|
Péče o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.
ZIMOVÁ, Eva
V současné době umírají lidé většinou v nemocnicích, na odděleních následné péče a v domovech pro seniory. Nemocní umírají osamoceni, mimo pohodlí svého domova a v péči profesionálů, kteří jsou pro ně cizími lidmi. Umírání se stalo institucionalizovaným procesem. Umírání je především proces, jenž se skládá ze tří známých, nestejně dlouhých období, která na sebe navazují období pre finem, in finem a post finem. Jsou popsána ve druhé kapitole. Ve třetí kapitole jsou popsána stadia psychické odezvy dle Elisabeth Kübler-Rossové v obvyklém pořadí tak, jak většinou přicházejí. Čtvrtá kapitola zmiňuje potřeby umírajících a úlohu sestry v jejich uspokojování. Komunikace s rodinnými příslušníky je pro sestru zřejmě nejnáročnější činností. Komunikaci a jejím zásadám je věnována pátá kapitola.V šesté kapitole jsou popsány fáze truchlení dle Kubíčkové (2001), ale i nekomplikované a komplikované truchlení. I členové rodiny mají své potřeby, ačkoliv se pozornost zdravotníků zaměřuje více na nemocného. Podkapitola je věnována i poradenství pro pozůstalé. Na závěr kapitola osm zmiňuje zátěž sester v souvislosti s umíráním. Sestra musí zvládnout nejen péči o pacienta, nýbrž i péči sama o sebe. V poslední, deváté kapitole je popisován domov pro seniory a jeho služby.Prvním cílem bylo zjistit připravenost zdravotnického personálu ke komunikaci s rodinnými příslušníky umírajících klientů. Druhým cílem bylo zjistit oblasti, ve kterých rodinní příslušníci umírajícího klienta domova pro seniory potřebují radu. Třetím cílem bylo zjistit nabízené služby v péči o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.Výzkumné otázky:Jak všeobecné sestry zvládají komunikaci s rodinou umírajícího?Jakým tématům se všeobecné sestry v komunikaci s rodinou umírajícího vyhýbají?Jaké rady jsou všeobecné sestry schopny poskytnout pozůstalým?Jaké možnosti mají domovy pro seniory pro důstojné umírání?Jaké služby nabízejí domovy pro seniory? Pro zpracování empirické části bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny na základě předem připravených otázek a podotázek s všeobecnými sestrami ze dvou domovů pro seniory. Jeden domov je v Jihočeském kraji, druhý v kraji Středočeském. Soubor tvořilo osm všeobecných sester. Rozhovory byly zaznamenávány písemně a následně zpracovány do jednotlivých kategorií. S ohledem na zachování anonymity nejsou uvedeny názvy zařízení. Bakalářská práce nahlíží do dvou oslovených domovů pro seniory v různých krajích. Výzkum přinesl pohled na péči o rodinné příslušníky i cenné srovnání nabízených služeb a možností těchto domovů. Komunikace s rodinou je pro všeobecné sestry v domovech pro seniory při určitých situacích nepříjemná a stresující, avšak častá a nevyhnutelná. Z výzkumu vyplývá, že nepříjemné a stresující je především oznámení zhoršeného stavu a oznámení úmrtí klienta. Všeobecné sestry by se měly více orientovat ve fázích umírání dle Elisabeth Kübler-Rossové a uvědomit si, že stejnými fázemi procházejí i rodinní příslušníci. Dále bylo zjištěno, že pokud rodinným příslušníkům není pomoc a podpora nabízena, většinou o ni nežádají.Možnosti pro důstojné umírání se oba domovy snaží vytvářet dle svých možností. Je zde nabídka časově neomezených návštěv, duchovních služeb a dále také možnost posledního rozloučení se zemřelým, ta však není nabízena automaticky. Naproti tomu možnost výběru pohřební služby je nabízena vždy při oznámení úmrtí.Rozdíly mezi dvěma domovy jsou v prostředí, kde probíhá péče o mrtvé tělo, rozloučení i předávání pozůstalosti. Jeden domov má možnost pečovat o zemřelého ve speciální místnosti k tomu určené, zde také probíhá rozloučení i předávání pozůstalosti. Druhý domov tuto možnost nemá.
|
host ::
RSS.