|
|
Dynamika půdní vody na Šumavě a v Krkonoších v srpnu 2002
Tesař, Miroslav ; Krejča, M. ; Polívka, Jiří ; Šír, Miloslav
V článku je analyzován pohyb vody v půdě při extrémních deštích v povodích Doupě a Kout (Šumava, Jižní Čechy) a v povodí Modrý potok (Krkonoše, Severní Čechy). Dvě cyklóny, které se přesouvaly z Maďarska směrem k Polsku, způsobily extrémní srážky a následné extrémní odtoky v srpnu 2002. V povodích jsou zaznamenávány srážky, teploty vzduchu a půdy a tenzometrické tlaky. Analýza ukázala, že vysoký srážkový úhrn v srpnu 2002 přesáhl retenční kapacitu povodí krytého dospělým smrkovým lesem a klečí (Modrý Důl), mrtvým lesem a bylinným podrostem (Kout) a porostem bylin na pasece (Doupě). To znamená, že vegetační kryt hrál zanedbatelnou roli při formování odtoku. V důsledku poměrně nízké retenční kapacity (60 – 90 mm) nebyl půdní kryt schopen zabránit katastrofickému odtoku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Formování odtoku v revitalizované podhorské pramenné oblasti v Senotíně
Tesař, Miroslav ; Syrovátka, O. ; Lichner, Ľ.
Účelem projektu Senotín (1993–2000) bylo nalézt metody revitalizace podhorské pramenné oblasti (0,38 km2) v Novobystřické pahorkatině (610–725 m n. m.). Bylo vystavěno sedm podzemních jílových stěn, které přerušily trubní drenáž. Čtyři meze zabraňují povrchovému a podpovrchovému odtoku. Tyto terénní úpravy zlepšily vodní retenční kapacitu celého povodí, což je demonstrováno na příkladu formování odtoku z přívalového deště. Bylo analyzováno formování odtoku z deště o úhrnu 15 mm, trvání 5,6 hodin a maximální intenzitě 1,8 mm za 20 minut. Byl stanoven časový průběh retence vody v povodí a průběh velikosti zdrojové plochy. Zdrojová plocha se vytvořila v povrchové půdní vrstvě o mocnosti asi 40 cm. Retardace odtoku trvala asi 2 hodiny po začátku deště. Retence vody v povodí dosáhla 98 % srážkového úhrnu. Odtoková vlna trvala 85 hodin.
|
|
|
Proměnlivost vodního režimu v zalesněných experimentálních povodích
Buchtele, Josef ; Tesař, Miroslav
Klimatické poměry představují dominantní faktor pro vodní režim povodí. Vytvářejí podmínky pro vývoj vegetačního krytu v ročním cyklu a jeho změn v rozpětí řady desetiletí. Změny vegetační pokrývky jsou příčinou kolísání a/nebo tendencí v evapotranspiračním procesu. Důsledkem je ovlivnění vodní bilance v krátkodobém i dlouhodobém časovém měřítku. Příspěvek se zabývá simulacemi srážkoodtokového procesu, přičemž byl aplikován model SAC-SMA (Sacramento Soil Moisture Accounting) a BROOK´90 model. Průběh diferencí mezi pozorovanými a simulovanými odtoky představuje možný prostředek pro zjišťování trendu a/nebo kolísání vodního režimu povodí. Užitý postup umožňuje zjišťovat důsledky dlouhodobého vývoje vegetační pokrývky povodí a následných změn evapotranspirace.
|
|
|
Synergie mezi rostlinami, půdou a klimatem na šumavském povodí Liz ve vegetačních sezónách 1998 – 2000
Tesař, Miroslav ; Šír, Miloslav ; Polívka, J.
Cílem studie byla kvantifikace synergie mezi vygetačním krytem, solární radiací, teplotou vzduchu a půdní vlhkostí. Pro potřeby určení rozhodujících faktorů limitujících produktivitu fytomasy v suchém a teplém období na Šumavě byla studována tepelná bilance, potenciální a aktuální transpirace a výměna entropie. Prokázalo se, že limitujícím faktorem produktivity fytomasy v suchých a teplých obdobích v chladných klimatických podmínkách je vodní retenční kapacita půdního krytu a produktivita fytomasy může být kvantifikována výměnou entropie spojenou s tokem latentního tepla.
|
|
|
Vliv vegetace na tepelnou bilanci a výměnu entropie
Šír, Miloslav ; Weger, J. ; Tesař, Miroslav ; Lichner, Ľ.
Cílem této studie je kvantifikovat synergii mezi vegetačním krytem, slunečním zářením, teplotou vzduchu a vlhkostí půdy. Pro určení rozhodujících faktorů určujících produkci fytomasy v chladné klimatické oblasti Šumavy byla ve třech lokalitách s různým vegetačním krytem zkoumána tepelná bilance, potenciální a aktuální transpirace a výměna entropie. Produkce fytomasy může být kvantifikována produkcí entropie spojenou s tokem latentního tepla. V chladných klimatických podmínkách českých hor je nedostatek vody rozhodující faktor určující produkci fytomasy v suchých a teplých obdobích.
|
|
|
Vliv navátého sněhu na vodní bilanci malého horského povodí, Modrý důl v Krkonoších, Česká republika
Dvořák, I.J. ; Tesař, Miroslav ; Harčarik, J.
Velmi obtížně měřitelnou součástí vodní bilance malého horského povodí je kromě mlhy a větrem hnané nízké oblačnosti také zásoba vody z navátého sněhu, který je do povodí transportován silným větrem z přilehlých oblastí ležících mimo jeho hranice. Pro získání sady spolehlivějších dat jsme použili kinematická měření GPS. Z naměřených dat byly vytvořeny digitální modely povrchu sněhového pole a jeho podloží (po roztátí sněhu) a z nich byly získány výšky sněhové pokrývky pro jednotlivá období. Záměrem příspěvku je upozornit na nemalý podíl navátého sněhu na vodní bilanci horského povodí, který nelze zachytit měřením srážek, a na příkladu povodí Modrého potoka v Krkonoších ukázat jeden z možných postupů, jak takový podíl alespoň částečně kvantifikovat a zpřesnit tak vodní bilanci.
|
|
|
Pevné usazené srážky v malých povodích v České republice
Fišák, Jaroslav ; Tesař, Miroslav
V příspěvku je věnována pozornost pevným usazeným srážkám a koncentracím vybraných iontů v nich. Příspěvek se zabývá: i) vlivem typu průmyslové oblasti a ii) vlivem nadmořské výšky. Relativně čistou oblast (s minimální průmyslovou zátěží) reprezentují tři stanoviště v oblasti Šumavy. Oblast se značnou průmyslovou zátěží v severních Čechách, je zastoupena meteorologickou observatoří Milešovka. K posouzení vlivu nadmořské výšky na koncentrace polutantů ve vzorcích vody z námraz byla využita námrazová situace ze dne 4.1.1990, kdy na území Šumavy, v okolí malého experimentálního povodí Liz, bylo odebráno 28 vzorků. Bylo ukázáno, že průmyslová zátěž oblasti a především lokální zdroje znečištění ovlivňují koncentrace znečisťujících látek ve vzorcích námrazové vody. Byl zaznamenán pokles koncentrací těchto látek s nadmořskou výškou.
|
|
| |
host ::
RSS.