|
|
Akumulace a biotransformace nitraminů v rostlinných tkáních
Šídlová, Petra ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Výbušniny jsou toxické látky, často velice odolné k degradaci, které kontaminují velké půdní plochy a podzemní vody. Remediace těchto xenobiotik je obtížným a obrovským logistickým úkolem. Fytoremediace je technikou nabízející alternativu nízkonákladovou a pro životní prostředí příznivou ve srovnání k současným remediačním technikám. Nicméně překážkou tohoto přístupu je nízká metabolická aktivita rostlin vůči těmto xenobiotikům a jejich fytotoxicita. Účinky výbušin RDX (hexahydro-1,3,5-trinitro-1,3,5-triazin) a HMX (oktahydro-1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetrazocin) při expozici rostlinám byly zkoumány v hydroponických systémech slunečnice roční (Heliantus annuus L.) a konopí setého (Cannabis sativa L.) kultivovaných v průměru více než 10 dnů. Aplikované koncentrace byly 10mg/l a 50mg/l RDX, resp. HMX u slunečnice; 25mg/l a 50mg/l RDX, 5mg/l a 50mg/l HMX u konopí. Ekotoxicita byla charakterizována s využitím testu inhibice elongace primárního kořene hořčice a konopí. Rostlinné extrakty byly analyzovány na HPLC. Tato studie ukázala, že RDX a HMX byly akumulovány oběma rostlinnými druhy. Akumulace nitraminů byla pozorována více v kořenech než v nadzemních částech, s výjimkou experimentu RDX u konopí, kde docházelo k výrazné translokaci do nadzemních částí rostlin. V této studii nebyly detekovány žádné...
|
|
|
Stanovení aktivit peroxidas a jejich porovnání u různých helmintů
Sulanová, Lenka ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Lenka Sulanová Školitel: Doc. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení aktivit peroxidas a jejich porovnání u různých helmintů Cílem diplomové práce bylo vyhledat v dostupné literatuře jednoduché metody pro stanovení peroxidas, vybranou metodu zavést, optimalizovat a porovnat s metodou na pracovišti již používanou. V metodě, kterou jsem zvolila, byl jako substrát využíván 3,3′,5,5′- tetramethylbenzidin (TMB). Tuto metodu jsem optimalizovala a porovnávala s dříve používanou metodou se substrátem O-fenylendiaminem dihydrochloridem (OPD). Metoda s použitím TMB je přesnější, komfortnější, ale finančně náročnější než metoda s OPD. Obě metody jsem následně využila na stanovení aktivit peroxidas v subcelulárních frakcích dvou druhů helmintů: motolice kopinaté a vlasovky slézové. Zjistila jsem, že aktivity peroxidas jsou vyšší u vlasovky slézové než u motolice kopinaté. Rozdílné aktivity peroxidas vykazovaly subcelulární frakce u kmenů vlasovek citlivých a rezistentních na anthelmintika. Při ex vivo kontaktu motolice s anthelmintiky (albendazol a albendazolsulfoxid) došlo k ovlivnění aktivity peroxidas. Z testovaných inhibitorů peroxidas působil inhibičně na peroxidasy helmintů...
|
|
| |
|
|
Aspekty genové regulace CYP3A4 v jaterní tkáni.
Krausová, Lucie ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Skálová, Lenka (oponent)
1 Souhrn CYP3A4 je významným enzymem podílejícím se na eliminaci většiny biotransformovaných xenobiotik. Hraje zásadní úlohu v detoxifikačním systému lidského těla, čímž je také zodpovědný za vznik řady lékových interakcí. Tyto interakce představují výraznou komplikaci současné farmakoterapie, neboť v krajních případech mohou ústit až k selhání léčby či život ohrožujícímu vystupňování toxických účinků. LI jsou důsledkem změn aktivity CYP3A4, která je mezi jednotlivci velice variabilní. Důležitým mechanismem ovlivnění aktivity CYP3A4 je regulace indukovatelné transkripce prostřednictvím xenobiotiky aktivovaných nukleárních receptorů. Jedná se zejména o receptory PXR, CAR a GR. Intenzivní studium struktury promotoru CYP3A4 a mechanismů regulace jeho transkripce v posledních letech ještě zdaleka není u konce, vztahy mezi jednotlivými receptory a kofaktory, stejně jako schopnost léčiv zasahovat do exprese CYP3A4 je doposud odkryta jen zčásti. Tato práce přispívá k objasnění některých otázek týkajících se účinků azolových antimykotik na aktivitu transkripce CYP3A4 zprostředkovanou PXR, schopnosti valproátu aktivovat PXR a CAR či okolností placentární exprese CYP3A4 prostřednictvím GR. K experimentům byly využity moderní molekulárně biologické metody a probíhaly in vitro v kulturách primárních hepatocytů a...
|
|
|
Faktory ovlivňující metabolismus anthelmintik
Forstová, Veronika ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Machala, Miroslav (oponent) ; Chládek, Jaroslav (oponent)
Souhrn Terapie anthelmintiky je v současné době hlavní metodou v boji s parazitickými červy. Anthelmintika, stejně jako ostatní xenobiotika, v organismu podléhají účinkem biotransformačních enzymů strukturálním změnám, kdy se z látek lipofilních stanou látky polární, snáze vyloučitelné z organismu. Biologický účinek metabolitů a parentní látky je obecně odlišný. Aktivita biotransformačních enzymů je tedy stěžejním faktorem, který určuje rychlost detoxikace a eliminace látky z organismu a tedy i délku účinku léčiv. Ovlivnění aktivit biotransformačních enzymů (modulace) může vést ke změně farmakokinetických parametrů léčiva samého i dalších xenobiotik a tím i k nebezpečí snížení žádoucího účinku a/nebo zvýšení nežádoucích učinků s příslušnými dopady na kvalitu léčby. U hospodářských zvířat je navíc nutno brát v úvahu i možné riziko výskytu reziduí léčiv v živočišných produktech. Biotransformaci xenobiotik ovlivňuje řada faktorů fyziologických i patologických. Tyto faktory lze rozčlenit na inter-individuální (druh, pohlaví, genetický polymorfismus) a intra-individuální (věk, výživa, medikace, onemocnění, atd.). Všechny tyto faktory způsobují obrovskou variabilitu v zastoupení a aktivitě biotransformačních enzymů a jsou příčinou velkých rozdílů v biotransformaci xenobiotik u různých jedinců. Variabilita v...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.