|
|
Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
Kotásková, Tereza ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Nevyřešený spor o Náhorní Karabach, jehož území si z etnických a historických důvodů nárokuje jak Ázerbádjžán, tak Arménie, a nevyjasněné turecko-arménské vztahy jsou hlavními zdroji nestability jižního Kavkazu. Turecko uzavřelo svou hranici s Arménií jako výraz solidarity s Ázerbájdžánem během války o Náhorní Karabach na počátku devadesátých let. Tato válka skončila pro Ázerbájdžán vojenskou porážkou a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území. Když proto Turecko a Arménie podepsaly v roce 2009 protokoly o normalizaci vztahů, vyvstaly naděje, že to bude mít pozitivní dopad i na řešení karabašského konfliktu. Pokud by byly tyto protokoly ratifikovány, tento předpoklad by se pravděpodobně naplnil. K ratifikaci ovšem doposud nedošlo a s přihlédnutím k dalším faktorům se nedá v blízké budoucnosti očekávat významný posun ani v jedné záležitosti.
|
|
|
Sousedské vztahy v českém a německém společenském diskurzu
Petráňová, Zuzana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Dvojí pohled na interpretaci některých momentů společných dějin a právních aktů komplikuje dodnes mnohá klíčová jednání v rámci česko-německých vztahů. Práce se pokusí zaměřit na vývoj česko-německých vztahů od podepsání česko-německé deklarace v roce 1997 do roku 2007 a více pozornosti věnovat analýze vývoje vztahů po pěti a deseti letech. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky se omezuji na analýzu mediálního diskursu Hospodářských novin a Frankfurter Allgemeine Zeitung. Cílem zkoumání je zjistit, jak se vzájemné vztahy utvářely během deseti let od podepsání česko-německé deklarace, a zda se díky ní podařily problémy minulosti uzavřít. Analýza ukazuje, že deklarace k překonání traumat minulosti přímo nevedla. Témata minulosti se více či méně stále objevovala. Lze tedy soudit, že problémy minulosti se ještě objevovat budou a potrvá dlouho, než se situace zcela uklidní.
|
|
| |
|
|
Foreign policy of the USA and China towards Burma
Hlopková, Lucia ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Barma, oplývající obrovským přírodním bohatstvím a významnou strategickou polohou, přitahuje čím dál tím více pozornost mezinárodního společenství. Spolupráci s Barmou však komplikuje její nedemokratický režim zosobněný vojenskou juntou. Cílem naší bakalářské práce je srovnat přístup dvou světových mocností USA a Číny vůči Barmě, najít motivy jimi aplikované zahraniční politiky a vyhodnotit jejich dopad. Zahraniční politika USA vůči Barmě je charakterizována ukládáním sankcí a izolacionalistickou politikou, mezitím co Čína preferuje spolupráci s barmskou juntou. V poslední době však dochází k přehodnocování obou dvou přístupů a snahou naší práce je poukázat na možní scénaře dalšího vývoje.
|
|
|
Srbsko-chorvatské vztahy v kontextu integrace do EU
Neugebauerová, Monika ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda vzájemné srbsko-chorvatské vztahy nějakým způsobem ovlivňují proces vstupu těchto zemí do Evropské unie. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole jsou popsána historická východiska, která měla nebo dosud mají vliv na vzájemné vztahy. Druhá kapitola zkoumá vzájemné vztahy zemí z politického, ekonomického a kulturního hlediska a třetí kapitola identifikuje a shrnuje základní problémy vzájemných vztahů a jejich vliv na integraci do Evropské unie.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv plynových krizí v letech 2006 a 2009 na formování energetické politiky EU
Švéda, Ondřej ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Předkládaný text se zabývá plynovými krizemi v letech 2006 a 2009 a jejich vlivem na formování energetické politiky Evropské unie. Chakateristika jednotlivých aktérů tohoto mezinárodního konfliktu a jejích rolí -- Ruská federace jako dodavatel, Ukrajina jako tranzitní země a Evropská unie jako odběratel, je nutná pro pochopení důvodů a příčin vzniku sporů o zemní plyn. Ten je v dnešní době považován za strategickou surovinu v oblasti energetiky, jakékoliv nejasnosti dodávek jsou proto vnímány jako ohrožení bezpečnosti států. Stručný přehled konfliktních bodů ve vzájemných vztazích, konkrétní kroky a opatření k vyřešení krize a její důsledky jsou důležité k vysledování vlivů, které se zasadily o formování nové sdílené politiky EU. Energetická politika je pak výsledkem těchto střetů a má za cíl vytvořit strategii pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii v Evropě.
|
|
| |
|
|
Rozšiřování NATO jako determinant vztahu s Ruskou federací
Čížková, Tereza ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou vlivu rozšiřování Severoatlantické aliance na vztahy s Ruskou federací. První část se věnuje okolnostem, které přinesl konec studené války, a diskusi o budoucnosti NATO s ohledem na rozšiřování. V druhé části práce zkoumá vývoj po roce 2000 a další vlnu rozšiřování o pobaltské státy. Třetí část analyzuje možnost vstupu Gruzie a Ukrajiny do NATO a ruský postoj k této otázce. Zároveň nastiňuje teoretický scénář -- Ruskou federaci jako kandidáta na vstup do Severo-atlantické aliance.
|
host ::
RSS.