|
|
Systém sociálně právní ochrany dětí v České republice a v Norsku
Hauptová, Veronika ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Hejnová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zaměřuje na mezinárodní porovnání systému sociálně právní ochrany dětí v České republice se systémem sociálně právní ochrany dětí v Norsku. Toto téma jsem si zvolila hlavně z důvodu, že jsem v rámci svého studijního pobytu v Norsku měla možnost několik měsíců v tomto prostředí žít a studovat, i proto mi přišlo troufalé tuto možnost nevyužít, a popsat a mezi sebou porovnat pro nás, a především pro laickou veřejnost v celku kontroverzní systém ochrany dítěte v Norsku vůči České republice. Jak již vyplynulo mým hlavním cílem bude popis a porovnání dvou zmíněných sociálních systémů ochrany dítěte, jeho celkovým přístupem a vnímáním dítěte a rodiny. Dílčími cíli pak bude zhodnotit a posoudit výkon a odlišnosti jednotlivých systémů, vymezení přístupů, metod a možností práce s rodinami, a především s dítětem, přičemž se také zaměřím na legislativní uspořádání v dané zemi, kompetence pracovníků na orgánech ochrany dětí, spolupráci s jinými orgány či další faktory ovlivňující aktuální podobu ochrany dětí. V rámci svého výzkumu využiji kvalitativní metody výzkumu. Informace budu získávat především kombinací metod analýzy dokumentů, přičemž budu čerpat hlavně z veřejných dokumentů příslušných ministerstev či jiných věrohodných zdrojů. Další metodou zjišťování informací budou polostrukturované...
|
|
|
Systém sociálně právní ochrany dětí v České republice a v Norsku
Hauptová, Veronika ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Hejnová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zaměřuje na mezinárodní porovnání systému sociálně právní ochrany dětí v České republice se systémem sociálně právní ochrany dětí v Norsku. Toto téma jsem si zvolila hlavně z důvodu, že jsem v rámci svého studijního pobytu v Norsku měla možnost několik měsíců v tomto prostředí žít a studovat, i proto mi přišlo troufalé tuto možnost nevyužít, a popsat a mezi sebou porovnat pro nás, a především pro laickou veřejnost v celku kontroverzní systém ochrany dítěte v Norsku vůči České republice. Jak již vyplynulo mým hlavním cílem bude popis a porovnání dvou zmíněných sociálních systémů ochrany dítěte, jeho celkovým přístupem a vnímáním dítěte a rodiny. Dílčími cíli pak bude zhodnotit a posoudit výkon a odlišnosti jednotlivých systémů, vymezení přístupů, metod a možností práce s rodinami, a především s dítětem, přičemž se také zaměřím na legislativní uspořádání v dané zemi, kompetence pracovníků na orgánech ochrany dětí, spolupráci s jinými orgány či další faktory ovlivňující aktuální podobu ochrany dětí. V rámci svého výzkumu využiji kvalitativní metody výzkumu. Informace budu získávat především kombinací metod analýzy dokumentů, přičemž budu čerpat hlavně z veřejných dokumentů příslušných ministerstev či jiných věrohodných zdrojů. Další metodou zjišťování informací budou polostrukturované...
|
|
|
Specifika sociální práce s rodinou v mediaci
HAUPTOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá problematikou rodinné mediace a jejího využití v rámci sociální práce s rodinou, kdy je jedním z vhodných prostředků k řešení rodinných sporů, které patří mezi ty emočně nejnáročnější na řešení. Právě mediace umožňuje řešit spory kultivovaným způsobem a to za pomoci prostředníka mediátora, který spor nerozhoduje, ale pomáhá stranám nalézt nejpřijatelnější řešení. Cílem této práce je zmapování, jakým způsobem je rodinná mediace využívána a jaký je její potenciál. Dílčími cíli pak je identifikace nesnází a benefitů, které mediace do práce s rodinnou přináší a zjištění popularity mediace, proč není využívaná tolik jako by mohla být. Výzkumnými otázkami jsem dále chtěla zjistit, jak na mediaci nahlížejí a jak jsou s ní obeznámeny pracovnice orgánu OSPOD a mediátorky, vykonávající služby rodinné mediace. V neposlední řadě jsem se zajímala o spolupráci těchto dvou subjektů. Celý výzkum byl zaměřen na oblast Jihočeského kraje. K získání potřebných dat byl použit kvalitativní výzkum a jako techniku sběru dat, jsem si zvolila polostrukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořily 4 pracovnice orgánu OSPOD a 5 mediátorek, kdy jsem oběma těmto skupinám pokládala otázky, které byly rozdělené do několika navazujících okruhů. Celkem jsem tedy provedla 9 rozhovorů. Z výzkumu vyplynulo, že v současné době není mediace využívána, tak jak by mohla být, a tudíž její potenciál není naplněn. Za vinu to dávám především velmi nízkému povědomí o mediaci v široké, ale leckdy i v odborné veřejnosti, kdy jež prozatím se o mediaci ví velice málo. Na druhou stranu se, ale stále jedná o relativně nový institut, který se v našem prostředí musí etablovat a získat důvěru odborné i laické veřejnosti. Abych nebyla pouze negativní od doby, kdy byl přijat zákon č. 202/2012 o mediaci, se situace rapidně zlepšila, proto se i domnívám, že mediace bude mít v budoucnosti svoje místo ve sféře řešení mezilidských problémů a jenom je potřeba čas. To vyplývá i ze zkušeností ze zahraničí, kde má mediace již svoje místo.
|
host ::
RSS.