|
|
Strategie zvládání strachu před operačním výkonem
ROSOVÁ, Monika
Diplomová práce pojednává o strategiích, které sestra ve své praxi využívá ke zmírnění předoperačního strachu u pacientů. Čekání na operační výkon nebo odvoz na operační sál můžou být stresující události pro pacienta. Celkové psychické rozpoložení pacienta má významný vliv na pooperační výsledek, zejména pak na délku hospitalizace nebo na vznik infekce. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké mají očekávání pacienti od sester a jejich postoj k sesterským intervencím ke zvládání strachu, faktory ovlivňující pacientův strach, komunikační techniky sester a informace, které sestry poskytují pacientům v předoperačním období. Výzkumné šetření bylo realizováno kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Získaná dala byla analyzována technikou otevřeného kódování s následným rozdělením do kategorií a podkategorií. Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny dotazovaných. Prvním výzkumným vzorkem byly všeobecné sestry pracující na chirurgickém oddělení. Druhý výzkumný vzorek tvořili pacienti, kteří byli hospitalizovaní na chirurgickém oddělení z důvodu operačního výkonu. K rozhovoru se všeobecnými sestrami bylo použito 21 otevřených otázek, které byly zaměřeny na předávané informace všeobecnou sestrou v předoperačním období, opatření vztahující se k pandemii COVID 19 a jejich vliv na předoperační přípravu, ale také na využívané intervence sestrou pro zmírnění strachu u pacientů. K rozhovoru s pacienty bylo použito 24 otevřených otázek, které byly zaměřeny na vliv nemocničního prostředí, na faktory ovlivňující pacientův strach, informovanost v předoperačním období nebo na opatření COVID 19 a jejich působení na pacienta. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zásadní vliv na snížení strachu má zdravotnický personál, rodina a prostředí nemocnice. Pro dotazované pacienty má nezastupitelnou úlohu pro snížení předoperačního strachu přístup všeobecných sester, vliv spolupacientů, rodina a informovanost. Dotazované sestry považují za nejdůležitější intervenci individuální a empatický přístup, řádnou edukaci s vysvětlením všech rizik. K edukaci využívají edukační karty nebo nástěnky. Měřící nástroje strachu nejsou v praxi používány. Vyslovená důvěra pacienta ve zdravotnický personál má zásadní vliv na snížení předoperačního strachu. Výstupem práce je vytvoření nové škály pro měření předoperačního strachu. Tato škála by měla velmi jednoduše a rychle zjistit, jak velký strach pacient prožívá.
|
|
|
Krizová pomoc u Policie ČR
NOVOTNÁ, Kateřina
Bakalářská práce čtenáře seznamuje s pojmem krize a pomocí v krizi, jakožto krizovou intervencí či první psychickou pomocí, kdy však klíčovou část práce představují krizové pomoci u PČR s důrazem na jejich hodnocení z hlediska standardů psychosociální pomoci a spolupráce. Cílem práce je s oporou odborné literatury poukázat na diferencovanost v oblasti péče o příslušníky Policie České republiky, kdy značnou úlohu, co se komparace týče, má odborná psychologická péče a standardy psychosociální pomoci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv onemocnění vitiligo na život pacienta
MALČICOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na onemocnění vitiligo a jeho působení na život pacientů. Vitiligo je získané, relativně často se vyskytující onemocnění kůže. Projevuje se výskytem nepigmentovaných ložisek různé velikosti a tvaru. Průběh onemocnění je chronický. Současná medicína stále nezná přesný původ tohoto onemocnění. Pravděpodobná příčina tkví v imunitním systému, z toho důvodu není onemocnění definitivně vyléčitelné. Léčba je dlouhodobou záležitostí a vyžaduje tak velkou trpělivost jak pacientů, tak i ošetřujícího personálu. Pro postižené je vitiligo vážným problémem, neboť narušuje vzhled, má vliv na psychiku jedince a může tedy mít psychosociální dopad na každodenní život pacientů. V rámci výzkumného šetření jsme si stanovily dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit role sester při péči o pacienty s vitiligem. Druhým cílem bylo prozkoumat, zda onemocnění vitiligo ovlivňuje život pacientů. Definovaly jsme si dvě výzkumné otázky: 1. Jaká je role sestry při péči o pacienta s vitiligem? 2. Jakým způsobem ovlivňuje vitiligo život pacienta? V empirické části naší bakalářské práce jsme použily metodu kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor tvořily 4 všeobecné sestry z Jihočeského a Jihomoravského kraje, které pracují v dermatologické ambulanci, kde se provádí fototerapie. Druhý výzkumný soubor byl zastoupen pacienty s onemocněním vitiligo. V této skupině byli 3 respondenti z Rakouska a jeden respondent z České republiky. Respondentům s onemocněním vitiligo byl také k vyplnění předkládán dotazník Dermatologický index kvality života. Jednotlivé otázky v dotazníku byly dle klíče obodovány a následně vyhodnoceny. Výsledky byly zaneseny do tabulky. Podkladem pro rozhovor bylo 18 otázek v případě respondentů s vitiligem a 10 otázek v případě všeobecných sester. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přímou transkripcí zpracovány do textové podoby. Při zpracování rozhovorů byla použita technika otevřeného kódování, metoda papír a tužka. Analýzou dat vznikly kategorie Role sester s podkategorií Změny rolí sester, kategorie Psychická podpora s podkategoriemi Přístup sester, Psychické potřeby pacientů a Změny psychického stavu pacientů, kategorie Reakce na objevení vitiliga s podkategoriemi Reakce pacientů a Reakce okolí, kategorie Psychické potíže s podkategoriemi Pocity pacientů a Řešení potíží, kategorie První návštěva lékaře a kategorie Význam vitiliga. Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastější rolí sester při péči o pacienty s vitiligem je sestra edukátorka. Mezi další role, dle dotazovaných, patří sestra poskytovatelka ošetřovatelské péče a sestra manažerka. Prostřednictvím dotazníku ke zhodnocení kvality života jsme získaly následující výsledky: malý vliv na kvalitu života uvedly dva respondenti, jeden respondent pak uvedl mírně zhoršenou kvalitu života a jeden respondent velmi zhoršenou kvalitu života. Z provedených rozhovorů s pacienty nám pak vzešlo mírné omezení při aktivitách na slunci z důvodu snadného spálení kůže. Ani jeden z respondentů neuvedl, že by onemocnění vitiligo narušilo jejich osobní vztahy a koníčky. Dva respondenti projevili pouze obavu při hledání životního partnera a zakládání rodiny. Z našeho výzkumného šetření vyplynulo, že největší vliv má onemocnění vitiligo na psychiku pacienta. Domníváme se tedy, že psychologická péče by měla být samozřejmou součástí jejich léčby. Výsledky této bakalářské práce bych ráda shrnula a publikovala jako stať v některém z odborných časopisů. Tato bakalářská práce by také mohla inspirovat ke zpracování kvantitativního výzkumu s touto problematikou.
|
|
|
VLIV PRACOVNÍ ZÁTĚŽE NA PSYCHICKÝ STAV POLICISTŮ U SPECIÁLNÍCH SLOŽEK
HOŠKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá vlivem zátěže na psychický stav policistů a to u policistů elitních útvarů. Zaměřila jsem se konkrétně na Útvar rychlého nasazení a Útvar pro ochranu ústavních činitelů. Jejich profese je z pohledu laika možná podobná, ve skutečnosti je však odlišnější, než se zdá. Zajímala mě proto nejen pracovní zátěž a její vliv na psychiku, ale také rozdíly mezi těmito útvary. Cílem mého výzkumného šetření je orientačně zmapovat vliv pracovní zátěže a porovnat míru zátěže psychické u těchto dvou speciálních složek. Dalším cílem je zjistit rozsah, v jakém je ze strany policistů prováděna prevence stresu a kompenzace pracovní zátěže z hlediska komplexní podpory zdraví. Práce je rozdělena na dvě části. Její teoretická část seznamuje s organizací a činností útvarů. Dále se zabývá vymezením pojmů stres, coping a následky stresu, jako jsou syndrom vyhoření nebo posttraumatický syndrom. Taktéž jsem zmínila, v jaké míře je policistům poskytovaná psychologická péče. Empirická část představuje metodiku a organizaci výzkumného šetření, které jsem prováděla kvantitativní metodou formou dotazníku. Nabízí vyhodnocení dat a předpokladů vyplývajících ze stanovených cílů spolu s doporučením pro praxi.
|
host ::
RSS.