|
|
Trendy horizontální depozice síry a dusíku na Severní polokouli
Švorc, Daniel ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Cieľom mojej bakalárskej práce je zozbierať dáta koncentrácií a depozícií síry a dusíku z horizontálnych zrážok, pomocou rešerše dostupných odborných publikácií. Atmosférickou depozíciou sa znečisťujúce látky dostávajú z ovzdušia do ostatných sfér životného prostredia. Má dve hlavné zložky: suchú (kde prebieha depozícia hlavne gravitačnými procesmi a prebieha neustále) a mokrú (ktorá prebieha za prítomnosti zrážok). Mokrá zložka pozostáva z vertikálnej a horizontálnej časti, reprezentujúce dané druhy zrážok. Stanovenie celkovej mokrej depozície tak naráža na problém, v súvislosti so stanovením horizontálnej depozície. Tam je problém hlavne stanovenie depozičného toku, pre ktoré je potrebné zistiť radu parametrov. Značná časť štúdií teda neskúma túto vlastnú depozíciu, pre zložitosť jej stanovenia, ale skúma chemické zloženie hmly, nízkych oblakov či námrazy, ktoré priamo úmerne súvisí s hodnotami horizontálnej depozície. Väčšina štúdií skúmala z horizontálnych zrážok hmlu, a to hlavne vo vyšších nadmorských výškach, kde sa z dôvodu častejšieho výskytu významnou mierou podieľa na celkovej mokrej atmosférickej depozícii. Horizontálne zrážky sú v dlhšom kontakte s vegetáciou, a na rozdiel od zrážok vertikálnych, obmývajú celý list, či ihličie vegetácie. Takisto majú nižší obsah vody, a s tým súvisiace...
|
|
|
Měření koncentrace přízemního ozónu ve druhé polovině 19. století
Knappová, Magdaléna ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Stráník, Vojtěch (oponent)
Přízemní ozón je látka, která se významně podílí na znečištění ovzduší. Jeho koncentrace se měřila již ve druhé polovině 19. století na více než 300 místech po celém světě. Téměř vždy byla k měření použita Schӧnbeinova metoda, která je založená na reakci jodidu draselného s ozónem. Tuto metodu ovlivňuje mnoho faktorů, především relativní vlhkost, kterou je nutno zohlednit pro porovnání dříve naměřených hodnot s dnešními. Převod se provádí na základě tzv. Linvillova grafu, který znázorňuje závislost koncentrace přízemního ozónu na relativní vlhkosti. Ve své bakalářské práci jsem se zabývala převodem hodnot naměřených v letech 1854-1868 v pražském Klementinu. Z mých výsledků vyplývá, že roční průměrné koncentrace se pohybovaly od 4 do 8 ppb a jsou tak mnohdy až čtyřikrát nižší než ty měřené v dnešní době. Tyto výsledky podporují současná pozorování, že koncentrace ozónu v přízemní vrstvě atmosféry stále stoupá.
|
|
|
Index kvality ovzduší jako nástroj pro hodnocení celkového znečištění ovzduší
Stráník, Vojtěch ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
6 Abstrakt Znečištění ovzduší má významný negativní vliv na lidské zdraví, k jehož akutním následkům patří v nejhorším případě i smrt. Vyvstává proto nutnost jednoduše a srozumitelně informovat veřejnost o aktuálním stavu ovzduší a jeho možných zdravotních následcích. Jako ideální nástroj se jeví indexy kvality ovzduší, jichž existuje velké množství. Tato práce se snaží pro případ hl. m. Prahy najít nejvhodnější index kvality ovzduší. Na základě dostupných dat (koncentrace O3, PM10, NO2, SO2 a CO) byly pro porovnání vybrány následující indexy: Air Quality Index, Aggregate Air Quality Index, Revised Air Quality Index, Common Air Quality Index a Pollution Index a také jejich modifikace odrážející evropské standardy v oblasti čistoty ovzduší. Jako kritérium vhodnosti použití konkrétního indexu byla nejprve zvolena míra, s jakou daný index vysvětluje dopady na zdravotní stav obyvatelstva (celkové denní počty úmrtí, denní počty úmrtí na choroby dýchací soustavy, denní počty úmrtí na choroby oběhové soustavy, denní počty hospitalizací z důvodů chorob dýchací soustavy a denní počty hospitalizací z důvodů chorob oběhové soustavy). Tento vztah byl zkoumán pomocí korelační analýzy, Kruskal- Wallisovým testem a regresní analýzou. Výsledky ukazují, že všechny použité indexy dobře vysvětlují zdravotní dopady. Druhým...
|
|
|
Mapování toků biomasy ve vybraném regionu s využitím GIS
Stráník, Vojtěch ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Tato literární rešerše poskytuje shrnutí dostupných prostředků využívaných při plánování procesu nakládání s odpadem z městské zeleně. Nejprve popisuje metody dálkového průzkumu Země vhodné pro vymezení ploch městské zeleně, poté různé techniky odhadu produkce biomasy na těchto lokalitách. Při řešení svozu se zaměřuje na práce týkající se této problematiky, které využívají geografický informační systém (GIS). Následující kapitola patří zhodnocení parametrů odpadu z městské zeleně s ohledem na jejich další zpracování. V závěru jsou porovnávány teoretické poznatky s tím, jak se postupuje v praxi. Klíčová slova: městská zeleň, dálkový průzkum Země, geografický informační systém, svoz odpadu
|
host ::
RSS.