|
|
Účinnost piracetamu na pokročilou demenci s klinicky převažujícími symptomy vaskulárního typu - retrospektivní sledování
Kovtun, Vladimír ; Ďoubal, Stanislav (vedoucí práce) ; Zadák, Zdeněk (oponent) ; Mrňa, Boris (oponent)
7. SOUHRN Vzhledem ke skladbě a medikaci nemocných, hospitalizovaných v Léčebně dlouhodobě nemocných v České Kamenici, uskutečnílo se v průběhu let 2001 až 2004 restrospektivní neinvazivní sledování účinku piracetamu. Jeho efekt byl pozorován u vybraného souboru 150 pacientů v průměrném věku 84,29 roků (+- 3,5 r.) se symptomatikou pokročilé demence vaskulárního typu a medikací piracetamu. Diagnóza vaskulární demence splňovala u všech současná platná kritéria a trvání onemocnění bylo 6 a více měsíců. Kontrolní skupina obdobně postižených osob dostávala placebo. Zhodnocení efektu bylo zaznamenáno po 12 měsících léčby. Signifikantně významnější pozitivní efekt preparátu piracetamu nebyl v této indikaci shledán. Důvody spatřuji v pokročilosti nárůstu ireverzibilní složky dementního syndromu s nenávratnou ztrátou kompenzačních možností mozku. Z uvedeného vyplývá důležitost včasného záchytu demencí, kdy je ještě možnost jejich pozitivního ovlivnění. Jde o celospolečenský úkol nedozírného významu, který překračuje hranice České republiky a posouvá důležitost geriatrie a gerontofarmacie na nejpřednější místo společenského žebříčku. K jednoznačnému vyjádření o vhodnosti indikace piracetamu u pokročilých forem vaskulární demence je pochopitelně zapotřebí dalších a mnohem rozsáhlejších studií.
|
|
|
Ovlivnění pokročilých stadií demence s klinicky převažující vaskulární symptomatikou preparátem pentoxifyllinem
Mészárosová, Jitka ; Ďoubal, Stanislav (vedoucí práce) ; Náhlovský, Jiří (oponent) ; Mrňa, Boris (oponent)
7. SOUHRN V zamyšlení se nad vysokou spotřebou pentoxifyllinu, především u demencí vaskulárního typu, bylo v průběhu let 2001 až 2004 v Léčebně dlouhodobě nemocných v České Kamenici provedeno dvanáctiměsíční retrospektivní sledování u souboru 176 nemocných. Při splňování současně platných kritérií vaskulární demence, klinický obraz u nich představoval její pokročilé známky. Při sledování nebyl shledán pozitivní vliv léčby na výskyt cerebrovaskulárních příhod ani na mortalitu postižených. Výsledky neprokázaly statisticky významný vliv léku na projevy pokročilé demence uvedeného typu, i když podle jeho farmakologické charakteristiky by se dalo příznivé ovlivnění. Znalost problematiky vyššího věku se svými specifiky se jeví jako nezbytný předpoklad vzdělání lékaře. S tím nedílně souvisí i včasný záchyt demencí. Vysoká spotřeba pentoxifyllinu je důvodem více odborných prací, které mají za cíl prokázat jeho účinnost a oprávněnost preskripce. Rozsáhlá studie z roku 1996 dokládá jeho příznivý efekt. U lehčích typů postižení byly i u nás vysledovány náznaky zlepšení. Definitivní rozhodnutí o vhodnosti této léčby by měly doložit další a rozsáhlejší multicentrické studie. ___________________________________________________________________________ _
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Biomechanika cév a cévních náhrad
Stošek, Zdeněk ; Ďoubal, Stanislav (vedoucí práce) ; Klemera, Petr (oponent)
Mechanical properties of vessel walls influence many physiological functions of organisms and its health status. Biomechanical changes in mechanical properties of vessels accompany process of aging. Consequently, biomechanical characteristics may be marker of aging. Aim of this work was identification of biomechanical characteristics of pig aorta walls on the basis of measurement of impulse and transient mechanical responses of deformation on stress. Work also analyzed linearity of parameters. Measurements were performed by instruments developed on department of biophysics and physical chemistry.
|
|
| |
|
|
Měření kostní denzity a její využití pro stanovení biologického věku, prevenci a indikaci osteoporózy
Krátká, Jitka ; Ďoubal, Stanislav (vedoucí práce) ; Klemera, Petr (oponent) ; Hála, Tomáš (oponent)
Skutečný stupeň reálného individuálního zestárnutí organismu je chatakterizován biologickým věkem. Pomocí měření funkceschopnosti fyziologických systémů lze biologický věk určit a použít jej jako indikátor předčasného stárnutí a tím i indikátor rizika onemocnění. Práce přináší přehled v současnosti využívaných, nestandardních markerů pro měření biologického věku a odkrývá možnost měření biologického věku (BV) skeletu a jeho využití v prevenci osteoporózy. Zahrnutí měření BV skeletu do základního screeningu by mělo přinést další perspektivu, jak objektivně měřit změny organismu korespondující se stárnutím. Klíčová slova: biologický věk, osteoporóza, stárnutí kostí, osteodenzitometrie
|
|
| |
host ::
RSS.