Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv tělesné kondice na kvalitu reprodukce a mléčnou užitkovost krav
BRŮŽKOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit údaje o tělesné kondici dojnic a posoudit souvislost mezi změnami zdravotního stavu mléčné žlázy, produkcí a kvalitou mléka dojnic. Sledování probíhalo ve vybraném podniku od října 2015 do září 2016 u dojnic plemene české strakaté. U dojnic bylo zjišťováno bodové kondiční skóre, jehož hodnocení probíhalo měsíčně při ranním dojení, současně s kontrolou užitkovosti. Z údajů kontroly užitkovosti byly použity hodnoty pro mléčnou užitkovost (množství nadojeného mléka, % tuku, % bílkoviny, % laktózy, PSB). Dále byly použity údaje o reprodukci sledovaného stáda, pořadí laktace, datum posledního otelení a věk. Sledováno bylo 482 dojnic. Při hodnocení bodového kondičního skóre byl zjištěn průměrný stupeň tělesné kondice krav 2,18. Minimum tělesné kondice ve sledovaném období bylo 1,25, maximum 3,75. Korelační analýzou vztahu mezi kondicí a množstvím nadojeného mléka byla zjištěna negativní závislost (-0,21). Dále byla sledována kvalita mléka. Obsah tuku v mléce byl u sledovaných dojnic 4,16 % a bílkoviny 3,63 %. Složkou, na kterou měla kondice vliv, byl zjištěn tuk (r = 0,14). Nejvíce kondicí ovlivněnou složkou vyplynula bílkovina (0,28). Vyplynul i nepatrný vliv březosti, hodnotou r = 0,06. Dalším vyhodnoceným ukazatelem kvality mléka byl počet somatických buněk (PSB). Vliv kondice na PSB byl mírně průkazný (-0,05). Průměrný počet somatických buněk za sledované období byl 287,75 tis./ml. Plodnost ve stádě se jeví jako nevyhovující. V rámci populace se stádo projevilo lepší v zabřeznutí po 1. inseminaci (46,7%) naopak po všech inseminacích slabší (44%). Následně byl vyhodnocen vliv tří faktorů: den březosti, den otelení a věk ve dnech na kondici. U dojnic na 1. laktaci byl zjištěn jeden průkazný vliv a to věk s hodnotou korelačního koeficientu 0,23. Zatímco u krav na vyšší laktaci byl prokázán vliv všech tří sledovaných faktorů. Závislost mezi dnem březosti a BCS se projevila jako negativní (-0,06) ale velmi slabá. Vyšší absolutní hodnota korelačního koeficientu byla pozorována mezi věkem ve dnech a BCS (-0,14). Hodnota BCS byla přímo úměrná dnů od otelení (0,16). Práce vznikla za podpory projektu GAJU 019/2016/Z Výživa a technika chovu jako cesta k pohodě zvířat a kvalitě produktů.
Možnosti využití automatického vážení skotu k vyhodnocování zdravotního a výživného stavu individuálních zvířat
BRŮŽKOVÁ, Monika
Cílem bakalářské práce bylo na základě údajů z automatizovaného systému vážení živé hmotnosti skotu vypracovat metodiku využitelnou pro vyhodnocování zdravotního a výživného stavu zvířat. Tento systém je prozatím používán u dojnic. Opomíjenou skupinou v chovu skotu je kategorie jalovic. K získání hmotnostních údajů byly použity dva typy vah stacionární s fixačním zařízením, kdy lze zvíře zafixovat a zvážit, a plně průchozí váha s identifikací. Ke sledování bylo vybráno 14 jalovic, které se po dobu od 14. 2. 2014 do 27. 3. 2015 pravidelně vážily ve čtrnáctidenních intervalech. Údaje z vah byly zpracovány v tabulkách a grafech, přírůstky jalovic byly porovnány se standardy ze svazu chovatelů českého strakatého skotu.

Viz též: podobná jména autorů
1 BRŮŽKOVÁ, Magdaléna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.