|
|
Role sociálního učení při vytváření averze vůči aposematické kořisti u ptačích predátorů
Bělová, Magdalena ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Vliv sociálního učení v různých kontextech je studován u mnoha živočišných druhů. V naší práci jsme se zabývali vlivem sociálního učení na vznik averze vůči aposematické kořisti. Modelovým ptačím predátorem byly adultní a juvenilní sýkory koňadry (Parus major), u nichž je již poměrně dobře prostudováno averzivní učení ve vztahu k aposematické kořisti. Jako umělá kořist byly použity červené a zelené papírové siluety ploštic s vespod nalepenou larvou potemníka moučného (Tenebrio molitor) namočenou buď ve vodě, nebo v roztoku chininu. Jako jedinci předávající sociální informaci byli použiti konspecifičtí demonstrátoři dvojího typu - naivní ptáci předvádějící averzivní reakci při kontaktu s nejedlou kořistí a poučení ptáci, kteří jedlou kořist úplně odmítali. Testován byl vliv obou typů demonstrátorů na průběh diskriminačního učení. Zjišťovali jsme, zda se vliv sociálního učení liší u dospělců a u ptáčat. U dospělých ptáků mělo vliv sledování poučeného demonstrátora, a to na počáteční fázi diskriminačního učení. Testovaní ptáci, kteří sledovali tohoto demonstrátora, neodmítali nejedlou kořist úplně, ale počet kol, ve kterých správně diskriminovali mezi jedlou a nejedlou kořistí byl na počátku diskriminačního učení průkazně vyšší než u skupiny s naivním demonstrátorem a skupiny bez demonstrátora. Ptáci...
|
|
|
Vliv rané zkušenosti na potravní preference
Bělová, Magdalena ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Zkušenost ovlivňuje potravní preference, u některých druhů má raná zkušenost větší vliv než jiné faktory. Tento vliv se vyskytuje u různých druhů napříč taxony. Je často vázán na senzitivní periodu, což nasvědčuje tomu, že by se mohlo jednat o potravní imprinting. V některých případech se imprinting špatně odlišuje od neofobie či od asociačního učení. I z těchto důvodů pak mnozí autoři používají termín primacy effect nebo mluví pouze o efektu rané zkušenosti. Imprintované podněty se v jednotlivých experimentech liší, můžou být chuťové, vizuální, olfaktorické a taktilní. Všechny tyto podněty pak mohou mít vliv na pozdější potravní preference. Mezi druhy se liší intenzita a perzistence imprintované preference, srovnání ale komplikuje různá metodika pokusů. Na potravní preference mláďat může mít vliv i sociální přenos, kde jde ale ve většině případů spíše o deaktivaci neofobie. Klíčová slova: raná zkušenost, potravní preference, potravní imprinting, primacy effect, sociální přenos potravních preferencí, sociální učení Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.