|
|
Využití nanotechnologií, zejména CNT, v silikátových kompozitech
Jarolím, Tomáš ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Martinec,, Petr (oponent) ; Kalina,, Michal (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Tématem disertační práce byla problematika nanomateriálů a jejich implementace do silikátových kompozitů. Teoretická část práce byla věnována popisu typů uhlíkových nanotrubiček (CNT), jejich vlastností, syntéze, způsobu dispergace, nanotoxicitě a vlivu adice CNT na vlastnosti silikátových kompozitů. Praktická část byla rozdělena na 5 etap. První etapy byly věnovány výběru vhodných CNT a povrchově aktivních látek. V další etapě experimentu bylo stanoveno optimální nastavení ultrazvukového kavitátoru (amplituda, čas, množství dodané vnější energie). Součástí studia nastavení UZ kavitátoru byl i vliv okolního vodného prostředí (změna pH) na povrchové napětí a distribuci částic v disperzi, dále byl sledován vliv dodané vnější energie na poškození stěn CNT v disperzi na TEM. Po optimalizaci vstupních parametrů dispergace byly připraveny cementové pasty s a bez dávky CNT, na nichž byly sledovány hydratační teploty a hydratační teplo a viskozita cementových past. V následující etapě byly připraveny zkušební tělesa z cementové malty, které byly zkoušeny na pevnostní charakteristiky. Poslední etapou byla výroba betonů, jež byly podrobeny sérii zkoušek: pevnost v tlaku, pevnost v tahu ohybem, statický modul pružnosti, dynamický modul pružnosti, pevnost v příčném tahu, hloubka průsaku tlakovou vodou, odolnost proti chemickým rozmrazovacím látkám (CHRL) a mrazuvzdornosti. Zkušební tělesa s dávkou CNT vykazovaly vyšší pevnostní charakteristiky a vyšší odolnost proti průsaku tlakovou vodou, CHRL a působení mrazu. Výsledkem disertační práce je ucelená studie výroby disperze s uhlíkovými nanotrubičkami a její implementace do betonu, včetně ověření vlivu CNT na vlastnosti betonu.
|
|
|
Optimalizace složení dřevoplastových kompozitů s ohledem na jejich využití ve stavebnictví
Benešová, Anna ; Pospíšil,, Ladislav (oponent) ; Ďurica,, Tibor (oponent) ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Dřevoplastový kompozit je poměrně nový materiál kombinující rozmělněnou dřevní hmotu a termoplastový polymer. Tento materiál se využívá především jako alternativa masivního rostlého dřeva v oblasti exteriérových nenosných prvků, jelikož dosahuje přívětivějších vlastností z hlediska základní životnosti při minimálních požadavcích na údržbu. Surovinové složení i způsob zpracování kompozitu umožňují významně modifikovat vlastnosti konečného produktu dalšími látkami s pozitivním vlivem na některou z charakteristik kompozitu. Výzkum a vývoj v této oblasti se zaměřuje především na uplatnění takových modifikujících přísad a příměsí, které buď zvýší odolnost materiálu vůči povětrnostním vlivům, nebo umožní aplikaci druhotných surovin, jelikož významný podíl surovinové směsi je získáván z neobnovitelných zdrojů. Předkládaná disertační práce se zabývá posouzením vlivu modifikace dřevoplastového kompozitu separátně na dvou úrovních. První z nich je modifikace matrice recyklovaným polymerem, druhá modifikací plniva odpadní částicovou příměsí. U obou typů modifikace bylo provedeno stanovení primárních charakteristik spojených s hlavním způsobem aplikace a také předpokládané odolnosti nepříznivým podmínkám.
|
|
|
Aplikace čedičových vláken v cementových kompozitech
Kolková, Kristína ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou použití čedičových vláken v cementových kompozitech a skládá se z rešeršní teoretické a experimentální části. V teoretické části jsou popsány vlastnosti čedičových vláken, technologie výroby a chování čerstvého i ztvrdlého betonu při přídavku těchto vláken. Je uveden příklad použití čedičových vláken v praxi při rekonstrukci mostní konstrukce. Teoretická část se dále zabývá dalšími možnostmi využití výrobků z taveného čediče. V experimentální části bylo ověřováno chování čerstvého a ztvrdlého betonu o přídavku 3, 10 a 20 kg.m-3 krátkých čedičových vláken. Tyto receptury byly následně porovnány s referenční směsí z prostého betonu. V čerstvém stavu byla stanovena a porovnána konzistence sednutím kužele, obsah vzduchu v čerstvém betonu a objemová hmotnost. Ve ztvrdlém stavu na vzorcích stáří 28 dnů byla stanovena a porovnána objemová hmotnost, pevnost v tahu ohybem, pevnost v tlaku a pevnost v příčném tahu. Přítomnost vláken v cementovém kompozitu byla dokumentována pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Možnosti použití vysokorychlostního vodního paprsku ve stavebnictví
Boucníková, Veronika ; Sitek,, Libor (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá možnostmi použití vysokorychlostního vodního paprsku ve stavebnictví. V teoretické části byla obecně popsána technologie vodního paprsku a provedena rešerše použití ve stavebnictví, s důrazem na aplikaci při sanacích betonových konstrukcí a proces interakce vodního paprsku s betonem. Dále byla zhodnocena bezpečností rizika při práce s vysokorychlostním vodním paprskem a možnosti recyklace odpadu vzniklého při použití této technologie. V experimentální části byly připraveny betonové vzorky s obsahem rozptýlené výztuže. Byly zjištěny charakteristické vlastnosti betonových vzorků a následně byla zhodnocena hloubka a vzhled řezu po interakci s vysokorychlostním vodním paprskem.
|
|
|
Využití nanotechnologií pro betony ultravysokých pevností
Šindelek, David ; Bodnárová, Lenka (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na využití nanotechnologií pro cementové kompozity a UHPC. V praktické části diplomové práce jsou popsány teoretické základy pro úspěšný návrh ultra vysokopevnostního betonu a vlastnosti vstupních surovin pro jeho výrobu. Dále je zde věnována pozornost nanočásticím, zejména na bázi uhlíku v podobě uhlíkových nanotrubiček CNT a nově se na trhu objevujících grafenů GN a grafen oxidů GO, jejich aplikace v cementových kompozitech na mechanické vlastnosti a trvanlivost. Praktická část se v první fázi věnuje hledání optimálního parametru pro ultrasonikační míchání s vhodnou povrchově aktivní látkou tří typů grafenoidů. Poslední dvě fáze jsou věnovány vlivu grafenoidů na mechanické vlastnosti, mikrostrukturu cementové pasty a aplikaci v receptuře betonu C 35/45 a UHPC.
|
|
|
Ověřování vlastností betonů s uhlíkovými nanotrubičkami
Kutová, Lenka ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá sledováním vlastností betonu s dávkou uhlíkových nanočástic. V teoretické části jsou popsány vlastnosti nanočástic, jejich dávkování a dispergace. V praktické části diplomové práce byly stanoveny fyzikálně-mechanické vlastnosti betonu s přídavkem uhlíkových nanotrubiček po 7 a 28 dnech zrání. Dále byla stanovena zkouška mrazuvzdornosti po 100 cyklech. Všechny výsledky byly porovnány s referenčními vzorky.
|
|
|
Možnosti aplikace čedičových vláken do betonu
Zourek, Milan ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možností aplikace čedičových vláken v betonu a cementových kompozitních materiálech. V teoretické části je zpracován přehled běžně používaných vláken pro vláknobetony. Je zde popsána výroba čedičových vláken a sumarizovány jejich vlastnosti. Další část se zabývá vlastnostmi betonu vyztuženého čedičovými vlákny. Konkrétně potom jeho vlastnostmi v čerstvém stavu, fyzikálně-mechanickými vlastnostmi, smršťováním a tvorbou trhlin, mikrostrukturou a požární odolností. Poslední kapitola teoretické části se zabývá požární odolností betonu obecně. Experimentální část se dělí na dvě etapy. V první etapě byly navrhnuty dvě směsi betonu s čedičovým kamenivem a čedičovými vlákny a jedna referenční směs bez vláken. V čerstvém stavu byla stanovena konzistence sednutím kužele, obsah vzduchu v čerstvém betonu a objemová hmotnost. V ztvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost, pevnost v tlaku a pevnost v tahu ohybem. Vzorky byly zahřáty na teploty 600 a 800 °C a byla stanovena změna objemové hmotnosti, změna pevnosti v tlaku, změna vzhledu a deformace v průběhu zahřívání. V druhé etapě byly navrhnuty tři směsi jemnozrnného cementového kompozitu s čedičovými vlákny. V čerstvém stavu byla sledována objemová hmotnost a chování při míchání. V ztvrdlém stavu byla stanovena objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku. Vzorky byly zahřáty na teploty 600 a 800 °C a byla stanovena změna objemové hmotnosti, změna pevnosti v tahu za ohybu, změna pevnosti v tlaku a změna vzhledu.
|
|
|
Studium efektu přídavku celulózových vláken na vybrané vlastnosti betonu
Blaha, Lukáš ; Hela, Rudolf (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce popisuje chování betonů s celulózovými vlákny. V teoretické části jsou popsány základní informace o celulózových vláknech, způsobech jejich výroby, vlastnostech a možnostech použití v betonu. Na základě rešerší z odborné literatury je popsán vliv vysokých teplot na mechanické a fyzikální vlastnosti betonu s celulózovými vlákny a také porovnání s ostatními vlákny používanými do betonu. Dále jsou uvedeny informace o konkrétních celulózových vláknech a jejich použití. V experimentální části diplomové práce jsou navrženy receptury betonu s celulózovými vlákny CHRYSO a GREENCEL. Byl zkoumán vliv přídavku různých typů celulózových vláken na vlastnosti betonu v čerstvém a zatvrdlém stavu. Byl sledován vliv vysokých teplot 600 °C a 800 °C na pevnost betonu s celulózovými vlákny na objemovou hmotnost, deformace a vizuální změny. Dále byla sledována odolnost celulózových vláken sledováním vývoje pH prostředí (od pH 4 do pH 12) při dlouhodobém uložení různých typů celulózových vláken v těchto prostředí.
|
|
|
Studium vlastností vláknocementových kompozitů
Cederová, Kristýna ; Hoško, Marek (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vláknocementovými kompozity. Jsou zkoumány vstupní materiály pro výrobu vláknocementu, především byla sledována výroba a parametry buničiny. Dále je v práci popsána Hatschekova technologie výroby a požadavky na vlnitou vláknocementovou krytinu. V praktické části byly zkoumány jednotlivé vstupní suroviny a byly ověřovány parametry mleté buničiny. Řešila se problematika výroby zkušebních těles a rozdíl v jemnosti mletí buničiny ve vláknocementových výrobcích.
|
|
|
Application of high speed water jet technology for concrete repair
Bodnárová, L. ; Sitek, Libor ; Foldyna, Josef ; Jarolím, T.
This article brings selected knowledge from the long-term cooperation between\nthe Brno University of Technology, the Faculty of Civil Engineering, the Institute of\nTechnology of Building Materials and Components, and the Academy of Sciences of\nthe Czech Republic, v.v.i., Institute of Geonics, Ostrava – Poruba in the field of\nthe interaction of high-speed water jets and concrete, especially with regard to\nthe use of high-speed water jet technology for the removal of surface layers of\nconcrete during repair of concrete.
|
host ::
RSS.