Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Přístroje pro měření úhrnu srážek od historie po současnost
Lipina, P. ; Procházka, J. ; Tesař, Miroslav
Úhrn srážek patří mezi nejdůležitější meteorologické prvky. Má zásadní význam pro tvorbu klimatologických charakteristik, je základem vodní bilance a primárně sledovaným prvkem v předpovědní a výstražné službě. Měření srážek je dlouhodobě zatíženo mnoha nejistotami a je mu proto věnována soustavně náležitá pozornost. \nPrvní měření srážek v Evropě se datuje k 17. století. Pravidelná, ale neúplná, měření srážek na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752 (nepřetržitá řada od roku 1804), v Brně to bylo v roce 1803. V roce 1817 M. A. David publikoval první německy psaný návod pro pozorování počasí v Čechách určený dobrovolným pozorovatelům. Zásadní vliv pro vznik meteorologických stanic a měření srážek měly aktivity institucí a různých spolků, například pražské Klementinum, Přírodozpytný spolek v Brně, Ústřední ústav pro meteorologii a zemský magnetismus a jiné. Hydrografická komise pro království české a její hydrometrická sekce byla pod vedením F. J. Studničky založena roku 1875, o významné rozšíření měření srážek se v té době zasloužil v rámci budování sítě lesnických srážkoměrných stanic E. Purkyně.\nJiž více než 200 let dochází k vývoji srážkoměrů a metodik měření srážek. V českých zemích dlouhodobě využívaný manuální srážkoměr Metra 886 byl vyvinut podle rakouského vzoru prof. Kostlivého. Od roku 1995 byla zahájena automatizace měření srážek nejprve klopnými srážkoměry, které jsou postupně nahrazovány srážkoměry váhovými. V odlehlých a lesnatých oblastech jsou testovány alternativní způsoby měření srážek. Tento příspěvek se snaží historii, standardy a vývoj v měření srážek u nás alespoň orientačně přiblížit.
Vývoj metody pro hodnocení retenčních vlastností vegetačních střech
Herůfek, Marek ; Hejduk,, Stanislav (oponent) ; Žák, Antonín (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se bude zabývat vývojem metody pro hodnocení retenčních vlastností vegetačních střech, v rámci které se vyvine model simulátoru deště a vyzkouší typy srážek. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje, proč je nutné se věnovat úkolům retence a zadržování vody, především na zelených střechách. Dále zde uvedu fyzikální teorii k dané problematice. Popíšu simulátory ve světě a v České republice, které se běžně využívají k vědeckým pokusům. Praktická část popisuje měření velikosti kapek a realizaci simulátoru deště. Jsou provedena měření průtoku a intenzit deště pomocí váhy, průtokoměru a člunkového srážkoměru. K měření byl vyvinut datalogger na fakultě FEKT VUT v Brně. Na závěr jsou výsledky shrnuty a uvedena doporučení, jak by bylo vhodné s výsledky naložit a jak v budoucnu postupovat při dalších podobných měřeních.
Automatizované plošné měření intenzity srážek prostřednictvím sítě mikrovlnných spojů
Bubniak, Milan ; Pospíšil, Ondřej (oponent) ; Musil, Petr (vedoucí práce)
Mikrovlnné spoje typu bod-bod mohou být použity jako rozhlehlá senzorová síť pro měření dešťových srážek. Tato práce se zabývá aplikací tohoto postupu v praxi. V první části práce je pojednáno obecně o atmosférických srážkách a standardních metodách jejich měření; je rozebráno šíření mikrovlnného signálu a různé příčiny jeho tlumení, se zaměřením na útlum způsobený deštěm a doporučení ITU-R P.838. Následuje přehled stavu výzkumu problematiky měření srážek mikrovlnnými spoji. Ve druhé části práce je proveden ruční postup výpočtu srážek z dat mikrovlnných spojů, s ohledem na velikost útlumu vlhkou anténou. Poté práce popisuje vytvoření podpůrného nástroje v jazyce C#, pro dodání dat funkcím knihovny RAINLINK, provádějícím plošný výpočet srážek. Následuje několik výpočtů srážek, které jsou validovány fyzickými srážkoměry. Dále je v jazyce Python vytvořena vlastní aplikace Telcorain pro výpočet srážek, založená na knihovně pycomlink, disponující grafickým uživatelským rozhraním vytvořeným v PyQt. Opět je provedeno několik výpočtů srážek validovaných srážkoměry, a výsledky jsou porovnány s knihovnou RAINLINK.
Návrh přesného srážkoměru s možností real-time odečtu
Jílek, Jiří ; Mašek, Pavel (oponent) ; Možný, Radek (vedoucí práce)
Odhad objemu srážek pomocí mikrovlnných spojů typu bod-bod je slibným způsobem, jak do budoucna rozšířit srážkoměrnou síť. Tato oportunistická metoda měření je však stále ve fázi výzkumu a potýká se s několika problémy. Tato práce se zaměřuje na jeden z problému této výzkumné oblasti, konkrétně na nedostatečný počet existujících srážkoměrů na trase mikrovlnného spoje pro korelaci měřených dat, a to navržením přenosného srážkoměru využívajícího přenosu dat na vzdálený server pomocí mobilní technologie narrowband internet of things (NB-IoT). Pro rozšíření schopností je zařízení vybaveno také senzory teploty a senzorem úrovně osvětlení. Zařízení je navrženo s důrazem na žádoucí nízkou energetickou spotřebu, jelikož by mělo být schopno měřit data i bez dosahu elektrické sítě. Výstupem práce je ověření funkčnosti zařízení v reálném prostředí a vyhodnocení jeho vhodnosti pro zamýšlený případ použití.
Automatizované plošné měření intenzity srážek prostřednictvím sítě mikrovlnných spojů
Bubniak, Milan ; Pospíšil, Ondřej (oponent) ; Musil, Petr (vedoucí práce)
Mikrovlnné spoje typu bod-bod mohou být použity jako rozhlehlá senzorová síť pro měření dešťových srážek. Tato práce se zabývá aplikací tohoto postupu v praxi. V první části práce je pojednáno obecně o atmosférických srážkách a standardních metodách jejich měření; je rozebráno šíření mikrovlnného signálu a různé příčiny jeho tlumení, se zaměřením na útlum způsobený deštěm a doporučení ITU-R P.838. Následuje přehled stavu výzkumu problematiky měření srážek mikrovlnnými spoji. Ve druhé části práce je proveden ruční postup výpočtu srážek z dat mikrovlnných spojů, s ohledem na velikost útlumu vlhkou anténou. Poté práce popisuje vytvoření podpůrného nástroje v jazyce C#, pro dodání dat funkcím knihovny RAINLINK, provádějícím plošný výpočet srážek. Následuje několik výpočtů srážek, které jsou validovány fyzickými srážkoměry. Dále je v jazyce Python vytvořena vlastní aplikace Telcorain pro výpočet srážek, založená na knihovně pycomlink, disponující grafickým uživatelským rozhraním vytvořeným v PyQt. Opět je provedeno několik výpočtů srážek validovaných srážkoměry, a výsledky jsou porovnány s knihovnou RAINLINK.
Vývoj metody pro hodnocení retenčních vlastností vegetačních střech
Herůfek, Marek ; Hejduk,, Stanislav (oponent) ; Žák, Antonín (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se bude zabývat vývojem metody pro hodnocení retenčních vlastností vegetačních střech, v rámci které se vyvine model simulátoru deště a vyzkouší typy srážek. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje, proč je nutné se věnovat úkolům retence a zadržování vody, především na zelených střechách. Dále zde uvedu fyzikální teorii k dané problematice. Popíšu simulátory ve světě a v České republice, které se běžně využívají k vědeckým pokusům. Praktická část popisuje měření velikosti kapek a realizaci simulátoru deště. Jsou provedena měření průtoku a intenzit deště pomocí váhy, průtokoměru a člunkového srážkoměru. K měření byl vyvinut datalogger na fakultě FEKT VUT v Brně. Na závěr jsou výsledky shrnuty a uvedena doporučení, jak by bylo vhodné s výsledky naložit a jak v budoucnu postupovat při dalších podobných měřeních.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.