|
|
Kinematický vývoj rozhraní tepelsko-barrandienské jednotky a moldanubika během svrchního devonu a spodního karbonu
Tomek, Filip ; Žák, Jiří (vedoucí práce) ; Babuška, Vladislav (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT KINEMATICKÝ VÝVOJ ROZHRANÍ TEPELSKO-BARRANDIENSKÉ JEDNOTKY A MOLDANUBIKA BĚHEM SVRCHNÍHO DEVONU A SPODNÍHO KARBONU Starosedelský komplex (SSC) představuje relikt metagranitoidů magmatického oblouku v jižní části sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova, který je obklopen granitoidy středočeského plutonického komplexu na rozhraní tepelsko-barrandienské jednotky (TBJ) a moldanubika (MJ) v Českém masívu. SSC zahrnuje především deformované ortoruly, jejichž vápenato-alkalický protolit granodioritu až tonalitu svrchnoddevonského stáří (Košler et al., 1993) byl často mechanicky mísen s méně zastoupenými bazičtějšími magmaty. Lokálně zachované subhorizontální intruzívní kontakty ortorul s jejich okolním metasedimentárním pláštěm naznačují, že tato magmata intrudovala v podobě generelně ploše uloženého žilného komplexu. V SSC se zachovaly ploché subsolidové foliace (sklon <40ř) a subhorizontální ~SV-JZ orientované minerální lineace. Studium mezoskopických staveb, anizotropie magnetické susceptibility (AMS) a analýza mikrostruktur odhalily konstrikční tvar deformačního elipsoidu s dominancí koaxiálního čistého střihu. Stupeň regionální metamorfózy byl odhadnut na podmínky facie zelených břidlic, hloubka vmístění SCC byla tedy odhadnuta na 10 až 12 km. S ohledem na výše zmíněná fakta navrhuji,...
|
|
|
Evolution of the Bohemian Massif: Insights from numerical modeling
Maierová, Petra ; Čadek, Ondřej (vedoucí práce) ; Babuška, Vladislav (oponent) ; Bina, Craig R. (oponent)
Český masiv byl konsolidován v důsledku kolize několika kontinentálních mikrodesek v průběhu Variského vrásnění (~400-300 Ma). Centrální část Českého masivu, Moldanubikum, obsahuje významné množství felsických vysoce metamorfovaných hornin. V této práci představujeme numerický model kontinentální kolize, která vedla k výstupu těchto hornin. Důležitým předpokladem modelu je felsické složení spodní kůry jednoho z kolidujících kontinentálních bloků, a z toho vyplývající její nízká hustota a viskozita a vysoký obsah radioaktivních prvků způsobujících zahřívání materiálu. Zkoumali jsme vliv koncentrace tepelných zdrojů, rychlosti kolize a povrchové eroze na deformaci kůry a na tlakově-teplotní podmínky ve spodněkorovém materiálu. Při časovém vývoji dochází v modelu ke ztluštění kůry, růstu náhorní plošiny a sedimentaci v předpolní pánvi. Pokud je spodní kůra dostatečně změkčená v důsledku radioaktivního zahřívání, je ztluštění kůry doprovázeno gravitačně indukovaným výstupem spodněkorových hornin a následně subhorizontálním tečením ve střední kůře. Naproti tomu v chladnějších a rychlejších modelech je hlavním mechanismem ztluštění kůry vrásnění. Tyto dva typy chování vystihují pozorované rozdíly mezi felsickými vysoce metamorfovanými horninami v moldanubické a v sudetské části Českého masivu.
|
|
|
Kinematický vývoj rozhraní tepelsko-barrandienské jednotky a moldanubika během svrchního devonu a spodního karbonu
Tomek, Filip ; Žák, Jiří (vedoucí práce) ; Babuška, Vladislav (oponent)
ČESKÝ ABSTRAKT KINEMATICKÝ VÝVOJ ROZHRANÍ TEPELSKO-BARRANDIENSKÉ JEDNOTKY A MOLDANUBIKA BĚHEM SVRCHNÍHO DEVONU A SPODNÍHO KARBONU Starosedelský komplex (SSC) představuje relikt metagranitoidů magmatického oblouku v jižní části sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova, který je obklopen granitoidy středočeského plutonického komplexu na rozhraní tepelsko-barrandienské jednotky (TBJ) a moldanubika (MJ) v Českém masívu. SSC zahrnuje především deformované ortoruly, jejichž vápenato-alkalický protolit granodioritu až tonalitu svrchnoddevonského stáří (Košler et al., 1993) byl často mechanicky mísen s méně zastoupenými bazičtějšími magmaty. Lokálně zachované subhorizontální intruzívní kontakty ortorul s jejich okolním metasedimentárním pláštěm naznačují, že tato magmata intrudovala v podobě generelně ploše uloženého žilného komplexu. V SSC se zachovaly ploché subsolidové foliace (sklon <40ř) a subhorizontální ~SV-JZ orientované minerální lineace. Studium mezoskopických staveb, anizotropie magnetické susceptibility (AMS) a analýza mikrostruktur odhalily konstrikční tvar deformačního elipsoidu s dominancí koaxiálního čistého střihu. Stupeň regionální metamorfózy byl odhadnut na podmínky facie zelených břidlic, hloubka vmístění SCC byla tedy odhadnuta na 10 až 12 km. S ohledem na výše zmíněná fakta navrhuji,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.