| |
| |
|
Mutual relations of Belarusian and Russian language in Belarus and reflection of language situation in education
Karpíšek, Vratislav ; Getmanenko, Natalia Ivanovna (vedoucí práce) ; Rozboudová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce rozebírá souvztažnost mezi jazykovou situací v Bělorusku a systémem vzdělávání. První kapitola se zabývá historickými vztahy polského, ruského a běloruského jazyka od 19. století do dnešní doby, otázkou jazyka v Bělorusku a rolí náboženské příslušnosti ve výběru jazyka komunikace. V druhé kapitole je analyzován především odraz změn v jazykové politice na přelomu 80. a 90. let 20. století, dále také místo běloruského jazyka ve vzdělávání a srovnání obou jazyků na různých úrovních vzdělávání. Třetí kapitola obsahuje vysvětlení role bilingvizmu ("dvojjazyčnosti") v současném světě, představení běloruského bilingvizmu a taktéž cíle možného využití této práce v praxi. KLÍČOVÁ SLOVA běloruština, ruština, bilingvismus, vzdělávání, jazyková politika, škola
|
|
Ruská, česká a anglická slovní zásoba tematické oblasti lyžování v porovnání
Hynek, Vojtěch ; Rozboudová, Lenka (vedoucí práce) ; Konečný, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na porovnání slovní zásoby lyžařského sportu mezi českým, ruským a anglickým jazykem. V práci jsou srovnávány lexikální jednotky spojené se sjezdovým, běžeckým, či akrobatickým lyžováním. V praktické části zkoumá původ jednotlivých slov, slovních spojení, názvů jednotlivých sportovních pomůcek nebo aktivit. Dále se bakalářská práce zabývá složitostmi v oblasti překladu, či složitostmi v oblasti zkoumání původu jednotlivých výrazů.
|
|
Vybrané problémy začínajících učitelů ruského a českého jazyka
Šimková, Kateřina ; Rozboudová, Lenka (vedoucí práce) ; Konečný, Jakub (oponent)
Teoretická část práce pojednává o specifikách učitelské profese, popisuje kompetence učitele a následně se zaměřuje na začínající učitele jak českého, tak ruského jazyka jako druhého cizího. Shrnuje nejčastější potíže, s nimiž se tito učitelé potýkají. V praktické části práce bylo formou polostrukturovaných rozhovorů zjišťováno, zda a popř. jak se liší problémy, jimž začínající učitelé výše uvedených jazyků čelí. Začínající učitelé ruštiny i češtiny se nově potýkají nejčastěji s problémy spojenými se začleněním nově příchozích ukrajinských žáků v souvislosti s válkou na Ukrajině. Většina respondentů upozorňuje na totožné mezery ve vysokoškolské přípravě, konkrétně na problematickou podobu praxí, výuku odborných předmětů, didaktiky, pedagogiky a psychologie. V oblasti uvádění představuje nejčastější formu podpory uvádějící učitel, který byl v začátku profesní dráhy přidělen většině respondentů, často se však jednalo o formální či z jiných důvodů nefunkční spolupráci. Začínající češtináři a ruštináři mají shodně problémy s používanou učebnicovou řadou a hodnocením žáků. V porovnání se začínajícími učiteli ruského jazyka však čelí začínající učitelé českého jazyka v totožných oblastech (např. kázeň, časová náročnost příprav, komunikace s rodiči) většímu počtu problémů a jsou na ně kladeny vyšší...
|
|
Pes v českém a ruském jazykovém obrazu světa
Jíchová, Darina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
I. Abstrakt a klíčová slova Bakalářská práce se zabývá ukotvení vybraného slova pes v jazykovém obrazu češtiny a ruštiny. Vychází z dosavadních teorií antropocentrismu, zejména pak z kognitivního přístupu k jazyku. První část nastiňuje pojetí jazykového obrazu světa převážně v prací českých a ruských lingvistů. Druhá část se věnuje pojetí zvoleného substantiva v obou jazycích, a to na základě slovníků, frazeologie a korpusu. Závěr obsahuje vlastní kognitivní definici slova pes. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český jazyk, ruský jazyk, antropocentrismus, jazykový obraz světa, kategorizace, systémové a textové konotace, frazeologie, pes
|
|
Lingvodidaktické aspekty stupňování přídavných jmen v ruském a anglickém jazyce
Zemánková, Marika ; Rozboudová, Lenka (vedoucí práce) ; Liptáková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stupňováním přídavných jmen v ruském a anglickém jazyce z lingvodidaktického hlediska. Teoretická část vychází v obecnější rovině z lingvistických poznatků o tomto slovním druhu a vysvětluje pravidla pro stupňování přídavných jmen v obou jazycích. Dále pak poskytuje lingvodidaktický kontext osvojování gramatického učiva. Praktická část se zaměřuje na analýzu pedagogických dokumentů a učebních souborů pro výuku ruského a anglického jazyka. Poslední kapitola práce je věnována popisu a zejména výsledkům písemného testování žáků středních škol, jehož cílem je ověřit znalost tvoření druhého a třetího stupně adjektiv v ruském i anglickém jazyce. KLÍČOVÁ SLOVA: přídavná jména, stupňování, lingvodidaktika, osvojování gramatiky cizího jazyka, ruský jazyk, anglický jazyk, testování žáků
|
| |
|
Language Tools and Strategies in Electronic Communication in RUNET
Lyakhova, Malika ; Konečný, Jakub (vedoucí práce) ; Liptáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice komunikace v prostředí ruského internetu (RUNETu). Cílem práce je poskytnout základní popis a porovnání vybraných jazykových prostředků a strategií, jichž uživatelé internetu využívají, a to zejména s ohledem na způsob komunikace (online, offline). V teoretické části práce budou popsány vybrané komunikační prostředky a strategie na chatu a fórech, v praktické části budou představeny příklady získané analýzou internetových zdrojů.
|
|
Uplatňování folklórních textů ve výuce ruského jazyka
Holečková, Andrea
Práce se zabývá způsoby využití folklórních textů v učebnicích ruského jazyka, přičemž vybrané učebnice Raduga Plus, Pojechali, Raduga po-novomu, Snova Klass a Tvoj šans byly podrobeny analýze. První část práce je věnována shrnutí teoretických poznatků v oblasti folklóru, vztahu jazyka a kultury a slovesnosti, vycházejících z odborné literatury. Teoretická část charakterizuje pojem folklór jakožto část vědní disciplíny zvané folkloristika, který je dále rozveden a představen ve vztahu k jazyku, kultuře a slovesnosti. Praktická část přináší výsledky analýzy učebních souborů, jejíž cílem bylo zjistit způsoby uplatňování folklórních textů. KLÍČOVÁ SLOVA folklór, jazyk, kultura, písně, slovesnost, ruský jazyk, výuka ruského jazyka
|