|
Využití SITCOMŮ k rozvoji komunikační kompetence žáků
HANZAL, Jaroslav
Cílem této práce je zkoumat, jakým způsobem může využití sitcomu (tedy situační komedie) přispět k rozvoji komunikační kompetence (KK) žáků v anglickém jazyce. Podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ) má komunikační kompetence tři složky: lingvistickou, sociolingvistickou a pragmatickou. Protože sitcom je druh komedie, ve kterém vystupuje omezený počet postav na jednom místě, obvykle v běžných každodenních situacích, a humor je založen na jejich společné komunikaci, zdá se, že výběr vhodných sekvencí ze sitcomů ve výuce angličtiny může přispět k rozvoji komunikační kompetence žáků. Kromě rozvoje lingvistické kompetence, která zahrnuje u mluvené komunikace především slovní zásobu, gramatiku, sémantiku a výslovnost, u práce s autentickým jazykovým materiálem, jakým sitcom bezpochyby je, je významný rozvoj sociolingvistické kompetence. Ta se zaměřuje především na sociální vztahy mezi mluvčími (nadřízenost - podřízenost), na zdvořilostní konvence a formalitu jazykového projevu vzhledem k situaci (register). Pragmatická kompetence se týká schopnosti produkovat sdělení, která jsou jasně strukturovaná a splňují svou komunikační funkci. Teoretická část je zaměřena na popis komunikační kompetence, cíle výuky mluvení podle RVP a soustředím se též na charakteristické rysy sitcomu. V praktické části budou vybrané různé ukázky ze sitcomů, které odpovídají jazykové úrovni konkrétních žáků, a dále budou připravené plány hodin tak, aby byla maximálně rozvíjena komunikační kompetence žáků. Každá aktivita bude charakterizována z hlediska složek komunikační kompetence, s výrazným důrazem na kompetence sociolingvistické a pragmatické.
|
|
Hospodaření vybraných krajů v letech 2003-2010
Hanzal, Jaroslav ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Daněk, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá hospodařením krajů a jeho vazbou na regionální ukazatele. V první části práce je popsán fiskální federalismus, fiskální decentralizace a obecné pojednání o krajích, jejich vzniku, financování, atd.. V druhé části jsou popsány vybrané kraje, které byly pro práci použity. Hlavní část práce se zabývá analýzou vztahu mezi krajským rozpočtem a vybranými regionálními ukazateli, pomocí metody korelačního koeficientu.
|