Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 

Warning: Requested record does not seem to exist.
Východiska německého klasického idealismu užitá, neužitá a zneužitá v sociální teorii
Kříž, Petr ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Východiska Hegelovy filosofie dějin byla v této práci konfrontována s vybranými oblastmi sociální teorie 20. století. Jako klíčový byl zvolen pojem osvícenství. V Hegelově Fenomenologii ducha je osvícenství jedním stanoviskem zkušenosti vědomí, respektive jedním fenoménem ducha v jeho dějinách, a sice podle Hegela fenoménem v jeho době dějinně překonávaným. K dokreslení této překonanosti je Hegelova interpretace osvícenství demonstrována na Kantově článku Zodpovězení otázky: Co je osvícenství?. Práce poté zkoumá, jakým způsobem se Hegelovou interpretací inspiruje Kritická teorie a to konkrétně v dílech Adorna a Horkheimera (Dialektika osvícenství) a Marcuseho (Rozum a revoluce). Poslední část práce se obrací na širší pole sociální teorie, aby v něm nalezla projevy myšlenkové linie započaté Hegelem. Nachází je především u Gadamera a to ve značně radikální podobě zpochybňující epistemologii humanitních věd do jeho současnosti. Východiska, která vzešla z Hegelovy filosofické reakce na osvícenství, jsou v sociální teorii skrze díla těchto autorů stále aktuálním protipólem neopozitivistických přístupů a relevantním vztažným bodem při její epistemologické nejistotě a při nacházení její společensko-historické role.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.