|
|
Modely analýzy a prognózy insolvence českých podniků
Kuchina, Elena ; Hušek, Roman (vedoucí práce) ; Řičař, Michal (oponent)
Procesu insolvence podniku mohou předcházet různé scénáře vývoje finanční situace podniku. O blížícím se firemním úpadku mohou nasvědčovat dlouhodobě se zhoršující tendence vývoje finanční situace podniku, anebo může k bankrotu dojít neočekávaně i přesto, že se podnik celé období před tím řadil mezi prosperující podnikatelské jednotky. Pokud se ekonomická situace podniku řídila druhým scénářem, kdy insolvence byla těžko předvídatelná, statický model, tj. model, který nebere v úvahu dynamiku změny finančních ukazatelů, je dobrou možností zachycení výskytu bankrotu. Ovšem situace se mění, když vývoj finančních ukazatelů nevykazuje pozitivní trend několik let před úpadkem. V tomto případě by predikční přesnost statického modelu mohla být zlepšena dynamizací modelu, která bere v úvahu také skutečnost, že vývoj finančních ukazatelů předcházejících období může ovlivnit finanční zdraví podniku za uvažované období.
|
|
|
Vývoj poptávky po vybraných komoditách na základě sekundárních dat
Řičař, Michal ; Soukup, Jindřich (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent)
Poptávka, jakožto determinující faktor vyráběných statků z dlouhodobého hlediska, je natolik důležitý činitel dění v ekonomickém světě, že je potřebné důkladné zkoumání všech příčin a souvislostí, které ji mohou ovlivňovat. Pokud se podaří eliminovat jednotlivé, dříve zvažované, prvky, pak lze postupně získat takové ukazatele, které jednoznačně na poptávku působí. Sekundární data poslouží k náležitému rozlišení a následné dedukce pomohou k osvětlení nejužších souvislostí. Je zřejmé, že k takovýmto závěrům je třeba relevantních softwarových nástrojů, bez kterých by v dnešní době nebylo možno dostatečně adekvátně reagovat na turbulentní prostředí.
|
|
|
Ekonometrická analýza monetární a fiskální politiky ČR s dopady na podnikovou sféru
Řičař, Michal ; Hušek, Roman (vedoucí práce) ; Kislingerová, Eva (oponent)
Monetární a fiskální politika společně tvoří hlavní pilíř státní politiky, na jehož základě mohou odpovědné ústavy stimulovat či utlumovat vývoj národního hospodářství. Klíčovou úlohou by mělo být zkoumání dopadů na odvětví, resp. podnikatelské entity z provedených operací. Lze očekávat, že podnět v podobě zvýšených vládních výdajů či snížené úrokové míry centrální banky bude mít odlišnou odezvu napříč spektrem oborů. V případě, že je provedena matematická modelace alternativního historického vývoje ekonomiky, společně se simulací do vybraných odvětví, je možno analyzovat, jakým způsobem jsou dílčí obory ovlivněny změnou globálního stavu. Jsou-li nalezeny signifikantní rozdíly v odezvě na makroekonomické impulsy, je nezbytné přistoupit k analytickému rozboru příčinných faktorů, jež mohou stát v pozadí. Jako vhodné se jeví aplikace finanční analýzy, na jejímž základě je možno zhodnotit strukturu majetku, financování, výši dosahovaného zisku a dalších faktorů, jejichž charakteristikou je silná vypovídací schopnost o složení a funkci zkoumaného oboru v ekonomickém celku.
|
host ::
RSS.