|
|
Jugonostalgie a odkaz Josipa Broze Tita
Sharabati, Abdel Fattah ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Chrzová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se v první části zabývá životem a dílem bývalého vůdce Jugoslávie Josipa Broze Tita. Jedná se o rekapitulaci jeho života od narození v roce 1892 v malebné vesničce Kumrovec v Chorvatsku, až do roku 1980 a jeho státního pohřbu v Bělehradě, který je označován jako největší na světě. Práce zachycuje nejzásadnější okamžiky Titova života a jeho politické kariéry. Ať už se jedná o odvlečení do Ruska během první světové války, zvolení do čela Komunistické strany Jugoslávie, řízení jednotek partyzánů v druhé světové válce, vznik AVNOJ-e, roztržky se Stalinem, založení Hnutí nezúčastněných, atd. V další části se práce zabývá Titovým posmrtným odkazem v mnoha odvětvích ať už se jedná o kulturu, internet, cestovní ruch atd. V této části se práce také věnuje nostalgii jako takové, včetně její definice a zdůvodněním proč bývá apolitickou. Poslední část této práce se věnuje názorovým odlišnostem na osobu Josipa Broze. Tyto odlišnosti jsou zkoumány prostřednictvím internetového dotazníku rozeslaného mezi osoby, které se hlásí k srbskému, chorvatskému, či bosňáckému občanství (pouze Muslimové bez etnických Srbů, či Chorvatů) a které žijí jak na území bývalé Jugoslávie, tak mimo něj. Tato tři občanství byla vybrána na základě toho, že se jednalo o určité jádro socialistické Jugoslávie a také...
|
|
|
Segregované vzdělávání v Bosně a Hercegovině
Baklová, Eliška ; Chrzová, Barbora (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá segregovaným vzděláváním v Bosně a Hercegovině, ke kterému dochází na všech úrovních škol. Bosna a Hercegovina je multinárodní stát, který obývají tři konstitutivní národy: Bosňáci, Srbové a Chorvaté. Poté, co zde v roce 1995 skončila válka, která byla ukončena podpisem Daytonské mírové dohody, byla Bosna a Hercegovina rozdělena na dvě entity: Federaci Bosny a Hercegoviny, obývanou převážně Bosňáky a Chorvaty, na Republiku Srbskou, obývanou převážně Srby a na Distrikt Brčko, který je těmito entitami společně spravován. Každý z těchto národů vnímá odlišně svou národní identitu, historii a také budoucí směřování Bosny a Hercegoviny. Vzdělávání je oblast, která má na utváření národní identity velký podíl, neboť žákům předává hodnoty společnosti, ve které žijí. Práce se zabývá vlivem konfliktu na vzdělávání, na vytváření národní identity a popisuje vzdělávací systém BaH. Předmětem zkoumání jsou učebnice a osnovy, které každý z konstitutivních národů používá jiné, a které reflektují jejich rozdílné postoje ke společné historii a státnímu zřízení. Práce se zaměřuje na jejich vývoj v letech 1995-2019 a na to, jak se proměňoval jejich nacionálně laděný obsah.
|
|
|
Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků
Mrázková, Eva ; Chrzová, Barbora (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Jméno: Eva Mrázková Název práce: Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků Abstrakt Emigrace z Bosny a Hercegoviny je téma, které je i přes svou aktuálnost a důležitost nedostatečně zmapováno. V médiích i akademické literatuře bývá prezentováno jako proces, kterým země přichází o pracovní sílu a kvalifikované odborníky. Cílem práce je přispět do diskursu o bosenské emigraci a pomocí konceptu transnacionalismu poukázat na často opomíjený podíl bosenských emigrantů na rozvoji země. Práce si pokládá otázku, v jakých oblastech a jakým způsobem bosenští emigranti na rozvoji země participují. Nejprve představuje koncept transnacionalismu, popisuje vývoj emigrace z Bosny a Hercegoviny od roku 1992 a během 21. století, zmiňuje charakteristiky bosenské diaspory a mediální a akademický diskurs o tématu. Poté nastiňuje jednotlivé oblasti, do kterých členové bosenské diaspory svými aktivitami zasahují, a způsoby, jakými tak činí. Práce došla k závěru, že bosenští emigranti přispívají k chodu ekonomiky země posíláním ekonomických remitencí, či komunikací se svými známými předávají bosenské společnosti takzvané sociální remitence, neboli nápady, dovednosti či hodnoty načerpané v zahraničí, a tím mohou ovlivnit situaci v bosenské společnosti. Bosenská diaspora může...
|
|
| |
|
| |
|
|
Jugonostalgie a odkaz Josipa Broze Tita
Sharabati, Abdel Fattah ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Chrzová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se v první části zabývá životem a dílem bývalého vůdce Jugoslávie Josipa Broze Tita. Jedná se o rekapitulaci jeho života od narození v roce 1892 v malebné vesničce Kumrovec v Chorvatsku, až do roku 1980 a jeho státního pohřbu v Bělehradě, který je označován jako největší na světě. Práce zachycuje nejzásadnější okamžiky Titova života a jeho politické kariéry. Ať už se jedná o odvlečení do Ruska během první světové války, zvolení do čela Komunistické strany Jugoslávie, řízení jednotek partyzánů v druhé světové válce, vznik AVNOJ-e, roztržky se Stalinem, založení Hnutí nezúčastněných, atd. V další části se práce zabývá Titovým posmrtným odkazem v mnoha odvětvích ať už se jedná o kulturu, internet, cestovní ruch atd. V této části se práce také věnuje nostalgii jako takové, včetně její definice a zdůvodněním proč bývá apolitickou. Poslední část této práce se věnuje názorovým odlišnostem na osobu Josipa Broze. Tyto odlišnosti jsou zkoumány prostřednictvím internetového dotazníku rozeslaného mezi osoby, které se hlásí k srbskému, chorvatskému, či bosňáckému občanství (pouze Muslimové bez etnických Srbů, či Chorvatů) a které žijí jak na území bývalé Jugoslávie, tak mimo něj. Tato tři občanství byla vybrána na základě toho, že se jednalo o určité jádro socialistické Jugoslávie a také...
|
|
|
Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků
Mrázková, Eva ; Chrzová, Barbora (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Jméno: Eva Mrázková Název práce: Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků Abstrakt Emigrace z Bosny a Hercegoviny je téma, které je i přes svou aktuálnost a důležitost nedostatečně zmapováno. V médiích i akademické literatuře bývá prezentováno jako proces, kterým země přichází o pracovní sílu a kvalifikované odborníky. Cílem práce je přispět do diskursu o bosenské emigraci a pomocí konceptu transnacionalismu poukázat na často opomíjený podíl bosenských emigrantů na rozvoji země. Práce si pokládá otázku, v jakých oblastech a jakým způsobem bosenští emigranti na rozvoji země participují. Nejprve představuje koncept transnacionalismu, popisuje vývoj emigrace z Bosny a Hercegoviny od roku 1992 a během 21. století, zmiňuje charakteristiky bosenské diaspory a mediální a akademický diskurs o tématu. Poté nastiňuje jednotlivé oblasti, do kterých členové bosenské diaspory svými aktivitami zasahují, a způsoby, jakými tak činí. Práce došla k závěru, že bosenští emigranti přispívají k chodu ekonomiky země posíláním ekonomických remitencí, či komunikací se svými známými předávají bosenské společnosti takzvané sociální remitence, neboli nápady, dovednosti či hodnoty načerpané v zahraničí, a tím mohou ovlivnit situaci v bosenské společnosti. Bosenská diaspora může...
|
|
|
Segregované vzdělávání v Bosně a Hercegovině
Baklová, Eliška ; Chrzová, Barbora (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá segregovaným vzděláváním v Bosně a Hercegovině, ke kterému dochází na všech úrovních škol. Bosna a Hercegovina je multinárodní stát, který obývají tři konstitutivní národy: Bosňáci, Srbové a Chorvaté. Poté, co zde v roce 1995 skončila válka, která byla ukončena podpisem Daytonské mírové dohody, byla Bosna a Hercegovina rozdělena na dvě entity: Federaci Bosny a Hercegoviny, obývanou převážně Bosňáky a Chorvaty, na Republiku Srbskou, obývanou převážně Srby a na Distrikt Brčko, který je těmito entitami společně spravován. Každý z těchto národů vnímá odlišně svou národní identitu, historii a také budoucí směřování Bosny a Hercegoviny. Vzdělávání je oblast, která má na utváření národní identity velký podíl, neboť žákům předává hodnoty společnosti, ve které žijí. Práce se zabývá vlivem konfliktu na vzdělávání, na vytváření národní identity a popisuje vzdělávací systém BaH. Předmětem zkoumání jsou učebnice a osnovy, které každý z konstitutivních národů používá jiné, a které reflektují jejich rozdílné postoje ke společné historii a státnímu zřízení. Práce se zaměřuje na jejich vývoj v letech 1995-2019 a na to, jak se proměňoval jejich nacionálně laděný obsah.
|
|
|
Citizenship Rhetorics in Bosnia and Herzegovina: Enacting Citizenship and Nationality in a Divided Country
Chrzová, Barbora ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Barbora Chrzová Rétorika občanství v Bosně a Hercegovině: Ustanovení občanství a národnosti v rozdělené zemi Abstrakt: Diplomová práce se zabývá rétorickou rovinou občanství v Bosně a Hercegovině. Rozporovaná legitimita bosenské státnosti, etnicizace každodenního života a víceúrovňový režim občanství, který nenechává mnoho prostoru pro čistě občanskou loajalitu ke státu, představují výraznou výzvu pro symbolickou rovinu bosenského občanství. Práce vychází z rétorických přístupů ke studiu občanství a analyzuje, jak bylo občanství vytvářeno na diskursivní rovině, jak jednotliví aktéři formulovali otázku ‚kdo je bosenský občan' a jak se jejich narativy navzájem ovlivňovaly a spoluutvářely. Diplomová práce se konkrétně zaměřuje na dvě vlny protestů, takzvané JMBG protesty, které se odehrály v červnu 2013, a sociální revoltu, která proběhla v únoru 2014. Protesty zpochybnily dominantní etnonacionální společenský rámec a představovaly období intenzivního vyjednávání o otázkách občanství. Analýza ukázala, že prázdnost představy o významu bosenského občanství vede k tomu, že diskursivní formování občanství je proměnlivé a z velké míry určované konkrétním kontextem. Významným společenským štěpením se nicméně ukázala být dělící linie mezi občany a elitami, které mohou krátkodobě zastínit etnonacionální kategorie....
|
host ::
RSS.