|
|
Vliv trajektorie elektronového svazku na vlastnosti povrchu oceli 42CrMo4
Mikuš, Tomáš ; Kouřil, Miloslav (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Práce se zabývá povrchovým kalením oceli 42CrMo4 elektronovým svazkem. Je studován vliv parametrů a zejména trajektorie elektronového svazku na výsledné vlastnosti a strukturu kalené vrstvy. Bylo zkoumáno kalení elektronovým svazkem jak bez natavení, tak i s částečným natavením povrchu. Struktury vzniklé po kalení vybranými trajektoriemi elektronového svazku byly porovnány se strukturami po kalení pomocí laseru a elektromagnetické indukce. Strukturní a fázová identifikace byla provedena pomocí SM, SEM a rentgenové difrakce. Na vzniklých kalených vrstvách byly měřeny průběhy tvrdosti.
|
|
| |
|
|
Makro a mikrostruktura svarových spojů titanové slitiny TiAl6V4 zhotovených elektronovým paprskem
Prachař, Václav ; Havlík, Petr (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vyhodnocení makro a mikrostruktury svarových spojů slitiny Ti6Al4V, zhotovených svařováním elektronovým svazkem pro různé nastavení procesních parametrů elektronového svazku, a vyhodnocení vlivů těchto parametrů na výslednou strukturu svarových spojů. Teoretická část této práce se zabývá titanem a jeho slitinami, konkrétní titanovou slitinou Ti6Al4V a technologií svařování elektronovým svazkem. V experimentální části je vyhodnoceno 11 svarových spojů, jejich makro a mikrostruktura a profily tvrdosti svarových spojů.
|
|
|
Optimalizace technologie perlitizace masivních vývalků
Dyčka, Martin ; Foret, Rudolf (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tepelným zpracováním ocelových vývalků z perlitické oceli pomocí indukčního ohřevu, jehož cílem je zlepšení mechanických vlastností na povrchu vývalků. V teoretické části práce se nachází kapitola věnovaná perlitickým ocelím a indukčnímu ohřevu. V experimentální části byla provedena analýza současného stavu technologie tepelného zpracování a dosažených výsledků. Výpočtový model popisující proces tepelného zpracování byl vytvořen a následně byl použit pro návrh úprav procesu vedoucímu ke zvětšení hloubky tepelně zpracované vrstvy. Experimenty s upravenými parametry byly provedeny na lince tepelného zpracování. Byly provedeny analýzy mikrostruktury pomocí SM i EM, byl měřen průběh tvrdosti a byla provedena fraktografická analýza. Výsledkem práce je zvětšení hloubky tepelně zpracované vrstvy u navrhovaných úprav procesu až o polovinu oproti stávajícímu stavu.
|
|
|
Struktura a vlastnosti svarového spoje TiAl6V4/6061 zhotoveného technologií elektronového paprsku
Král, Michael ; Jan, Vít (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Titanové a hliníkové slitiny patří díky svým fyzikálním a mechanickým vlastnostem v současnosti po ocelích mezi nejpoužívanější konstrukční materiály. Pro zlepšení vlastností celé konstrukce je nutné tyto slitiny spojovat, což přináší nemalé obtíže. Zejména svařování hliníkové a titanové slitiny je velmi obtížné z důvodu vzniku nežádoucích intermetalických fází ve svaru. Tato práce se zabývá vlivem parametrů svařování pomocí elektronového svazku, zejména zaostřením a vychýlením svazku a vlivem předehřevu na výslednou jakost heterogenního spoje titanové slitiny Ti6Al4V a hliníkové slitiny EN AW-6061 – T651. V práci je popsána příprava svarových a pájených heterogenních spojů, které jsou následně vyhodnoceny světelnou mikroskopií, rastrovací elektronovou mikroskopií a pomocí EDS analýzy chemického složení. Ve svarech je hodnocena přítomnost a složení vzniklých intermetalických fází a u pájených spojů je hodnocena jakost spoje a vzniklé vady.
|
|
|
Vliv tepelného zpracování na mikrostrukturu slitiny TiAl6V4
Fišara, Šimon ; Němec, Karel (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zkoumání vlivu tepelného zpracování na mikrostrukturu a mechanické vlastnosti titanové slitiny Ti6Al4V. V první části teoretické rešerše jsou shrnuty základní poznatky o titanu a jeho slitinách. Druhá část je zaměřena především na popis fázových přeměn, vlastností mikrostruktur a tepelného zpracování Ti6Al4V. V experimentální části bylo provedeno několik druhů tepelného zpracování, po kterém byla provedena metalografická analýza a vyhodnocení mikrostruktur.
|
|
|
Strukturní stabilita svarových spojů austenitických a feritických ocelí
Šohaj, Pavel ; Stránský, Karel (oponent) ; Sopoušek, Jiří (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Abstrakt Tato disertační práce shrnuje teoretické a experimentální poznatky z oblasti heterogenních svarových spojů progresivních austenitických a feritických žáropevných ocelí. Ke studiu byly vybrány tyto materiály: stabilizovaná austenitická ocel 316Ti, martenzitická 9 12%Cr ocel P92 a feritická ODS ocel MA 956. Hlavní pozornost byla zaměřena na studium dlouhodobé mikrostrukturní stability v průběhu vysokoteplotní expozice spojů typu austenit/ferit. Literární rozbor kriticky zhodnocuje současný stav poznání v oblasti strukturní stability svarových spojů pokročilých žáropevných ocelí. Praktická část byla realizována ve dvou směrech. Na základě chemického složení byly pomocí software ThermoCalc prováděny výpočty fázových rovnovah pro jednotlivé oceli. Tím byly získány základní představy o fázovém složení a chemickém složení fází v závislosti na teplotě. Souběžně s výpočty byly dlouhodobé vysokoteplotní expozici za různých podmínek podrobeny laboratorní spoj 316Ti/P92 vyrobený odporovým svařením a spoj MA 956/316Ti svařený elektronovým svazkem. Exponované spoje byly podrobeny fázové analýze. Byla sledována zejména stabilita svarového rozhraní. Pozornost byla věnována shodě výpočtu s experimentem ve srovnání s daty publikovanými v literatuře. Na základě výpočtů, experimentálních výsledků a literárních dat byla diskutována vhodnost použitých kombinací materiálů a formulovány úvahy o chování studovaných svarových spojů v průběhu dlouhodobé vysokoteplotní expozice. Na základě výsledků byla potvrzena předpokládaná míra strukturní stability spoje 316Ti/P92, zatímco v případě spoje MA 956/316Ti bylo zjištěno nestabilní chování.
|
|
|
Struktura a vlastnosti průvaru oceli AMS 5659 vytvořeného elektronovým svazkem
Říčan, Daniel ; Foret, Rudolf (oponent) ; Kouřil, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou svařování oceli AMS 5659, používané v průmyslu pro speciální hydraulické válce (viz Obr. 1), pomocí elektronového svazku. V první části této práce je proveden teoretický rozbor svařování elektronovým svazkem a rozbor vlivu vybraných svařovacích parametrů na vlastnosti průvaru. V druhé části jsou vyhodnoceny realizované experimentální průvary na vzorcích dané oceli ve vytvrzeném stavu H1025 a po rozpouštěcím ohřevu. Dále je také provedeno vyhodnocení vlastností na stejných vzorcích, které byly znovu vytvrzeny. Pro evaluaci a komparaci vlastností oceli v oblasti průvaru a tepelně ovlivněné oblasti bylo použito metod světelné mikroskopie (SM), rastrovací elektronové mikroskopie (REM) a metody měření tvrdosti dle Vickerse.
|
|
|
Analýza příčin vzniku trhlin v ráfcích kol
Plundrák, David ; Němec, Karel (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Diplomová práce hledá příčiny vzniku trhlin u ráfků jízdních kol v nejvíce zatěžovaných místech (v místech otvorů pro dráty). Z tohoto důvodu je v této práci uvedena napěťově deformační analýza jednoduchého modelu ráfku pro provozní zatížení a dále popsán kompletní výrobní proces ráfku. Jako experimentální materiál sloužily ráfky různých výrobců z hliníkových slitin EN AW-6061 a EN AW-6082 ve stavu T6, ve kterých se trhliny začali šířit. K posouzení materiálů ráfků byly využity metody optické spektrometrie, světelné mikroskopie, rastrovací elektronové mikroskopie, měření tvrdosti dle Vickerse a pro nalezení dalších trhlin byla provedena penetrační zkouška. Na základě provedených experimentů bylo zjištěno u ráfku 1 špatné konstrukční řešení nýtů. Nýty byly u všech vzniklých trhlin rozlomené, čímž vznikly ostré vruby, které iniciovaly únavové trhliny. Materiál ráfku 1 byl v pořádku. U ostatních dvou ráfků byly zjištěny nedostatky v materiálech. U ráfku 2 byl problém s hrubozrnnou rekrystalizovanou strukturou, která nedisponovala dostatkem tažnosti pro operaci zakružování profilu. Zakroužením vznikly trhliny, které se při provozu začaly propojovat. Nedostatečně rychlé ochlazování u ráfku 3 způsobilo vyloučení vytvrzující fáze (zejména fáze mědi) na hranice zrn. Navíc nebyl ráfek vytvrzen na požadované parametry, což mělo za následek praskání korozí za napětí. Hliníkové slitiny jsou ideálním materiálem na ráfky jízdních kol. Vyžadují však spolehlivé konstrukční řešení a dodržování fyzikální metalurgie, která spočívá ve znalosti a využití množství vlivů chemického složení, tváření a tepelného zpracování na mechanické, chemické, fyzikální a technologické vlastnosti.
|
|
|
Strukturní stabilita svarového spoje uhlíková/austenitická ocel
Havlík, Petr ; Stránský, Karel (oponent) ; Foret, Rudolf (vedoucí práce)
Heterogenní svarové spoje typu ferit/austenit jsou nedílnou součástí konstrukcí energetického průmyslu. Podmínky svařováni a následné tepelné zpracování po svařování mají výrazný vliv na strukturní stabilitu těchto spoje. Struktura určuje výsledné mechanické vlastnosti, které určují životnost svarového spoje. Současně se změnami mikrostruktury v tepelně ovlivněné oblasti základního materiálu dochází k difúzi uhlíku přes svarové rozhraní. Tato práce je zaměřena na analýzu strukturní stability heterogenního svarového spoje uhlíková/austenitická ocel, která byla tvořena uhlíkovou ocelí 22K (základní materiál) a austenitickým návarem EA 395/9 s vyšším obsahem niklu. Hodnocení struktury bylo zaměřeno na strukturu svarového kovu (Böhler FOX SAS 2) a návaru, strukturu rozhraní návaru a tepelně ovlivněnou oblast základního materiálu. Metalografické hodnocení bylo provedeno na světelném mikroskopu a rastrovacím elektronovém mikroskopu vybaveném energiově a vlnově disperzní analýzou, kterými byly určeny obsahy substitučních prvků a uhlíku na rozhraní uhlíkové/austenitické oceli. Výsledky metalografické analýzy byly porovnány s měřením tvrdosti a mikrotvrdosti dle Vickerse a s výpočty za použití software Thermo-Calc a SVARY. K popisu a hodnocení stability svarového spoje byl určen průběh obsahu uhlíku na rozhraní pomoci vlnově disperzní spektroskopie. Výsledky energiově disperzní analýzy byly využity k určení typu karbidů přítomných na rozhraní uhlíkové/austenitické oceli.
|
host ::
RSS.