Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stanovení exprese markerů aktivace krevních destiček v patofyziologii trombotických stavů
Řádek, Martin ; Kvasnička, Tomáš (vedoucí práce) ; Dulíček, Petr (oponent) ; Říhová, Lucie (oponent)
Úvod/Cíle: Trombofílie, tedy zvýšená dispozice ke vzniku žilní a arteriální trombózy představuje komplexní onemocnění zapříčiněné mimo jiné i poruchami krevních destiček a endotelu. Cirkulující endotelové buňky (CEC) a endotelové progenitorové buňky (EPC) jsou popisovány jako markery poškození a dysfunkce endotelu, respektive jako markery jeho obnovy u mnoha nemocí, včetně trombotických komplikací. Jejich význam u pacientů se známou trombofílií však dosud ještě nebyl zkoumán. CEC i EPC představují extrémně vzácné buněčné populace vyskytující se v periferní krvi. Proto k jejich identifikaci a kvantifikaci je použití výhradně standardizovaných a citlivých metod zcela nezbytné. Cílem práce bylo identifikovat a kvantifikovat CEC a EPC v periferní krvi pacientů s vrozenými trombofiliemi a zhodnotit jejich význam jako markerů aktivity endotelu a krevních destiček v souvislosti s rizikem vzniku či rekurence trombózy. Metody: Analýza počtu CEC a EPC v periferní krvi pacientů s trombofiliemi s nebo bez historie trombózy a pacientů s akutní trombózou byla provedena metodou vícebarevné průtokové cytometrie. Referenční hodnoty CEC a EPC byly stanoveny na skupině zdravých kontrol. Pacienti s hematologickými malignitami po vysokých dávkách chemoterapie a pacienti s akutním infarktem myokardu byli použiti jako...
Imunotypové rozdíly v subpopulacích CD27+ B lymfocytů u zdravých kontrol a pacientů s různými imunopatologiemi
Valatová, Pavla ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Petanová, Jitka (oponent)
Imunitní systém udržuje integritu organismu, rozpoznává škodlivé od neškodlivého a chrání tak organismus před exo- i endogenními škodlivinami a spolu s nervovým a endokrinním systémem patří mezi nejdůležitější regulační systémy organismu. V současné době přibývají důkazy, že se různé subpopulace B lymfocytů, přímo či nepřímo uplatňují v patogenezi mnoha chorob. Avšak dosud máme jen velmi omezené poznatky o tom, jak jsou jednotlivá diferenciační stádia B lymfocytů zapojena do patologických procesů a jak samotný průběh nemoci nebo samotné léčby ovlivňuje B buněčnou homeostázu. Tato práce je zaměřena na studium periferních CD27+ B lymfocytů (jedné z nejméně prozkoumaných lidských B lymfocytů) u zdravých kontrol a pacientů s různými imunopatologiemi, v tomto případě jsou prezentovány reprezentativní výsledky pacientů s idiopatickými střevními záněty. Pomocí polychromatické průtokové cytometrie jsme vyšetřili z toho 14 kontrol, 7 pacientů s Crohnovou chorobou (CD) a 5 s ulcerózní kolitidou (UC). U 6 pacientů s CD jsme měli možnost námi studované imunofenotypy stanovit také 2 hodiny po intravenózní aplikaci Infliximabu a u jednoho po 14 dnech od podání léku. Paměťové B lymfocyty charakterizované jako CD19+CD27+, CD19+CD20+CD27+ a CD19+CD20+CD27+IgM+ byly u pacientů s CD přítomné vždy ve zvýšených...
Změny v distribuci subpopulací B lymfocytů u pacientů s Crohnovou chorobou před a po biologické léčbě
Suchá, Renata ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
B-lymfocyty jsou lymfoidní buňky, které jsou součástí adaptivního/vrozeného imunitního systému a jejich hlavní funkcí je tvorba protilátek. V současné době mnohá data různých studií podporují hypotézu, že různé spíše minoritní subpopulace B-lymfocytů pravděpodobně hrají přímou a nepřímou úlohu v imunopatogenezi v lidských patologií, například při Crohnově nemoci (CD). Cílem předkládané studie proto bylo zjistit distribuci frekvencí B-lymfocytárních subpopulací (ve fázi vývoje od transientních B buněk až po efektorová B buněčná stádia) v periferní krvi zdravých jedinců (KO) a pacientů s Crohnovou chorobou (CD) a ulcerativní kolitidou (UC). K tomuto účelu byla použita polychromatická průtoková cytometrie s využitím 11 barev. Analyzovali jsme celkem 30 vzorků periferní krve, které zahrnovaly 14 KO, 11 pacientů s CD a 5 s UC. U 6 pacientů s CD jsme měli možnost analyzovat krevní vzorky odebrané 2 hodiny po podání anti-TNF preparátu. U pacientů s CD byly nalezeny paměťové B lymfocyty (CD19+ CD27+ , CD19+ CD20+ CD27+ a CD19+ CD20+ CD27+ IgM+ ) ve zvýšených frekvencích oproti kontrolám (20,06±13,58%; 17,61±13,48%; 88,60±20,56% vs. 11,75±26,47%; 11,25±26,50%; a 66,82±22,60%), v případě CD19+CD20-CD27-IgM+ B lymfocytů byl tento nález statisticky významný (57,15±17,21% u CD vs. 19,59±31,79% u KO; p=0,0341),...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.