úspěšné tak neúspěšné) jsou zkoumány jednotlivě, s důrazem na popis průběhu celého procesu sloučení. Kombinace dvou přístupů umožňuje vytvořit soubor základních doporučení strategií a nástrojů, které při správné implementaci mohou vést k dobrovolnému slučování obcí.
|
|
|
KSČ za první republiky: bolševizace strany a její vliv na vztah k Československé republice
Heřmánek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Adler, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "KSČ za první republiky: bolševizace strany a její vliv na vztah strany k Československé republice" se zabývá děním uvnitř komunistické strany Československa během 20. let 20. století, přičemž se soustřeďuje na bolševizační tlaky, které ve straně vyvolávaly souvislou řadu krizí, které se práce snaží popsat za použití metody vnitřní případové studie. K tomuto účelu je v první kapitole popsán rozšířený koncept bolševizace, který se snaží o sjednocení několika nesourodých přístupů k tomuto pojmu. Text při zkoumání tématu vychází jak z oficiální komunistické historiografie, tak zejména z novějších nebo zahraničních pramenů, přičemž pro dosažení maximální objektivity se snaží oba druhy pramenů kombinovat. Práce při popisu vývoje až na výjimky postupuje chronologicky a snaží se popsat jednotlivé kroky procesu bolševizace z několika úhlů. Důraz je kladen zejména na situaci a dění uvnitř strany, ale práce neopomíjí ani důležitý vnější element, kterým jsou zásahy Komunistické internacionály do vnitrostranického vývoje. Celkově tak práce ilustruje změny v organizační struktuře a programových východiscích KSČ během 20. let 20. století a dává je do souvislosti se vztahem strany k Československé republice.
|
host ::
RSS.