|
|
Právní aspekty přijetí jednotné evropské měny v České republice
Růžička, Michal ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Shrnutí Česká republika, jakožto členský stát Evropské unie je zavázána přijmout jednotnou evropskou měnu v nejbližším možném termínu. S tímto závazkem je spjato množství úkolů, které musí předcházet samotnému přijetí eura. Mezi tyto hlavní úkoly patří splnění konvergenčních kritérií a kritérií právních. Cílem mé diplomové práce je definovat hlavní aspekty související s přizpůsobováním českého právního prostředí požadavkům evropského práva, které musí předcházet zavedení eura a připravit tak vhodné prostředí pro jeho bezproblémové fungování. Práce se skládá z pěti kapitol, přičemž každá z nich rozebírá rozdílné aspekty zavedení jednotné evropské měny. První kapitola je úvodní a nastiňuje hlavní problematické okruhy, kterými se ve své práci zabývám. Druhá kapitola přináší obecné aspekty zavedení jednotné evropské měny, zejména přibližuje ve zkratce historii vzniku hospodářské a měnové unie, dále definuje právní a ekonomické podmínky nutné pro přijetí eura. Na závěr této kapitoly je zařazeno stručné zhodnocení fungování tohoto unikátního konceptu. Třetí kapitola se v úvodu zaměřuje na vyhodnocení plnění právních a ekonomických kritérií ve vztahu k České republice. Dále se soustřeďuje na změny v národním právním řádu, které budou muset být provedeny v souvislosti s přijetím jednotné evropské měny. V této...
|
|
|
Bankovní dohled a regulace v České republice a ve Spolkové republice Německo
Trefilová, Inna ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Závěr Vzhledem k tomu, že úprava dohledu se v německém právním řádu vyvíjela řadu let, fakticky již od 30. let 20. století, je na první pohled systematika německých norem mnohem přehlednější, normy se zdají být preciznější a propracovanější a pro poznání více přístupné. Na české úpravě je znát rychlý vývoj zapříčiněný nutností přizpůsobit právní řád potřebám trhu a později evropské legislativě, proto uspořádání norem je mírně chaotické a jejich nastudování se tím stává složitější. Tak například definici úvěrové instituce v české úpravě najdeme na dvou místech, jednak v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech, kde je obsažena obecná definice činnostmi, které instituce uskutečňuje, a jednak ve vyhlášce o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, kde jsou úvěrové instituce definovány taxativním výčtem. To je diskrepance, které by se měl právní řád vyvarovat. De lege ferenda se zdá být vhodné uspořádání zvolené v německém právním řádu, kdy podstatná část norem společných pro všechny úvěrové instituce a jejich činnost je obsažena v jednom právním předpisu, a odchylky jsou ponechány úpravě speciálních norem. Významným rozdílem je i skutečnost, že česká a německá legislativa zaměřují svou pozornost na odlišným způsobem definované adresáty, resp....
|
|
|
Zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
Gebauerová, Monika ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Závěr Zdaňování příjmů fyzických osob ze závislé činnosti upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tento právní předpis prošel za dobu své účinnosti celou řadou novelizací, v důsledku čehož se stal značné komplikovaným a nepřehledným. Skutečnost je v současnosti taková, že nejen zaměstnanci, nýbrž také zaměstnavatelé, kteří jako plátci daně odpovídají za odvedení daně správci daně, se v problematice daně z příjmů mnohdy neorientují. Problémem právní úpravy daně z příjmů nikoli pouze ve vztahu k závislé činnosti, ale i k příjmům obecně, je mimo jiné výskyt rozsáhlých a navíc složitě formulovaných ustanovení - stanovení výjimky z výjimek, apod. Složitá je také samotná konstrukce této daně. Existuje celá řada příjmů, které se nezdaňují, ať už z důvodu, že je zákon ze zdanění vyjímá, nebo proto, že jsou od daně osvobozeny. Mimo to je v zákoně zakotveno velké množství položek, které poplatníkům umožňují, samozřejmě za daných podmínek a stanoveným způsobem, snížit jejich základ daně či dokonce samotnou daň. V souvislosti s příjmy ze závislé činnosti nelze nezmínit především problém nedostatečného vymezení samotného pojmu "závislá činnost", což zapříčinilo celou řadu sporů mezi plátci daně na straně jedné a správci daně na straně druhé. Neshody panovaly zejména ohledně otázky, jak na konkrétní vztahy při...
|
|
|
Bankovní obchody a jejich právní úprava
Schuh, Karel ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Závěr V předešlých kapitolách byly diskutovány nejrůznější bankovní obchody, které tuzemské bankovní ústavy poskytují, resp. za daných zákonných podmínek poskytovat mohou. U každého z obchodů byl proveden jeho popis, byly diskutovány možné obtíže, práva, povinnosti, které tuzemské, příp. evropské či mezinárodní právo rozeznává, řeší a požaduje i určité změny a trendy, které případně v úpravě jednotlivých obchodů lze vypozorovat. Při analýze bylo vycházeno jak přímo z platné či minulé právní úpravy, tak z publikací, článků a jiných textů předních právních teoretiků - odborníků na danou oblast, ale i ekonomů, významných kapacit finanční vědy na tuzemských univerzitách. Taktéž byly vzaty v úvahu informace o obchodech a dalších otázkách od České národní banky, z webových prezentací podstatné části tuzemských bank, provozovatelů úvěrových registrů, finančního arbitra apod. V neposlední řadě bylo samozřejmě vycházeno i ze zkušeností, názorů a znalostí autora. Dříve nežli bylo přistoupeno k diskutování jednotlivých obchodů, bylo učiněno nezbytné základní vyjasnění dále používaných pojmů. Především byl vymezen pojem obchodní banky, jak jej jednak chápou někteří teoretici, jednak, a to především, jak jej definuje české právo. Taktéž byly vymezeny základní druhy obchodních bank. Dále byl vymezen sám pojem bankovního...
|
|
|
Operace s cennými papíry a jejich právní úprava
Patočka, Radim ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
ZÁVĚR Právo cenných papírů a navazující regulace kapitálového (finančního) trhu je velmi složitou a nepřehlednou částí práva. Je to dáno zejména velkým množstvím zákonů a jiných právních předpisů, dynamikou vývoje právní úpravy obchodování s nimi především evropské provenience i beze sporu častých legislativních opomenutí a chyb. Protože se operace s cennými papíry přímo vztahují k socioekonomickému systémů, jež označujeme jako kapitalismus (není mu snad nic více vlastní než operace s cennými papíry na finančním trhu), má česká právní úprava poměrně krátkou tradici, z čehož vychází většina nesnází a s čímž je spojen zatím ne příliš rozvinutý a ustálený stav judikatury vztahující se k tomuto tématu. Již samotný pojem "cenný papír" ovšem i v právních systémech s dlouhou tradicí stále činí výkladové problémy, což poukazuje na složitost problematiky cenných papírů. Lze totiž tvrdit, že nejlepším způsobem vymezení termínu "cenný papír" je právě analýza možného nakládání s ním, tedy operací s cennými papíry. Do budoucna lze očekávat, že se množina operací s cennými papíry bude dále rozšiřovat, zejména díky progresivním investičním nástrojům derivátového typu. Ačkoliv se cenné papíry již dávno staly "obchodovaným artiklem" na území ČR, budí velké překvapení nesoulad mezi počtem ekonomů a právníků, kteří se mu...
|
|
|
Centrální banka, její postavení a činnost
Langr, Jan ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Závěr Z výše uvedeného textu je patrné, že centrální banka je z důvodu plnění specifických funkcí zejména v oblasti měnové politiky jen těžko nahraditelnou institucí. Pokud jde o v první kapitole popisované alternativy k provádění měnové regulace centrální bankou, systém měnové rady i dolarizace jsou reálně využitelné pouze za určitých podmínek - zpravidla k překonání měnové krize a ke stabilizaci cenové hladiny - nebo ve velmi malých státech. Svobodné bankovnictví je potom zcela teoretickým konceptem, který prosazují ortodoxní odpůrci měnové regulace. Reálnou možností tak zůstává pouze nahrazení centrální banky měnovou unií. To však ve své podstatě znamená pouze přenesení úkolů národní centrální banky na centrální banku jinou. Odhlédneme-li od členských zemí měnových unií a zemí, které vstup do unií plánují, nelze předpokládat, že by v blízké budoucnosti došlo k výraznému oslabení této hlavní funkce centrálních bank. Českou národní banku však tento proces vzhledem k plánovanému vstupu do Evropské měnové unie čeká. Odlišná situace panuje v oblasti bankovního dohledu. V některých státech dochází k převádění dozorových oprávnění centrální banky na specializovanou instituci, která tím často přebírá odpovědnost za dohled nad celým finančním trhem. Česká republika se touto cestou nevydala a zvolila dle mého...
|
|
|
Komparace organizace dohledu nad finančním trhem v České republice , Spolkové republice Německo, Republice Rakousko a Švýcarské konfederaci
Veselá, Dominika ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
ZÁVĚR Jakkoli institucionální uspořádání nepředstavuje primární téma, jemuž by měla být při úvahách nad finančním dohledem věnována pozornost1, pro efektivní výkon dohledových funkcí tvoří nezbytný předpoklad a jeho vliv na kvalitu provádění činností dohledu nelze pominout. Přistoupí-li se v určité ekonomice k zásadní restrukturalizaci institucionálního uspořádání finančního dohledu, činí se tak vždy s cílem jeho zkvalitnění. Nicméně je třeba mít stále na mysli, že změna organizace nezaručuje odstranění stávajících nedostatků ani to, že nové uspořádání nepřinese nedokonalosti nové. Přednosti modelů relativizuje existence implementačních, operačních a politických rizik, jejichž případná realizace může znamenat těžkou újmu nejen pro dohled samotný, ale zprostředkovaně i pro finanční trhy. Volbu konkrétního způsobu dohledového uspořádání podmiňují pro každou zemi specifické a jedinečné faktory, jako například historický vývoj, kulturní zvyklosti, situace na politické scéně nebo stav ekonomiky, zejména charakter, struktura a velikost finančního trhu. Národní odlišnosti zmiňovaných činitelů opodstatňují výskyt nespočetného množství variant organizace dohledu a vysvětlují absenci jakéhokoli univerzálního, ideálního modelu. Vývojové tendence v institucionálních otázkách finančního dohledu ovšem i přes rozdílnou...
|
|
|
Právní regulace platebního styku
Pail, Jakub ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Tato práce je formálně členěna na 5 částí, a to úvod, kapitolu vymezující základní pojmy, kapitolu pojednávající o nejdůležitějších aspektech právní regulace poskytování platebních služeb, kapitolu věnovanou platebním systémům a závěr. Obsahem této práce je poté pojednání o problematice platebního styku zaměřující se zejména na jeho právní úpravu. V úvodu této práce je stanoven cíl práce a povšechně vymezen rozsah zkoumané problematiky, když jsou dále také vymezeny oblasti, které práce ve velké míře neakcentuje. Základními pojmy v práci vymezenými jsou platební styk, platba, platební transakce, peněžní prostředek, platební prostředek, elektronické peníze, platební příkaz a platební služba. Předmětná práce v mimoprávním kontextu přiblížuje společenský význam platebního styku, historické souvislosti a popisuje sledované trendy vývoje ve vymezených oblastech. Cílem práce je však zkoumat především právní rovinu předmětné problematiky. Všechny části práce proto vycházejí především z platné právní úpravy platebního styku. Z obsahového hlediska je největší pozornost věnována popisu a analýze právní úpravy poskytování platebních služeb a provozování a účasti na platebních systémech. Postupně je tak čtenář seznámen zejména se zákonnými požadavky k získání oprávnění pro výkon činnosti spočívající v...
|
|
|
Právní regulace platebních služeb
Louthanová, Radka ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Cílem práce je přehledně popsat všechny platební služby, které lze nalézt ve stávajícím zákoně o platebním styku z roku 2009, ale i nové platební služby, které přináší nový zákon o platebním styku. Nový zákon o platebním styku nabyde účinnosti dne 13. ledna 2018. Důvodem pro jeho přijetí byla nutnost transpozice revidované směrnice o platebních službách známé jako PSD II. Tato směrnice vnáší do oblasti regulace platebního styku mnoho změn. Dále se práce věnuje představení a analýze všech subjektů, které mohou v České republice poskytovat platební služby. V první části práce je stručně popsán vývoj regulace platebního styku v České republice. Vzhledem k obsáhlosti tohoto tématu je jen nastíněno, jaké zákony platební styk v České republice doposud upravovaly. Druhá část práce se zaměřuje na pozitivní a negativní vymezení platebních služeb. Při popisu jednotlivých platebních služeb jsou zmíněny problematické situace, které mohou v souvislosti s danou platební službou nastat. Část věnovaná negativnímu vymezení platebních služeb pojednává o výjimkách, díky kterým nejsou dle stávajícího i nového zákona o platebním styku některé činnosti platebními službami. Určení, zda daná činnost spadá pod výjimku a není platební službou, je pro jejího poskytovatele zásadní. Třetí část práce přináší přehled a analýzu...
|
|
|
Investiční společnost při správě fondu kvalifikovaných investorů
Benda, Martin ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Investiční společnost při správě fondu kvalifikovaných investorů Účelem předkládané diplomové práce je kvalitativní rozbor vnitřních mechanismů fungování investiční společnosti při správě fondu kvalifikovaných investorů. Stanoveným cílem je ve vzájemné souvislosti vztahově analyzovat organismus zajišťující řízení správy portfolia ve vlastnictví fondu, a to abstrakcí nejdůležitějších procesů ke kterým při výkonu této činnosti dochází. Práce je členěna v logické návaznosti od historické geneze kolektivního investování přes stručný rozbor základních subjektů vystupujících v rámci kolektivního investování až po kvalitativní rozbor problematiky obhospodařování majetku nesamosprávného fondu s ohledem na rozdělení funkcí jednotlivých orgánů uvnitř investiční struktury. Závěrem práce se v návaznosti na kvalitativní rozbor činnosti jednotlivých orgánů investiční společnosti pokouším na příkladu akvizičního procesu rozebrat úlohy jednotlivých orgánů vystupujících v rámci nabývání aktiva do portfolia nesamosprávného investičního fondu.
|
host ::
RSS.