|
|
Invazní druhy vodních bezobratlých v ČR
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Dočkalová, Kateřina (oponent)
Šíření nepůvodních druhů je v současné době aktuálním problémem, který se týká i vodního prostředí a v něm žijících bezobratlých. Ve vodách na území ČR byl zaznamenán výskyt řady nepůvodních druhů, které bychom mohli rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují druhy invazivní - jejich ekologické charakteristiky (např. rychlý růst, vysoká plodnost či přenos chorob) jim umožňují snadné šíření. Mezi tyto druhy patří zejména severoamerické druhy raků Orconectes limosus a Pacifastacus leniusculus, dále pak Dreissena polymorpha či Dikerogammarus villosus. Jejich šíření je velmi nápadné, neboť zde páchají poměrně rozsáhlé škody a představují nebezpečí pro naše původní společenstva. Kromě toho se však v našich vodách vyskytuje několik dalších druhů, které zde také nejsou původní, nicméně se šíří velmi nenápadně, nedosahují vysokých populačních hustot a pro naše společenstva nepředstavují žádné výrazné nebezpečí. Výskyt těchto invazních druhů byl zaznamenán zejména díky monitoringu, který provádí jednotlivé podniky povodí a bez kterého bychom o jejich přítomnosti ani nemuseli vědět. Většina z nich byla na naše území introdukována neúmyslně. V důsledku budování plavebních kanálů došlo k odstranění přirozených bariér mezi jednotlivými povodími a následným rozvojem lodní dopravy bylo umožněno rozšíření...
|
|
|
Možnosti využití postindustriálních ploch k obnově lučních ekosystémů
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Postindustriální krajinu tzv. brownfields, představují plochy bezprostředně devastované a opuštěné průmyslovou výrobou, těžbou, nebo jinou průmyslovou činností (výrobní areály, skládky odpadů, vytěžené plochy, výsypky apod.), ale také zastavěné areály zanechané na místě po zániku zemědělské výroby. Přitom na těchto silně narušených stanovištích, kde probíhá primární sukcese, často dochází k obnově cenných ekosystémů. To ukazuje na potenciál těchto ploch pro obnovu přírodě blízkých ekosystémů. Jedním z možných využití těchto ploch by se mohlo stát zakládání druhově bohatých luk, které by navrátily danému lučnímu ekosystému jeho původní funkci a mohly přitom využít oligotrofního charakteru alespoň u části těchto ploch. Cílem této práce je shrnout literární údaje o faktorech ovlivňujících složení a diverzitu luk, popsat metody jejich obnovy a zhodnotit možnosti jejich využití pro obnovu luk na postindustriálních plochách. V závěru jsou následně prezentovány výsledky pokusu o obnovu druhově bohatých luk na výsypkách v okolí Sokolova.
|
|
| |
|
|
Recent and subfossil chironomids as a tool for tracing of environmental changes in mountain lakes of glacial origin
Tátosová, Jolana
JOLANA TÁTOSOVÁ, Charles University in Prague Ph.D. Thesis, 2008 ____________________________________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ Abstrakt Limnologický výzkum horských oblastní v České a Slovenské republice má na našem pracovišti již dlouholetou tradici a náš hydrobiologický tým se účastnil mnoha mezinárodních projektů zaměřených na studium horských ekosystémů. Od roku 2000, kdy jsem se také stala členem tohoto týmu, jsem své výzkumné aktivity zaměřila na bentickou faunu horských vod, zejména na zástupce čeledi Chironomidae z řádu Diptera, jelikož tvoří nejpočetnější a nejpestřejší skupinu bentických společenstev vod horských oblastí. Jejich životní cyklus a geografická distribuce jsou ovlivňovány řadou parametrů prostředí jako je teplota, dostupnost potravy, množství rozpuštěného kyslík, pH, salinita, koncentrace těžkých kovů a jiných polutantů, lze tuto skupina organismů velmi úspěšně využít ke sledování změn podmínek prostředí a vlivu klimatické variability na horské jezerní ekosystémy. Také výzkum horských oblastí má své opodstatnění. Vysokohorská jezera představují velmi unikátní a zranitelné vodní ekosystému a v současné době silného vlivu člověka na přírodní prostředí tato jezera, díky své...
|
|
|
Ekohydrologický průzkum kvality habitatu vodních toků - aplikace na modelové povodí Zbytinského potoka
Bímová, Tereza ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Ekohydrologie představuje nový přístup ke správě a ochraně vodních toků. Vytváří nové možnosti v rámci ochrany, revitalizace a nakládání s vodními toky. Základními součástmi při hodnocení kvality vodních toků jsou biologické, hydromorfologické a fyzikálně-chemické parametry. Předkládaná práce je převážně literární rešerší dosavadního ekohydrologického průzkumu v povodí horní Blanice. Úvod je zaměřen na dosavadní platnou legislativu Evropské Unie a ČR, která vytváří základní rámec pro hodnocení ekologické kvality vodních toků. Cílem je shrnutí dosavadních poznatků a vyhodnocení jakosti povrchových vod z pohledu chemismu na základě dostupných dat. Zájmovým územím jsou především povodí Zbytinského a Tetřívčího potoka.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.