Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Porovnání vytrvalosti a produktivity vybraných odrůd jetele lučního
Bendiková, Simona
Jetel luční patří mezi naše důležité pícniny využívané pro produkci čerstvé nebo konzervované píce. Pěstuje se v čistých porostech i v různých typech směsí s dalšími jetelovinami a travami, kde zajišťuje symbiotickou fixaci dusíku a výrazně zvyšuje produkci píce. Na nové odrůdy jetele lučního jsou kladeny vysoké nároky, které vyžadují vysoké výnosy zelené hmoty i sušiny, zlepšenou kvalitu sklízené hmoty, zvýšenou odolnost proti chorobám a škůdcům a také zvýšenou vytrvalost. Vytrvalost a výnos píce 16 odrůd jetele lučního během čtyř užitkových let byly testovány ve Výzkumné stanici pícninářské ve Vatíně. V květnu roku 2011 bylo vyseto 15 odrůd jetele lučního a jeden planý ekotyp ve směsi s bojínkem lučním a kostřavou luční. Plošný podíl jetele lučního ve výsevku byl 70 % (14 kg osiva.ha-1), bojínku lučního 20 % (6 kg osiva.ha-1) a kostřavy luční 10 % (4 kg osiva.ha-1). V jednotlivých užitkových letech byly sklizeny tři seče ročně, z nichž byly odebrány vzorky pro stanovení obsahu sušiny. Nejvyšší průměrný výnos suché píce ve třetím užitkovém roce (2014) poskytla diploidní odrůda Dafila (16 t.ha-1), následovala tetraploidní odrůda Astur (15,7 t.ha-1), diploidní odrůdy Milvus (15,4 t.ha-1), Lestris (13,7 t.ha-1) a Start (13,5 t.ha-1). Průkazně nejnižší výnos píce poskytla diploidní odrůda AberRuby (7,4 t.ha-1). Při hodnocení indexu vytrvalosti se jako nejvytrvalejší projevila švýcarská tetraploidní odrůda Astur, následovaly diploidní odrůdy Milvus, Dafila, Elara a Start. Na posledním místě byla i zde diploidní britská odrůda AberRuby.

Viz též: podobná jména autorů
2 Bendíková, Soňa
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.