|
|
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského na pozadí událostí 19., 20. a 21. století
Bartošová - Bártová, Marcela ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Dolista, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá především významnými osobnostmi kongregace, které se dle mého úsudku nesmazatelně zapsaly do dějin kongregace. Kapitoly se zabývají osobnostmi této kongregace, které působily v různých obdobích našich dějin. Hlavně v období pro všechny řeholní řády a kongregace obzvlášť složitém, a to v padesátých letech minulého století a normalizační době. Závěrečnou kapitolu jsem věnovala současnosti kongregace a osobnímu rozhovoru s S.M. Remigií Češíkovou, postulátorkou kanonizace Matky Vojtěchy Hasmandové. Cílem mé práce bylo seznámit čtenáře s životy těchto řeholnic z úhlu pohledu kongregace. Snahou bylo také nastínit, jak společenství prožívalo různá období v našich dějinách a jak vnímalo obtížné historické momenty právě na příkladech těchto čtyř významných představitelek, které byly zcela oddané svému poslání. Podkladem pro tuto práci byly soukromé archivní materiály a kongregační kroniky SCB, osobní rozhovor se sestrou S.M. Remigií o Matce Vojtěše Hasmandové, ale také o kongregaci se kterou je celý její život spjat. Pravidelné návštěvy v generálním archivu a spolupráce s S.M. Fidelis generální archivářkou bylo také významným zdrojem informací pro tuto práci, důležitý podklad pro tuto práci a samozřejmě pro vytvoření celého dějinného kontextu bylo zcela nezbytné použití odborné literatury. Závěr...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Psychologie života v podmínkách koncentračního tábora
Kohoutová, Zuzana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Luptáková, Marina (oponent)
Svou diplomovou práci jsem rozdělila na tři hlavní části: historickou část, skutečné příběhy přeživších a psychologickou část. Pořadí těchto tří částí není náhodné. Jedno navazuje na druhé a z každé části ta následující, dá se říct, vyplývá. Druhá část diplomové práce obsahuje Skutečné příběhy přeživších, a to dva příběhy přeživších z koncentračního tábora Osvětim a dva příběhy z Terezínského ghetta. Na příbězích bývalých vězňů se snažím ilustrovat, jak vypadal život lágrového vězně, co vše musel snést, čeho se musel vzdát, na co si musel přivyknout a jakou obrovskou vnitřní sílu musel použít, aby se mu podařilo přežít. V každém příběhu je nastíněna změna, která se v člověku během věznění odehrává. Hlavním úkolem druhé části, je nabídnout čtenáři možnost zkusit se vžít do postav a zkusit přiblížit své vnitřní pocity alespoň částečnému porozumění naléhavosti tématu. Třetí a zároveň poslední částí, je část psychologická. Její úkolem je shrnout, uchopit a pojmenovat fenomény, které se volně vyskytují v příbězích přeživších. Dalším cílem je poukázat na důsledky, které ze zkušeností koncentračního tábora vyplývají. Osvobozením vězňů u koncentračních táborů to nekončí. Naopak, přeživší si díky prožitým hrůzám sebou odnášejí své ,,strachy", se kterými se budou potýkat celý život. Ve své práci jsem použila...
|
|
|
Nástin dějin lidských práv do jejich všeobecné deklarace
Pilátová, Lucie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá dějinami lidských práv a jejich vývojem od dob antického Řecka a Říma až do Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948. Cílem práce je přiblížit nejvýznamnější události, které ovlivnily vývoj práv člověka. Jsou zde popsána lidská práva z hlediska filosofických myslitelů a význačných dějinných událostí, které doprovázely a měnily průběh vývoje práv. Vyobrazena je situace v Řecku a Římě, v období rozvoje křesťanské víry a středověku a nakonec významné novověké mezníky, mezi které patří Velká francouzská revoluce a vznik Deklarace lidských práv, panování Marie Terezie a jejího syna Josefa II., který učinil řadu reforem, či revoluce roku 1848 a konečně zrod Všeobecné deklarace lidských práv roku 1948.
|
|
|
Nicolaus Ludwik von Zinzendorf and Halle Pietism
Engler, Marek ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práca Gróf Zinzendorf a hallský pietizmus pojednáva o živote a diele grófa M.L. Zinzendorfa a jeho vzťahu k hallskému pietizmu. Prvá kapitola popisuje hospodársku, politickú a náboženskú situáciu vo vybraných nemeckých štátoch v r. 1650-1670. Druhá kapitola sa zaoberá vývojom v luterskej cirkvi, so zameraním na pietistické hnutie, jeho hlavných predstaviteľov a diela. Tretia kapitola je venovaná osobe M.L. Zinzendorfa, životu a teológii. Štvrtá kapitola mapuje založenie exulantskej kolónie Herrnhut a jej ďalší vývoj. Podkapitola 2.3. Pietizmus je podkladom pre analýzu vplyvov ktoré formovali grófa Zinzendorfa v jednotlivých obdobiach jeho života tak ako sú popísané v kapitole 3.
|
|
|
Social Work as a significant Feature of Methodism in its Origins
Rendošová, Lenka ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Táto diplomová práca sa zaoberá prejavmi sociálnej činnosti metodistického hnutia v jeho počiatkoch. Začína opisom obdobia, v ktorom sa zrodilo metodistické hnutie, potom sa zameriava hlavne na opis života a diela Johna Wesleyho. Ďalšia časť charakterizuje základné pojmy týkajúce sa sociálnej práce a uvádza prehľad konkrétnych sociálnych činností prvých metodistov. Nakoniec autorka uvádza stručnú charakteristiku dokumentov Sociálne zásady a Sociálne vyznanie a ponúka stručný prehľad sociálnej činnosti metodistickej cirkvi na Slovensku a v Čechách.
|
host ::
RSS.