| |
|
Stanovení organických sloučenin cínu v životním prostředí
Fojt, Jakub ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Organocíničité sloučeniny patří mezi nejvyráběnější a nejvíce využívané organokovové sloučeniny. Některé z těchto látek patří mezi endokrinní disruptory, perzistentní organické polutanty a mohou také vykazovat vysoce toxické účinky. V důsledku těchto vlastností jejich přítomnost v přírodě způsobená lidskou činností ohrožuje mnohé organismy. Cílem této diplomové práce je shrnout problematiku vlastností a výskytu organocíničitých sloučenin v životním prostředí. Dále je zde představena vyvinutá rychlá, snadná a relativně levná metoda vhodná pro stanovení trialkycíničitých sloučenin v silně kontaminovaných vodních sedimentech pomocí kapilární zónové elektroforézy.
|
|
Příprava modelových mikroplastů polyethylentereftalátu
Hrušková, Adéla ; Fojt, Jakub (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Mikroplasty se dnes již nachází ve všech ekosystémech, proto se staly předmětem mnoha studií. Díky své perzistenci, uvolňování nebezpečných aditiv a schopnosti na sebe adsorbovat polutanty představují hrozbu pro životní prostředí. Bylo zjištěno, že některé mikroplasty mohou za určitých podmínek působit toxicky na faunu, floru i lidské zdraví. Většina studií zahrnuje laboratorní testy, případně testy v mikrokosmu, proto je pro jejich studium nezbytné zvládnout jejich přípravu s ohledem na typ, velikost a tvar mikročástic. Tato bakalářská práce se proto zabývá přípravou modelových částic polyethylentereftalátu pomocí fyzikálních a chemických metod. Fyzikální způsob přípravy je založen na metodě kryomletí, při kterém byly testovány jednotlivé parametry procesu a sledoval se vliv těchto parametrů na účinnost mletí a rozměry namletých částic. Chemický způsob přípravy je založen na rozpuštění polyethylentereftalátu v rozpouštědle a následném srážení. V tomto případě byl sledován rozměr, tvar připravených částic a obsah zbytkového rozpouštědla adsorbovaného na částicích. V závěru práce bylo vyhodnoceno, že testované způsoby přípravy nejsou vhodné pro použití na další enviromentální studie, protože připravené částice buď nemají požadované rozměry, nebo obsahují zbytky použitého rozpouštědla.
|
|
Studium degradačních procesů bioplastů
Fojt, Jakub ; Koutný, Marek (oponent) ; Gregor, Tomáš (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Biodegradabilní bioplasty jsou v současné době vyvíjeny jako ekologičtější náhrada za konvenční plasty, která má najít uplatnění v zemědělství nebo v obalových materiálech. Se vzrůstající produkcí těchto výrobků poroste i pravděpodobnost jejich průniku do životního prostředí. U biodegradabilních materiálů se předpokládá jejich rychlá biodegradace, čímž by měly snižovat množství mikroplastů v životním prostředí. Biodegradabilita je v současné době určována pomocí biodegradačních testů, jejichž parametry jsou definovány velmi obecně a často neodrážejí reálné podmínky, ve kterých se bude bioplast rozkládat v životním prostředí. O osudu a vlivu těchto částic v různých ekosystémech (především v půdě, kde předpokládáme nejvyšší kontaminaci) je toho v současné době známo velmi málo. Proto se tato disertační práci zabývá kritickým zhodnocením biodegradačního testu v půdě dle normy ISO 17556:2012, který doplňuje následným stanovením reziduí bioplastu. K tomuto účelu je zde prezentován vývoj analytické metody ke stanovení mikrobioplastů polyhydroxybutyrátu a polymléčné kyseliny založená na metodách používaných ke stanovení konvenčních mikroplastů. Dále je zde také diskutován vliv mikrobioplastů na půdu se zaměřením na efekty, které mohou představovat problémy v zemědělství. Je zde popsán vliv mikrobioplastů na abiotické (chování půdní vody, struktura půdy) a biotické (změna půdní diverzity, cyklus nutrientů) vlastnosti půdy ihned po jejich vstupu do půdy. Taktéž je zde studován vliv biodegradace a dlouhodobého působení mikrobioplastů na půdní organickou hmotu, obsah nutrientů a půdní mikrobiální diverzitu (popsanou pomocí aktivity 5 hlavních enzymů podílejících se na cyklech uhlíku, dusíku a fosforu). V poslední kapitole jsou pak demonstrované vybrané problémy, se kterými je možné se setkat při aplikaci bioplastových produktů v zemědělství, kdy může dojít k rychlejšímu růstů hub (plísní) přirozeně se vyskytujících v půdě. Výsledkem této disertační práce je širší pohled na problematiku bioplastů v životním prostředí, který může sloužit posouzení vhodnosti aplikace bioplastových produktů současné generace v zemědělství a možného nakládání s bioplastovým odpadem.
|
|
Stanovení organických sloučenin cínu v životním prostředí
Fojt, Jakub ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Organocíničité sloučeniny patří mezi nejvyráběnější a nejvíce využívané organokovové sloučeniny. Některé z těchto látek patří mezi endokrinní disruptory, perzistentní organické polutanty a mohou také vykazovat vysoce toxické účinky. V důsledku těchto vlastností jejich přítomnost v přírodě způsobená lidskou činností ohrožuje mnohé organismy. Cílem této diplomové práce je shrnout problematiku vlastností a výskytu organocíničitých sloučenin v životním prostředí. Dále je zde představena vyvinutá rychlá, snadná a relativně levná metoda vhodná pro stanovení trialkycíničitých sloučenin v silně kontaminovaných vodních sedimentech pomocí kapilární zónové elektroforézy.
|
| |