|
|
Poezie v Kodžiki
Adamčák, Jan ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Ze 112 písní obsažených v Kodžiki byl proveden výběr reprezentativního vzorku a na něm proveden hrubý překlad a rozbor, jak jazykové či významové stránky písně, tak jejího stylistického zařazení. Z ukázek je patrné, že tyto písně vznikly dávno předtím, než začala být japonská poezie výhradně záležitostí úzké elitní skupinky soustředěné kolem císařského dvora. V jistých případech lze dopátrat jejich lidový původ i původní význam (požehnání novému domu v písni Susano-o-no-mikota), či místo původu (politické sňatky mezi patriarchálním Izumem, a matriarchálním Koši), někdy byl převodem a zasazením do okolního kontextu natolik, že nám zbývají nanejvýše spekulace. Zda je rytmus 5-7 go šiči, japonskému jazyku původní, nebo zda byl dovezen zvenčí resp. vyvinut pod vnějším podnětem (např. rytmika importované čínské hudby) též nelze s jistotou určit. Na příkladu vybraných písní z díla bylo předvedeno jejich stylistické roztřídění - krátká píseň tanka (pravidelná), tj. pětiverší o rytmu 5-7-5-7-7, a nepravidelná 107 , dlouhá píseň čóka, delší útvar skládající se z rytmických skupin 5-7, zakončený trojverším 5-7-7108 (pouze nepravidelná, žádná z čók nedokáže zachovat přesný rytmus) a trojverší pobočná píseň kata uta. To že formu pětiverší na sebe bere asi 40% z celkového počtu básní, je dáno pravděpodobně i částečnou...
|
|
|
Poezie v Kodžiki
Adamčák, Jan ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Ze 112 písní obsažených v Kodžiki byl proveden výběr reprezentativního vzorku a na něm proveden hrubý překlad a rozbor, jak jazykové či významové stránky písně, tak jejího stylistického zařazení. Z ukázek je patrné, že tyto písně vznikly dávno předtím, než začala být japonská poezie výhradně záležitostí úzké elitní skupinky soustředěné kolem císařského dvora. V jistých případech lze dopátrat jejich lidový původ i původní význam (požehnání novému domu v písni Susano-o-no-mikota), či místo původu (politické sňatky mezi patriarchálním Izumem, a matriarchálním Koši), někdy byl převodem a zasazením do okolního kontextu natolik, že nám zbývají nanejvýše spekulace. Zda je rytmus 5-7 go šiči, japonskému jazyku původní, nebo zda byl dovezen zvenčí resp. vyvinut pod vnějším podnětem (např. rytmika importované čínské hudby) též nelze s jistotou určit. Na příkladu vybraných písní z díla bylo předvedeno jejich stylistické roztřídění - krátká píseň tanka (pravidelná), tj. pětiverší o rytmu 5-7-5-7-7, a nepravidelná 107 , dlouhá píseň čóka, delší útvar skládající se z rytmických skupin 5-7, zakončený trojverším 5-7-7108 (pouze nepravidelná, žádná z čók nedokáže zachovat přesný rytmus) a trojverší pobočná píseň kata uta. To že formu pětiverší na sebe bere asi 40% z celkového počtu básní, je dáno pravděpodobně i částečnou...
|
host ::
RSS.