|
|
Analýza parametrů reprodukce prasnic ve vybraném chovu
HLATKÁ, Tereza
Cílem diplomové práce bylo analyzovat vlivy, které působily na plodnost prasnic (počet selat/1 vrh) ve sledovaném chovu za časové období 2017 až 2023. Nejvyšší počet selat byl v roce 2023, a to 15,89 všech narozených, z nichž bylo 13,53 živě narozených (diference 2,36 selat). Nejnižší počet selat byl v roce 2017, tj. 13,78 všech narozených, z nichž bylo 12,34 živě narozených. V rámci genotypu byl zaznamenán nejvyšší počet selat u prasnic plemene landrase, kdy počet všech narozených dosáhl 15,05 a živě narozených 13,52. Opačně tomu bylo u plemene duroc, kdy počet všech narozených selat představoval 10,88 a počet živě narozených selat 9,35. Mezi oběma plemeny byl shodný rozdíl 4,17 selat(P<0,05) v počtu všech i živě narozených. U hybridních prasnic genotypu YL a (YL)D dosáhla diference 0,88 selat (P<0,05) u všech narozených a 0,67 (P<0,05) u živě narozených. Nejnižší počet všech narozených selat (14,04) a zároveň živě narozených selat (12,81) se narodil prasnicím na 1. a 2. vrhu. Nejvíce všech narozených selat (15,25) a živě narozených selat (13,48) vykázaly prasnice na 3.-5. vrhu. Od 6. a vyšších vrhů došlo k sestupné tendenci počtu selat, přičemž výraznější pokles nastal u živě narozených, tj. o 0,55 selat (P<0,05). U prasniček zapuštěných ve věku 250 dní byla četnost vrhu 13,12 všech narozených selat a 12,09 živě narozených selat. U prasniček zapuštěných ve věku 251 dní byla četnost vrhu 14,37 všech narozených selat a 13,13 živě narozených selat,s diferencí 1,25 všech narozených a 1,04 živě narozených. S prodlužující se délkou březosti prasnic nepatrně klesl počet všech i živě narozených selat. U prasnic s délkou mezidobí 147 dní byl vyšší počet všech narozených selat (15,34). Při mezidobí 148 dní byl počet všech narozených selat o 0,48 (P<0,05) nižší. Stejně tomu bylo u počtu živě narozených selat, přičemž rozdíl mezi skupinami prasnic činil 0,37 (P<0,05) selat. Prasnice s délkou intervalu od odstavu do zapuštění 4 dny dosáhly vyššího počtu všech narozených selat (15,31) než prasnice s délkou intervalu 5 dní (14,88), s rozdílem 0,43 selat. Stejná skutečnost byla zaznamenána i v případě živě narozených selat, s rozdílem 0,34 selat.
|
|
|
Účinek bisfenolu S na vybrané krevní parametry potkanů
HLATKÁ, Tereza
Bisfenol S (BPS) je organická látka, která nahradila významně průmyslově užívaný bisfenol A (BPA). Přestože BPS vykazuje vyšší odolnost proti různým fyzikálním vlivům i tak dochází z finálních produktů k jeho uvolňování a následné kontaminaci vody, potravy a prostředí. Doposud je BPS podobně jako BPA spojován zejména s narušením funkce pohlavní soustavy lidí a zvířat. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zdali desetitýdenní orální expozice BPS (50 ?g, 100 mg/kg živé hmotnosti /den) vede k narušení vybraných hematologických parametrů (počet erytrocytů (RBC), koncentrace hemoglobinu (HGB), hematokritová hodnota (HCT), střední objem erytrocytů (MCV), koncentrace hemoglobinu v erytrocytu (MCHC), střední množství hemoglobinu (MCH), celkové množství leukocytů, procentuální zastoupení granulocytů, lymfocytů a monocytů). Do pokusu bylo zařazeno 18 potkanů kmene Wistar Han, kteří byli rozděleni do 3 skupin (kontrolní, 50 ?g BPS, 100 mg BPS). Experimentálním skupinám byl denně gaváží podáván BPS rozpuštěný ve slunečnicovém oleji. Krev byla odebrána srdeční punkcí a analyzována pomocí automatického hematologického analyzátoru. V rámci provedené studie jsme u exponovaných zvířat BPS zjistili nesignifikantní pokles HGB a nesignifikantní vzestup MCV a MCH. BPS vedl také k nesignifikantním změnám počtu leukocytů (vzestup celkového počtu) a zastoupení jednotlivých skupin těchto buněk (vzestup procentuálního zastoupení granulocytů, pokles lymfocytů). Dopad expozice BPS byl markantněji sledován u skupiny 50 ?g BPS. Námi získané výsledky jednoznačně neprokázaly negativní účinek BPS na vybrané krevní parametry potkanů.
|
host ::
RSS.