Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Účast ligninolytických enzymů produkovaných imobilizovanými houbami bílé hniloby v dekolorizaci syntetických barviv
Šušla, Martin ; Novotný, Čeněk (vedoucí práce) ; Gaper, Jan (oponent) ; Masák, Jan (oponent)
5 Abstrakt Cílem této disertační práce bylo charakterizovat ligninolytické aktivity dvou hub bílé hniloby, Dichomitus squalens a Irpex lacteus, rostoucích v kulturách imobilizovaných na různých pevných materiálech a určit roli produkovaných ligninolytických enzymů v dekolorizaci syntetických barviv. V kulturách D. squalens imobilizovaných na borovicovém dřevě došlo ve srovnání s tekutými kulturami k signifikantní indukci produkce lakasy, za kterou jsou pravděpodobně zodpovědné fenolické látky extrahovatelné ze dřeva organickým rozpuštědlem. Z kultivačního media byly pomocí FPLC vyizolovány dvě lakasové isoformy, Lc1 a Lc2, se stejnou molekulovou hmotností (68 kDa), které se však lišily v isoelektrických bodech a ve schopnosti dekolorizovat syntetická barviva in vitro. Zatímco isoforma Lc1 způsobovala v přítomnosti redoxního mediátoru zpětnou kolorizaci vzorku s azobarvivem RO16, u isoformy Lc2 nebyl tento biotechnologicky nežádoucí jev pozorován. Imobilizace I. lacteus na dřevě k indukci lakasy nevedla a v kulturách byly naměřeny pouze nízké aktivity MnP a MIP. Při růstu na pšeničné slámě byla u obou hub dominantně produkována MnP. Ze slámových kultur D. squalens byla vyizolována MnP, která v experimentech in vitro ukázala rychlejší dekolorizaci vybraných azo a anthrachinonových barviv ve srovnání se...
Ligninolytická kapacita vybraných hub bílé hniloby kultivovaných v imobilizované formě
Šušla, Martin ; Svobodová, Kateřina ; Tavčar, M. ; Pavko, A. ; Novotný, Čeněk
Práce je zaměřena na ligninolytickou kapacitu dvou hub bílé hniloby, Irpex lacteus a Dichomitus squalens, kultivovaných v imobilizované formě. Byla měřena produkce ligninolytických enzymů u těchto dvou hub imobilizovaných na polyurethanu a borovicovém dřevě v laboratorním fixed bed reaktoru. Dále byla sledována dekolorizace azo barviva Reactive Orange 16 ve třech odlišných bioreaktorech. Nejúčinnějším reaktorem se ukázal malý trickle bed reaktor
Genotoxicita jako kriterium účinnosti biodegradace barviv v odpadních vodách
Doležílková, I. ; Pavlíčková, Z. ; Malachová, K. ; Lednická, D. ; Novotný, Čeněk ; Šušla, Martin
Tato studie se zabývá hodnocením mutagenity tří vzorků syntetických barviv používaných v textilním průmyslu. Genotoxicita vzorků byla hodnocena Amesovým testem ve variantách testů bez i s metabolickou aktivací pomocí krysího jaterního homogenátu S9 a směsi kofaktorů. Mutagenní aktivita vybraných vzorků byla sledována na kmeni Salmonella typhimurium His- TA98, který umožňuje detekci mutagenů indukujících frameshift mutace. Během dvou biodegradačních procesů využívajících aktivovaný kal a ligninolytickou houbu Irpex lacteus byla sledována změna mutagenity degradačních produktů barviv a následně srovnána efektivita uvedených biodegradačních postupů

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.