|
|
Zákaz sebeobvinění právnické osoby v řízení o správním deliktu
Švásta, Pavel ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Staša, Josef (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou sebeobvinění právnické osoby v řízení o správním deliktu a nově v přestupkovém řízení. Pro volbu tohoto tématu jsem se rozhodl z následujících důvodů. Zaprvé, je to multidisciplinární téma, které zahrnuje ústavní právo, trestní právo, trestní právo správní, občanské právo a zejména právo obchodních společností. Dále, vyjma judikatury a několika odborných statí, tomuto tématu nebyla dosud věnována komplexně pozornost. Z tohoto důvodu nabízí zvolené téma novost a možnost pozorování vývoje judikatury, a to zejména judikatury ÚS, NSS a NS. První část disertační práce je věnována historickým kořenům zásady nemo tenetur a vývoji trestního řízení v průběhu staletí. Zvláštní pozornost je věnována skutečnosti, že zásada nemo tenetur byla součástí trestního řízení, a to až do 12. století, kdy byla tato zásada odstraněna z církevního práva, a nahrazena inkvizičním procesem, spojeným s mučením obžalovaného. Tento nový typ řízení byl vysoce kritizován, a to zejména v Anglii v 16. století, a později, kdy někteří advokáti usilovali o jeho odstranění. Anglické právo bylo nakonec první, které akceptovalo fakt, že nikdo nesmí být nucen svědčit proti sobě. Tato nově obnovená zásada nemo tenetur se pak stala součástí i práva USA, neboť byla součástí právních systémů jejich zakládajících...
|
host ::
RSS.