Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tábor 1420 - 1453
Barták, Zdeněk ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Cílem mé práce bylo představit Tábor, město, které bylo i přirozeným centrem stejnojmenného svazu spojeného od svého vzniku s husitským hnutím. Dále porovnat jednotlivé etapy vývoje politického, vojenského a duchovního, protože Tábor, v období let 1420-1453, byl nábožensky nejradikálnějším, díky vlivu heretických pikartských sekt, proudem husitské konfese. Založením vlastní církevní organizace svou výjimečnost potvrdil, ale již nedokázal své představy v oblasti věrouky prosadit v rámci celého husitského společenství, které nemělo zájem rozejít se s katolickou církví. Táborské vojenství spojené se jmény dvou vynikajících vojevůdců, ale také státníků Jana Žižky a Prokopa Holého, je dodnes symbolem odkazu a velikosti husitského období, které dokázalo fyzicky odolat pěti křížovým výpravám katolické Evropy. Politický odkaz Tábora je spojen s diplomatickým vítězstvím počínaje úmluvami v Chebu, až přijetím kompaktát, které potvrdily možnost volby svobodného křesťanského vyznání. Historie Tábora a ani husitství nebude nikdy uzavřena, protože v ní zůstává ještě mnoho otazníků, mnoho nejasností, které si zaslouží dalšího výzkumu a bádání jako odkazu pro celou naši dnešní společnost, neboť základy demokracie a národního sebevědomí a svobody byly položeny v rámci husitského období.
Jan Žižka z Trocnova - Státník a vojevůdce
Barták, Zdeněk ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Bakalářská práce Jan Žižka z Trocnova - Státník a vojevůdce, pojednává o jedné ze stěžejních postav husitského hnutí a vlastně i celé české historie. Cílem práce je zachytit život, skutky a odkaz Jana Žižky tak, jak ho vidí nejen jeho současníci, i když zde nejsou prameny příliš obsáhlé, dále následující generace, hledající a rozvíjející jeho odkaz, ale i tak, jak se jeví nám v 21. století. Práce se snaží pojmout celý život Jana Žižky od prostého zemana až po klíčovou postavu první etapy husitského hnutí, jeho vidění vývoje husitské revoluce, střet s protivníky, kteří se odchýlili od hlavních revolučních zásad, jeho věrnost výkladu božího přikázání i krutost k nepřátelům víry, kterou zastával.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.