|
|
Vznik nukleových bází z formamidu iniciovaný procesy o vysoké hustotě energie
Michalčíková, Regina ; Civiš, Svatopluk (vedoucí práce) ; Šponerová, Judit E. (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením nukleových bází ve vzorcích formamidu v čisté či katalyzované formě po jejich iniciaci procesy o vysoké hustotě energie. Rešeršní část uvádí čtenáře do problematiky prebiotické chemie a seznamuje jej s jednotlivými teoriemi vzniku nukleových bází. Experimentální část se pak zabývá analýzou vzorků ozářených výkonným laserovým systémem PALS, který byl pro simulaci dějů o vysoké hustotě energie použit. K analýze stabilních produktů laserového ozařování přítomných v plynné části vzorků je využita metoda infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací. Kapalná část vzorků a v ní přítomné nukleové báze jsou následně analyzovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí.
|
|
|
Studium nestabilních částic a prekurzorů biomolekul pomocí spektroskopických technik
Ferus, Martin ; Civiš, Svatopluk (vedoucí práce) ; Šponerová, Judit E. (oponent) ; Wild, Jan (oponent)
Předložená dizertační práce je složena ze studií zaměřených na spektroskopický popis, kinetiku a dynamiku molekul, radikálů a iontů v plazmě výboje a laserové jiskry. Výzkum těchto fragmentů je rozšířen o vznik biomolekul z těchto jednoduchých specií včetně vlivu látek s katalytickým účinkem. Dynamika radikálů, iontů a nestabilních molekul byla studována pomocí časově rozlišené spektrometrie s Fourierovou transformací. Byla měřena časově rozlišená emisní spektra výbojů v CH4, HCONH2, BrCN, CH3CN, CF3Br, (CF3)2CHBr a dalších plynech. Následně byl výboj simulován pomocí modelu zahrnujícího molekulární dynamiku, kolizní, chemické a radiační procesy. Modely byly porovnány s experimentálními výsledky a byla vysvětlena získaná emisní časově rozlišená spektra. Fitem na komplexní mechanismus byla experimentálně zjištěna hodnota rychlostní konstanty konverze HCN na HNC kolizí s excitovaným atomem vodíku. V rámci studia prekurzorů biomolekul bylo pomocí vysoce rozlišené infračervené absorpční spektrometrie s Fourierovou transformací analyzováno složení plynných látek vznikajících po expozici par formamidu a plynné směsi oxidu uhelnatého s dusíkem a izotopově značenou vodou laserové jiskře generované vysoce výkonným pražským laserovým systémem Asterix (PALS). Pomocí chemického modelu byla studována dynamika...
|
|
|
Transformace raných planetárních atmosfér plazmatem o vysoké hustotě energie a jejich důsledky na rané globální klima
Kaiserová, Tereza ; Ferus, Martin (vedoucí práce) ; Šponerová, Judit E. (oponent)
Cílem této bakalářské práce je prozkoumání jednoho z možných řešení tzv. Paradoxu slabého mladého Slunce. Teorie Slabého mladého Slunce předpokládá, že mladá hvězda vyzařovala menší intenzitu záření, díky čemuž při potlačení skleníkového efektu na Zemi vlivem evoluce rané planetární atmosféry mohlo dojít při jisté souhře okolností ke globální zamrznutí celé planety. Raná Země by se tak podobala např. Jupiterově měsíci Europa. Je však známo, že v pozdějších dobách raného Archaika dosahovala teplota až k 80o C. Tato paradoxní situace, kdy raná Země, v jejímž případě se ještě donedávna uvažovalo o vysokých globálních teplotách od tisíců do několika set stupňů Celsia, mohla být ve skutečnosti zamrzlým světem, je označována jako Paradox mladého Slunce. Jelikož jednoznačné důkazy o této rané globální době ledové chybí, je předpokládáno, že díky zvýšené sopečné činnosti či vysokému obsahu skleníkových plynů mohla být Země velmi horká i přes to, že výkon mladého Slunce byl asi o čtvrtinu menší než dnes. Jedním z faktorů mohl být skleníkový efekt způsobený zvýšenou koncentrací N2O, který mohl vznikat v masivních množstvích jako následek plazmochemie o vysoké hustotě energie díky četným impaktům asteroidů. Byla provedena série experimentů simulujících tranformaci rané atmosféry vlivem impaktu meziplanetární...
|
|
|
Studium nestabilních částic a prekurzorů biomolekul pomocí spektroskopických technik
Ferus, Martin ; Civiš, Svatopluk (vedoucí práce) ; Šponerová, Judit E. (oponent) ; Wild, Jan (oponent)
Předložená dizertační práce je složena ze studií zaměřených na spektroskopický popis, kinetiku a dynamiku molekul, radikálů a iontů v plazmě výboje a laserové jiskry. Výzkum těchto fragmentů je rozšířen o vznik biomolekul z těchto jednoduchých specií včetně vlivu látek s katalytickým účinkem. Dynamika radikálů, iontů a nestabilních molekul byla studována pomocí časově rozlišené spektrometrie s Fourierovou transformací. Byla měřena časově rozlišená emisní spektra výbojů v CH4, HCONH2, BrCN, CH3CN, CF3Br, (CF3)2CHBr a dalších plynech. Následně byl výboj simulován pomocí modelu zahrnujícího molekulární dynamiku, kolizní, chemické a radiační procesy. Modely byly porovnány s experimentálními výsledky a byla vysvětlena získaná emisní časově rozlišená spektra. Fitem na komplexní mechanismus byla experimentálně zjištěna hodnota rychlostní konstanty konverze HCN na HNC kolizí s excitovaným atomem vodíku. V rámci studia prekurzorů biomolekul bylo pomocí vysoce rozlišené infračervené absorpční spektrometrie s Fourierovou transformací analyzováno složení plynných látek vznikajících po expozici par formamidu a plynné směsi oxidu uhelnatého s dusíkem a izotopově značenou vodou laserové jiskře generované vysoce výkonným pražským laserovým systémem Asterix (PALS). Pomocí chemického modelu byla studována dynamika...
|
|
|
Vznik nukleových bází z formamidu iniciovaný procesy o vysoké hustotě energie
Michalčíková, Regina ; Civiš, Svatopluk (vedoucí práce) ; Šponerová, Judit E. (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením nukleových bází ve vzorcích formamidu v čisté či katalyzované formě po jejich iniciaci procesy o vysoké hustotě energie. Rešeršní část uvádí čtenáře do problematiky prebiotické chemie a seznamuje jej s jednotlivými teoriemi vzniku nukleových bází. Experimentální část se pak zabývá analýzou vzorků ozářených výkonným laserovým systémem PALS, který byl pro simulaci dějů o vysoké hustotě energie použit. K analýze stabilních produktů laserového ozařování přítomných v plynné části vzorků je využita metoda infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací. Kapalná část vzorků a v ní přítomné nukleové báze jsou následně analyzovány pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí.
|
host ::
RSS.