|
|
Využití různých typů povrchově modifikovaných magnetických nanočástic pro izolaci a purifikaci bakteriální DNA/RNA
Bednářová, Eliška
V předložené závěrečné práci „Využití různých typů povrchově modifikovaných magnetických nanočástic pro izolaci a purifikaci bakteriální DNA/RNA“ byly využity magnetické částice, které byly povrchově modifikovány tetraethoxysilanem (TEOS) a (3-aminopropyl)triethoxysilanem (APTES). Cílem bylo optimalizovat protokol izolace nukleových kyselin pomocí magnetických částic z gram negativních i gram pozitivních bakterií, aby se dosáhlo co nejvyšší výtěžnosti RNA. V teoretické části práce byla shrnuta struktura a složení bakteriálních buněk, především složení buněčné stěny, díky které se bakterie rozdělují na gram pozitivní a gram negativní. Dále byly uvedeny jednotlivé možnosti detekce bakterií, které se využívají v klinické praxi. Při detekci bakterií pomocí molekulárních metod je často zásadním krokem izolace nukleových kyselin. Jednou z metod izolace je izolace pomocí magnetických částic, u které byl vysvětlen princip. U magnetických částic bylo popsáno složení a využívané funkcionalizace částic pro izolace nukleových kyselin. V praktické části práce byly magnetické částice nejprve charakterizovány několika metodami z důvodu specifikace jejich vlastností. Mohly tak být vybrány nejvhodnější částice pro izolace nukleových kyselin. Dále byly částice použity na optimalizace protokolu izolace nukleových kyselin z buněčného lyzátu, kdy se nejvíce osvědčil lyzační pufr s 30% detergentem Triton X-100, který měl podobné výsledky jako 30% detergent EcoSurf. Následovně byla hledána metoda efektivní lýzy bakteriálních buněk. Bylo využito několik metod, nejlepších výsledků dosáhla mechanická homogenizace zirkonovými kuličkami o velikosti 0,1 mm v kombinaci s lyzačním pufrem s 1% detergentem EcoSurf. Výtěžnost RNA z izolací pomocí magnetických částic byla porovnána s izolací pomocí kolonkové metody, přičemž byl na izolace použit komerční izolační kit. Pomocí kolonkové metody bylo dosaženo výtěžnosti RNA u S. aureus přibližně 350 ng/µl, při použití magnetických částic tomu bylo o 70 ng/µl méně. Výtěžnost RNA za pomoci komerčních pufrů byla značně vyšší než při použití vlastních pufrů, proto by bylo vhodné dále optimalizovat protokol izolace a složení vlastních pufrů při izolaci nukleových kyselin. Magnetické částice s modifikací TEOS i APTES mají velký potenciál pro využití při izolacích nukleových kyselin z bakterií.
|
|
|
Komparace dědické daně v České republice na Velké Británii
BEDNÁŘOVÁ, Eliška
Hlavním cílem mé bakalářské práce byla komparace současné úpravy dědické daně ve Velké Británii a České republice a s tím související připravované návrhy ministerstva financí na úpravu dědické daně ČR. Nejdříve jsem se ve své práci zaměřila na zařazení dědické daně do daňového systému. Z této kapitoly vyplývá, že dědická daň je podle obecných pravidel zařazována do daní majetkových. V další části jsem citovala autory řešící problematiku významu dědické daně. Z prostudování tohoto tématu jsem vyvodila závěr, že ačkoliv přispívá dědická daň malým výnosem do veřejného rozpočtu, tak zastupuje v daňových systémech důležité místo. V práci se objevuje popis historické a současné dědické daně, ve které jsme se pokusila porovnat jejich současné úpravy a vývoj. Z těchto získaných informací vyplývají určité obecné charakteristiky těchto úprav. Současná úprava dědické daně v České republice se zaměřuje na osvobození dědické daně pro členy příbuzenstva, kdežto dědická daň ve Velké Británii se zaměřuje na zdanění občanů s rozsáhlým movitým i nemovitým majetkem. V následující kapitole se zaměřuji na nově vznikající úpravy dědické daně v ČR. Jeden z návrhů obsahuje zejména stanovení jednotné sazby, čímž způsobí větší daňové břemeno dědicům s průměrnou velikostí majetku, a snížení daňového břemena dědiců s rozsáhlým majetkem. Dalším ustanovením tohoto návrhu je ponechání původního osvobození týkající se I. a II. skupiny, z čehož vyplývá, že takto navržený návrh dědickou daň nestabilizuje, ale povede ke stále klesajícímu trendu. Další návrh, který projednává Ministerstvo financí, spočívá v zařazení dědické daně do daní z příjmů a následném zániku zákona 357/1992.Sb. , přičemž stále zůstává osvobození I. a II skupiny a jednotná sazba dědické daně.
|
host ::
RSS.