|
|
Pády geriatrických pacientů na oddělení následné péče
CARDOVÁ, Lenka
Diplomová práce se věnuje pádům geriatrických pacientů na oddělení následné péče. Cíle práce: Provést komplexní analýzu multifaktoriálních příčin vybraných případů pádů geriatrických pacientů, ke kterým došlo v průběhu hospitalizace na vybraném pracovišti následné péče v letech 2020 - 2021 v Nemocnici České Budějovice, a. s. Provést SWOT analýzu vybraného pracoviště následné péče v Nemocnici České Budějovice, a. s. s cílem zhodnotit intervence používané v prevenci pádu hospitalizovaných pacientů na daném pracovišti. Návrh doporučení pro zlepšení stávající praxe vybraného pracoviště následné péče v Nemocnici České Budějovice, a. s. v prevenci pádu hospitalizovaných pacientů. Metodika a výzkumný soubor: Pro dosažení cílů byly zvoleny tři výzkumné otázky. Jaké jsou multifaktoriální příčiny vybraných případů pádů geriatrických pacientů na vybraném pracovišti následné péče? Jaké jsou používané intervence k prevenci pádů geriatrických pacientů na vybraném pracovišti následné péče? Jaké intervence by mohly zlepšit stávající praxi v prevenci pádů hospitalizovaných geriatrických pacientů na vybraném pracovišti následné péče? Pro uskutečnění výzkumného šetření byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Pro case study byly použity techniky sběru dat - obsahová analýza zdravotnické dokumentace, hlášení nežádoucích událostí, řízené dokumentace apod., polostrukturované rozhovory s lékaři u konkrétních případů pádů. V další části výzkumného šetření, kdy jsme zjišťovali používané intervence a intervence pro zlepšení stávající praxe v prevenci pádu, byly provedeny polostrukturované rozhovory s lékaři a se sestrami. Rozhovory se sestrami byly doplněny o zúčastněné pozorování sester. Na základě výsledků výzkumného šetření byla vypracována SWOT analýza. Výzkumný soubor byl tvořen 14 vybranými pády, ke kterým došlo u hospitalizovaných geriatrických pacientů na oddělení následné péče v letech 2020 - 2021, 12 sestrami pracujícími na oddělení následné péče, 9 lékaři, kterým byl oznámen pád. Byl použit záměrný výběr sester i lékařů, kritériem do zařazení výzkumného souboru byla minimální délka praxe 1 rok na oddělení následné péče. Získaná data byla zpracována metodou tužka a papír, bylo využito otevřeného kódování a data následně kategorizována a zaznamenána do tabulek a do schémat. Výsledky: Komplexní analýza multifaktoriálních příčin vybraných případů pádů ukázala, že k pádům došlo v důsledku vnitřních i vnějších faktorů. Riziko pádu zvyšovali věk pacientů, morbidita, polyfarmakoterapie, kognitivní deficit, sarkopenie, syndrom křehkosti, instabilita, zvednuté obě postranice a selhání lidského zdroje. Získaná data byla analalyzována s využitím SWOT analýzy. Navrhli jsme doporučení pro zlepšení stávající praxe na vybraném pracovišti následné péče. Doporučení pro praxi: Na základě výzkumného šetření bychom doporučovali provádět rescreening rizika pádu pacientů. Dalším doporučením je pravidelné vzdělávání ošetřovatelského personálu v oblasti prevence pádu, v oblasti komunikace s geriatrickými pacienty a s pacienty s demencí. Dále bychom doporučovali zajištění vhodných polohovacích pomůcek a zajištění systému pro detekci pohybu v lůžku. A v neposlední řadě bychom doporučovali navýšit počet ošetřovatelského personálu.
|
|
|
Problematika komunikace sestry a pacientů s demencí
CARDOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje problematice komunikace sestry a pacientů s demencí. Cíle práce: Zjistit, jaké jsou bariéry v komunikaci sester a pacientů s demencí - náročnost psychická, fyzická, časová. Zmapovat zkušenosti sester v komunikaci s pacienty s demencí. Zjistit, jak sestry komunikují s pacienty s demencí. Metodika a výzkumný soubor: Pro dosažení cílů byly zvoleny tři výzkumné otázky. Jaké bariéry se vyskytují v komunikaci sester a pacientů s demencí? Jaké jsou zkušenosti sester v komunikaci s pacienty s demencí? Jak sestry komunikují při poskytování ošetřovatelské péče s pacienty s demencí? Pro uskutečnění výzkumného šetření byl zvolen kvalitativní přístup, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Ten byl doplněn o dlouhodobé, přímé, zúčastněné pozorování, které probíhalo na oddělení následné péče. Výzkumný soubor byl tvořen 11 sestrami ze tří oddělení vybrané jihočeské nemocnice. Byl použit záměrný výběr sester, kritériem do zařazení výzkumného souboru byla minimální délka praxe 3 roky na daném oddělení. Získaná data byla zpracována metodou tužka a papír, bylo využito otevřeného kódování a data následně kategorizována. Stanovili jsme 6 kategorií a 14 podkategorií. Výsledky: Výzkumné šetření ukázalo, že sestry mají zkušenosti s komunikací s pacienty s demencí, mají teoretické znalosti a také osvědčené metody pro komunikaci. Některé sestry tyto komunikační metody v praxi používají. Jiné sestry (teoreticky) vědí, jak by měly komunikovat, ale v praxi komunikační techniky nepoužívají. Doporučení pro praxi: Doporučujeme zahrnout do vzdělávání sester sebezkušenostní kurzy na téma komunikace s pacienty s demencí, kde by získaly nejen teoretické znalosti, ale měly možnost zároveň i praktického nácviku komunikace s touto specifickou skupinou pacientů v simulovaných modelových situacích se zpětnou vazbou.
|
host ::
RSS.