|
|
Teorie personalismu v zahraniční politice. Případ vztahu Turkmenistánu vůči Afghánistánu v období prezidenta Berdimuhamedowa
Čechová, Diana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato práce se zaměřuje na adaptaci personalismu na zahraniční politiku, kterou zkoumá na případové studii zahraničních vztahů Turkmenistánu vůči Afghánistánu za vlády prezidenta Berdimuhamedova. Adaptace vychází z dedukce ze základních atributů personalismu, které byly získány pomocí syntézy teorií neopatrimonialismu, personalismu a patronálního prezidencialismu a analyticky zkoumá adaptaci na roli Berdimuhamedova v zahraniční politice státu. Mezi hlavní charakteristiky zahraniční politiky personalistických režimů patří vůdcova plná moc nad ní, která je dobře pozorovatelná na tom, že zahraniční politika sleduje a podpoří vnitřní politiku a cíle vůdce. Adaptaci personalismu na zahraniční politiku a tyto charakteristiky potvrzuje zahraniční politika Turkmenistánu vůči Afghánistánu, v níž hraje Berdimuhamedov klíčovou roli. Hlavním cílem v politických vztazích je udržování přátelských vztahů s afghánskou vládou i Tálibánem a předejít tím přelití konfliktu do Turkmenistánu, což by mohlo oslabit Berdimuhamedovu moc a patron-klientskou síť. Berdimuhamedov se snaží diverzifikovat turkmenský export proto, aby byla snížena závislost na tradičních obchodních partnerech, a aby získal dostatek financí k udržení režimu a své klientské sítě. Co se týče problematiky bezpečnosti, tak lze pozorovat snahu...
|
host ::
RSS.