|
|
Dynamika nadzemní biomasy ostřicového slatiniště
HAŠEK, Ladislav
Předkládaná diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151, jež se zabývá vlivem rostlin na celkovou bilanci oxidu uhličitého a ostatních skleníkových plynů vyprodukovaných v modelovém ekosystému ostřicového slatiniště na Mokrých loukách u Třeboně. Konkrétně se diplomová práce soustředí na dynamiku růstu ostřice štíhlé (Carex acuta). Samotné odběry byly prováděny destruktivní metodou v blízkosti automatické meteorologické stanice CVGZ AV ČR. V průběhu vegetační sezóny se uskutečnilo devět odběrů ve dnech 25.3., 15.4., 6.5., 5.6., 9.7., 5.8., 9.9., 21.10. a 25.11.. V rámci jednoho odběru bylo odebráno osm vzorků nadzemní biomasy, tedy 72 vzorků v rámci všech odběrů. Bylo provedeno i srovnání sezónní dynamiky nadzemní biomasy ostřice štíhlé (C. acuta) s dynamikou nadzemní biomasy ostatních rostlinných druhů na pokusné lokalitě. Odebrána byla živá i odumřelá biomasa, jež byla následně tříděna na jednotlivé botanické druhy, vysušena, zvážena a zjištěné hodnoty byly zpracovány v tabulkách MS Excel. Nejvyšší hodnoty celkové nadzemní biomasy všech druhů byly zjištěny na odběru 9.7 (1452,72 g.m-2). V rámci jednotlivých druhů vykazovaly nejvyšší hodnoty sušiny třtina šedavá(C. canescens) (1257,93 g.m-2) a ostřice štíhlá (C. acuta) (1163,49 g.m-2). Ostřice štíhlá vykazovala nejvyšší hustotu všech odnoží na odběru 15.4 (300 ks/m2) a nejvyšší průměrnou hmotnost jedné odnože u odběru odběru 5.6 (7,59 g.m-2). Délka nejdelší živé odnože ostřice štíhlé byla pak v rámci všech jednotlivých měření téměř stejná.
|
|
| |
|
|
Vliv simulované eutrofizace na primární produkci nivního mokřadu
HAŠEK, Ladislav
Anotace Bakalářská práce je součástí projektu GA ČR 526/09/1546 (?Význam nově asimilovaného uhlíku pro interakce rostlin s půdou v mokřadních travinných ekosystémech v proměnlivých podmínkách vnějšího prostředí?). Hlavním cílem této práce je stanovení nadzemní produkce travinného mokřadního porostu na lokalitě Hamerské louky v CHKO a BR Třeboňsko a zhodnocení vlivu minerálního hnojení na jeho produkci a druhové složení. Studované plochy byly rozděleny do tří variant podle rozdílné aplikace dávky minerálních hnojiv: varianta s vysokým stupněm hnojení 300 kg NPK . ha2, varianta s nízkým stupněm hnojení: 65 kg NPK . ha2, a varianta bez hnojení: 0 kg NPK . ha2. Celkově byly provedeny 4 odběry nadzemní biomasy v roce 2012, které proběhly v termínech 30. 5. , 27. 6. a 27. 8 pro vzorky na jednotlivé rostlinné druhy a 26. 10. pro netříděné vzorky. Při každém odběru se odebírala nadzemní biomasa ze tří ploch v rámci každé ze tří variant. V rámci plochy byly odebrány vždy dva vzorky z plošek o rozměrech 0,125m2. Získané hodnoty biomasy byly převedeny na plochu 1 m2. Nejvyšší celková průměrná nadzemní biomasa byla zjištěna pro všechny varianty při posledním odběru. U varianty s vysokým stupněm hnojení činila 733,6 g. m-2, u varianty s nízkým stupněm hnojení 592,9 g. m-2 a u varianty bez hnojení 629,7 g. m-2. Zajímavým poznatkem bylo, že vysoká dávka hnojení potlačila produkci mechů.
|
host ::
RSS.