|
|
Komentovaný překlad: Mirovye religii: istorija i sovremennosť (Michail Jurjevič Zelenkov, Moskva 2003, s. 111-130)
Krausová, Aneta ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce) ; Oganesjanová, Danuše (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První z nich je překlad několika kapitol z knihy Mirovyje religii: istorija i sovremennosť, jejímž autorem je Michail Jurjevič Zelenkov. Druhou část představuje odborný komentář k překladu, který je rozdělen do pěti oddílů. Prvním je analýza výchozího textu, navazuje koncepce překladu, metoda překladu, překladatelské problémy a závěrem typologie překladatelských posunů.
|
|
|
Annotated translation of an essay on modern Czech literature
Ruchkina, Irina ; Oganesjanová, Danuše (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Úkolem této diplomové práce byl překlad eseje Květoslava Chvatíka Romány Milana Kundery a krize lidské existence pozdní doby ze sborníku esejí Melancholie a vzdor a následný rozbor některých problematických stránek překladu. Z lexikálního hlediska bylo úsilí zaměřeno na zachování expresivních výrazů a odborných názvů, které leckdy představovaly jistá překladatelská úskalí. V některých situacích však zachování všech výrazových hodnot originálu nebylo možné, proto bylo třeba zvolit překlad pomocí výrazu s obecnějším významem nebo bylo třeba pro překlad jednoho slova v originále použít několik slov v cílovém jazyce, aby byla daná skutečnost popsána co nejvěrněji. Ze syntaktického hlediska jsme se snažili respektovat a zachovávat původní větnou skladbu originálu do té míry, aby to znělo přirozeně i v cílovém jazyce; jindy povaha cílového jazyka vyžadovala užití odlišných syntaktických struktur. Ze stylistického hlediska můžeme konstatovat, že tuto esej nelze přesně zařadit do publicistického stylu, ani do vědeckého, ani do vědecko- populárního, ke kterému má ale nejblíže. Vykazuje totiž jevy, které jsou příznačné pro všechny tyto styly. V překladu do cílového jazyka jsme se snažily tyto jevy zachovat a vyjádřit co nejadekvátněji. V popředí zájmu bylo zachování základní ideové a estetické hodnoty předlohy....
|
|
|
Vnitřní emigrace Jana Zábrany a Osipa Mandelštama
Rosová, Anna ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce) ; Oganesjanová, Danuše (oponent)
Diplomová práce Vnitřní emigrace Jana Zábrany a Osipa Mandelštama zkoumá vztah básníka (Osip Mandelštam) a jeho překladatele, který je zároveň také básník (Jan Zábrana). Ukazuje pojítka mezi jejich životními zkušenostmi, jaký vliv měly tyto momenty na jejich vlastní poetiku, zároveň zjišťuje, zda a nakolik básník Mandelštam ovlivnil poezii básníka Zábrany. Analytická část práce se pak zabývá porovnáním českých překladů (Jana Zábrany a Jiřího Kovtuna) Mandelštamových básní Петербургские строфы, Концерт на вокзале, Еще не умер ты...
|
|
|
Paměti carevny Kateřiny II. a Milostné dopisy carevny Kateřiny Veliké Potěmkinovi v českých překladech
Žídková, Ivana ; Oganesjanová, Danuše (oponent) ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce)
Diplomová práce si klade za cíl srovnat knihy II a II ... s jejími českými překlady. Bohužel překlad druhé knihy je překladem francouzského originálu, proto tuto knihu nemůžeme analyzovat. Carevna Kateřina II. vládla mezi lety 1762 - 1796 a patří bezesporu mezi významné panovníky carského Ruska. V úvodu je nastíněna osobnost Kateřiny II. Dozvíme se, že na svou dobu byla sečtělá, měla vznešené ideje, s jejichž realizací nepospíchala. Byla autorkou mnoha spisů, divadelních her, článků a také vlastních pamětí. Ty byly určeny na prezentaci vlastní osoby, jako ospravedlnění Kateřininých činů a zároveň měly zůstat jako věčná vzpomínka na carevnu. Ač si na stylu dala Kateřina Veliká záležet, přesto nedosahují uměleckých kvalit jiných spisovatelů. Pozornost se však upírá spíše k obsahu než formě. I to je jeden ze znaků memoárů, které patří do dokumentárně umělecké literatury. Paměti v sobě mohou ukrývat odbornou tématiku, což od překladatele vyžaduje speciální přípravu. Také by neměl nic vynechávat ani nepřidávat a obtížná místa by měl objasnit vysvětlivkami. Nás zajímalo, jak se překladatelka Věra Amelová vypořádala s náročným zastaralým textem plným odkazů na historické události a s osobitým stylem Kateřiny. Provedli jsme překladatelskou analýzu, při níž jsme srovnávali oba texty. Výsledkem je empirická část, ve...
|
|
|
Stylistická, literární a překladatelská úskalí románu Jane Austenové Mansfield Park (Mansfieldské panství)
Pehalová, Magdalena ; Rubáš, Stanislav (oponent) ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce)
Název mé práce je: "Stylistická, literární a prekladatelská úskalí románu Jane Austenové Mansfield Park (Mansfieldské panství)", v anglictine "Complexities of style, Literature and Translation in Jane Austen`s Mansfield Park". Cílem této práce bylo jednak zasadit román Jane Austenové Mansfield Park do kontextu ostatních románu této autorky a jednak provést translatologickou analýzu prekladu tohoto románu (Mansfieldské pansví) od Evy Kondrysové. V první cásti své práce jsem popsala styl Austenové a to, jak se projevuje v tomto románu. Dále jsem vysvetlila cím se Mansfield Park liší od ostatních románu této autorky. Je nejvážnejší ze všech a práve v nem Austenová nejotevreneji vyjadruje své názory. Vetší podíl první cásti tvorí analýza jednotlivých prvku, které jsou pro tento román typické. Jsou to: interpretace postav, divadlo, literární aluze, krestanská morálka a dobové reálie. Druhá cást práce analyzuje preklad jednak na rovine lexikálne-stylistické a jednak na rovine stylisticko-interpretacní. Analýza stylisticko-interpretacní roviny se zameruje na preklad jednotlivých prvku, které jsem identifikovala jako zásadní pro pochopení románu. Výsledkem této práce je zjištení, že se Kondrysové nepodarilo vytvorit funkcní preklad a že ceská verze Mansfield Parku nedosahuje kvalit originálu. Tato skutecnost je...
|
|
|
Eseje Mariny Cvetajevové v českých překladech
Šťastná, Zuzana ; Honzík, Jiří (oponent) ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na esejistickou prózu Mariny Cvetajevové. Po charakteristice literárně-historických a biografických okolností zrodu autorčina prozaického díla provádí na materiálu šesti vybraných esejů o psaní poezie a o zajímavých básnických současnících Cvetajevové analýzu autorčina esejistického stylu a rozbor českých překladů. Hodnotícími kritérii pro práci překladatelů jsou: významová přesnost, schopnost rozlišovat příznaky autorského stylu od systémových rysů ruštiny a vlastní tvůrčí vklad při reprodukci či kompenzaci zejména lexikálně-zvukových prostředků originálu. Kromě obecného přehledu problémů, které vznikají při překladu esejistického stylu Cvetajevové, se práce pokouší nastínit rozdíly v přístupu dvou překladatelů klíčových esejů Cvetajevové o umění: Jany Štroblové (Umění ve světle svědomz) a Jana Zábrany (Básník a čas, Epos a lyrika dnešního Ruska). Zkoumání překladů odhalilo velké množství významových chyb způsobených neJen stylistickou obtížností, ale i čirou nedbalostí. Dále poukázalo na interference, z nichž některé napomáhají zachování autorského stylu. Při srovnávání překladatelského přístupu k lexikálním a zvukovým prostředkům originálu byl zjištěn poměrně výrazný rozdíl mezi Janem Zábranou a Janou Štroblovou. Ta jako překladatelka poezie M. C. prokazuje i v esejích větší...
|
|
| |
|
|
Pavlík Morozov a jeho role v komunistické výchově sovětské mládeže
Slámová, Petra ; Ulbrechtová, Helena (oponent) ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je ,,Pavlík Morozov a jeho role v komunistické výchově sovětské mládeže". Jejím cílem je analýza mýtu postavy Pavlíka Morozova, která v sovětském období sloužila jako vzor pro výchovu "nového sovětského člověka", v konfrontaci se skutečností. V druhé kapitole, nazvané Pavlík jako vzor sovětských dětí, se budu věnovat významu a vnímání Pavlíka Morozova, který udal svého vlastního otce. Tímto činem dokázal, že si cení více zájmů státu\ než své vlastní rodiny. Díky svému hrdinskému činu se stal vzorem několika generací sovětských dětí. Třetí kapitola objasňuje důvody a popisuje způsoby tvorby mýtu o Pavlíkovi. Sovětská vláda ponechala pouze kostru jeho skutečného životního příběhu, zbytek si dotvořila podle svých potřeb. Je zde uvedeno několik příkladů prostředků, jimiž se snažila socialistická propaganda dostat do podvědomí dětí ( vzor chování, který měly následovat. Ve čtvrté kapitole jsou uvedeny tři odlišné verze Pavlíkova příběhu. Verze spisovatele Jurije Družnikova podrobně rozebírá jednotlivá fakta uváděná v oficiální verzi a na základě důkazů dokládá jejich smyšlenost či popírá jejich pravdivost. Pátá kapitola se zabývá fenoménem udavačství, kterého se stal Pavlík Morozov symbolem. Udávání se stalo každodenním jevem, při kterém docházelo až k absurdním situacím. ~...
|
|
|
Bulgakovův román Mistr a Markétka a jeho české překlady
Kargalceva, Natalija ; Oganesjanová, Danuše (oponent) ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá rozborem dvou překladů Bulgakovova románu Mistr a Markétka do českého jazyka. V úvodní části autorka přibližuje život a tvorbu Michaila Bulgakova a hledá paralely mezi spisovatelovým osudem a dějem posledního románu, dále charakterizuje samotné dílo a podrobně rozebírá dva příběhy - moskevský a jeruzalémský, které se prolínají celým románem. Analýzu překladů provádí právě v takto rozdělených skupinách. V části věnované translatologickému rozboru originálu a obou překladů se autorka věnuje převodu reálií (vlastní a místní jména, lékařské termíny, v moskevských kapitolách také gastronomické pochoutky a parfumerie aj). Začíná převodem vlastních jmen, přičemž vychází z názorů L. S. Barchudarova a L. K. Latyševa a na konkrétním materiálu rozebírá zvolená překladatelská řešení. Autorka dochází k závěru, že převod vlastních jmen byl pro překladatelé velmi obtížnou a zrádnou záležitostí a ne vždy byl užit správný překladatelský postup. Převod vlastních jmen v podání obou překladatelů autorka přináší v příloze č. 1. V další kapitole se autorka zabývá volbou lexikálních prostředků a všímá si jejich funkce v rámci výstavby celého díla. V moskevském příběhu jde o lexikální jednotky skrývající narážky na nadpřirozené síly a o frazeologismy obsahující slova čert a bůh (podrobněji viz...
|
|
|
Ruská literatura v edici Světová četba nakladatelství Odeon v letech 1955-1970 a translatologická analýza románu Jurije Oleši Závist v překladu Anny Novákové
Procházková, Barbora ; Hrala, Milan (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Tématem mé diplomové práce je ediční politika nakladatelství Odeon, a to se zaměřením na vydávání ruské literatury v edici Světová četba. Cílem této práce je doplnění a upřesnění některých informací o ediční praxi tohoto našeho nejvýznamnějšího nakladatelského domu předlistopadové éry v oblasti vydávání překladové literatury. Translatologický rozbor jednoho z děl poslouží jako ukázka úrovně překladů zařazených do této edice. Diplomová práce je tedy strukturována do dvou částí. V první části, která má historicko-empirický charakter, se zabývám rusistickou produkcí zmíněného nakladatelství v edici Světová četba v období let 1955-1970, které v souvislosti s uvolněním kulturní politiky v šedesátých letech u nás může být v oblasti překladové tvorby považováno za nejpřínosnější a stále do jisté míry inspirativní. Druhá část má charakter spíše kriticko-empirický a je věnována translatologické analýze románu Jurije Oleši Závist v překladu Anny Novákové, jejíž osobnost je také pojítkem obou částí diplomové práce. (...)
|
host ::
RSS.