|
|
České země v politické skladbě střední Evropy 10.-13. století: Podoba a význam lenního institutu v socioekonomické struktuře Saska a Čech
Zelenka, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent) ; Pauk, Marcin (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na problematiku lenního institutu. Na základě rozboru latinské terminologie, proměn pojmosloví i jeho kontextu, se snaží postihnout podobu a význam tohoto fenoménu v "každodenní praxi", jak ji zobrazují zejména diplomatické prameny. Text se skládá ze dvou základních částí. První oddíl se věnuje sestavení obrazu lenního institutu na podkladě pramenů říšské provenience. V rámci této práce nelze zpracovat říšské prameny jako celek, pozornost se tedy upírá na širší region rozkládající se v okolí Harzu, který vymezuje pětice biskupství - Míšeň, Naumburg, Hildesheim, Halberstadt a Merseburg. Základní prameny představují diplomatáře zmíněných diecézí, jež doplňují sbírky listin dvou nejmocnějších světských knížecích rodin dlouhodobě uplatňujících vliv v této oblasti - Welfů a Askánců. Předmětem analýzy je v prvé řadě latinská, popřípadě německá terminologie a její význam v rozmezí cca 10. až počátku 14. století. Vzhledem ke stavu dochování listinné produkce se však hlavní pozornost upírá na poslední dvě století vyznačeného období. Analýza se zaměřuje na pojmy beneficium a feudum (ius beneficii/feudi), na výskyt termínů v listinném materiálu, na skladbu statků, jež byly takto označovány, na jejich držitele i na práva a povinnosti, které z propůjčení vyplývaly. Obdobným způsobem jsou...
|
|
|
Český kníže a saský vévoda ve 12. století. Srovnání knížectví "Čechů" se saským vévodstvím Jindřicha Lva
Zelenka, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Jedním ze základních problémů domácí historiografie je poměr českého knížectví ke středověké říši. Ačkoliv otázka ztratila politický nádech, odpovídající momentálnímu vývoji česko-německých vztahů v průběhu předcházejících dvou století, neustoupila nijak do pozadí. Také německá literatura věnuje postavení Čech stále značnou pozornost. 11 Tématika je však z české strany přes nespočet prací řešena poměrně jednostranným způsobem. Literatura se v podstatě omezuje na zdůraznění výjimečnosti českého knížectví oproti říšským vévodstvím bez toho, aby některé z vévodství a pozici jeho vévody podrobněji přiblížila. 12 Nejde však jen o otázku srovnání mezi knížectvím a vévodstvím. Pokud se chceme zabývat postavením Čech a jejich knížete, musíme si nejprve položit otázku, jaká byla vnitřní struktura říše, jak fungoval vládní mechanismus a na čem byly založeny vztahy mezi jeho jednotlivými nositeli. Problém je o to složitější, že tento charakter nezůstával neměnný. Jeho nestálost byla dána již od základu faktem, že "regnum Teutonicum" nebylo moderní transpersonální institucí, nýbrž státním útvarem spočívajícím na osobních svazcích- tzv. "Personenverbandstaat".
|
|
|
Český kníže a saský vévoda ve 12. století. Srovnání knížectví "Čechů" se saským vévodstvím Jindřicha Lva
Zelenka, Jan ; Bláhová, Marie (oponent) ; Žemlička, Josef (vedoucí práce)
Jedním ze základních problémů domácí historiografie je poměr českého knížectví ke středověké říši. Ačkoliv otázka ztratila politický nádech, odpovídající momentálnímu vývoji česko-německých vztahů v průběhu předcházejících dvou století, neustoupila nijak do pozadí. Také německá literatura věnuje postavení Čech stále značnou pozornost. I I Tématika je však z české strany přes nespočet prací řešena poměrně jednostranným způsobem. Literatura se v podstatě omezuje na zdůraznění výjimečnosti českého knížectví oproti říšským vévodstvím bez toho, aby některé z vévodství a pozici jeho vévody podrobněji přiblížila. 12 Nejde však jen o otázku srovnání mezi knížectvím a vévodstvím. Pokud se chceme zabývat postavením Čecha a jejich knížete, musíme si nejprve položit otázku, jaká byla vnitřní struktura říše, jak fungoval vládní mechanismus a na čem byly založeny vztahy mezi jeho jednotlivými nositeli. Problém je o to složitější, že tento charakter nezůstával neměnný. Jeho nestálost byla dána již od základu faktem, že "regnum Teutonicum" nebylo moderní transpersonální institucí, nýbrž státním útvarem spočívajícím na osobních svazcích - tzv. "Personenverbandstaat". Říše se skládala z udělených lén, ale také alodiálních statků, které byly v plném vlastnictví jednotlivých aristokratických rodů. Pravomoce propůjčované králem...
|
|
| |
host ::
RSS.