|
|
Saturace potřeb pacienta při akutním příjmu na oddělení chirurgického typu
JIRÁČKOVÁ, Anna
Diplomová práce se věnuje problematice saturace potřeb pacienta akutně přijatého na oddělení chirurgického typu. Výzkumné šetření se zaměřovalo na pocity a vnímání v oblasti saturace potřeb akutně přijatých pacientů, ale také na pohled ošetřovatelského personálu, který potřeby akutně přijatých pacientů saturuje. Zjišťovali jsme, zda je pacient vnímán jako holistická bytost, a s jakými problémy se nejčastěji ošetřovatelský personál v průběhu saturace potřeb u akutně přijatého pacienta potýká. V teoretické části diplomové práce je popsána struktura příjmu pacienta do nemocničního zařízení, a jsou zde specifikovány lidské potřeby a faktory, které je ovlivňují. V empirické části je prezentována metodika a výsledky využitých výzkumných metod. Pro empirickou část diplomové práce byly zvoleny kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody. V rámci kvantitativního výzkumu byl sestaven dotazník oslovující sestry působící na příjmových ambulancích chirurgického typu, či sestry, které provádí akutní příjem pacientů na oddělení chirurgického typu. Informace získané pomocí dotazníkového šetření přiblížily názor sester na saturaci potřeb akutně přijatých pacientů a z části pracovní podmínky ošetřovatelského personálu na oddělení chirurgického typu. Pro kvalitativní výzkum byly využity metody polostrukturovaného rozhovoru a skrytého pozorování. Rozhovory byly vedeny s akutně přijatými pacienty, kteří byli po neplánovaném ošetření na oddělení chirurgického typu hospitalizováni. Pacienti byli seznámeni s využitím získaných informací, a museli k realizaci rozhovorů dát souhlas. Dotazování se zaměřovalo na vnímání saturace potřeb u akutně přijatých pacientů, a do jaké míry jsou pacientovy potřeby saturovány. Skryté pozorování umožňovalo sledovat ošetřovatelský personál při zajištění akutního příjmu pacienta, a zhodnotit jakým způsobem jsou potřeby pacienta saturovány, jak personál reaguje na obavy a podměty pacienta. Výsledky kvantitativního výzkumu ukázaly, že sestry prioritně saturují základní (biologické) potřeby pacientů, a vyšší (psychosociální) potřeby jsou zajišťovány jako sekundární. Práce také poukazuje, že sestry v mnoha případech jednají přes jim příslušné kompetence. Ošetřovatelský personál v dotazování většinově vyslovil, že by stál o to, mít na pacienta více času. Dále jsme zjistili, že většina sester má alespoň jednu zkušenost se zajištěním akutně přijatého pacienta v jedné osobě, a tišení bolesti pacienta při akutním příjmu vychází častěji od sester než od lékařů. Ačkoliv sestry jako primární faktor, který by jim napomohl snížit míru stresu při saturaci potřeb pacienta, uváděli více personálu, tak při testování hypotéz bylo potvrzeno, že nemožnost saturace potřeb pacienta nesouvisí s pracovními podmínkami ošetřovatelského personálu. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření naznačily, že pacienti nedokáží posoudit validitu provedených ošetřovatelských intervencí během jejich akutního příjmu. Kvalitu ošetřovatelské péče však nejčastěji vyvozovaly z míry a kvality komunikace personálu, informovanosti, reakcí na vyslovené obavy, klidného přístupu atd. Zjistili jsme, že pacienti, kteří mají předchozí zkušenost s hospitalizací, jsou těmito zkušenostmi ovlivněni, a mnohdy cítí negativní obavy z nadcházející hospitalizace. Skryté pozorování podpořilo výsledky získané již ze zmíněných metod. Vyplývá z něj, že sestry primárně zajišťovaly fyziologické potřeby na všech příjmových ambulancích a odděleních chirurgického typu. A až poté saturovaly potřeby psychosociální. Sestry saturovaly potřeby pacientů jak dle ordinace lékaře, tak nezávisle, kdy jednaly jako autonomní součást multidisciplinárního zdravotnického týmu. Výsledky diplomové práce by mohly přispět ke zkvalitnění péče při akutním příjmu pacienta, a sloužit jako možný algoritmus při příjmu pacienta v podobě brožury. Práci lze zpracovat jako výukový materiál v rámci celoživotního vzdělávání pro zdravotnický personál působící nejen na příjmových ambulancích.
|
|
|
Paliativní ošetřovatelská péče o pacienta s Creutzfeldt-Jakobovou chorobou
Kubíčková, Tereza ; Lukášová Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Creutzfeldt-Jakobova choroba (CJD) je velmi vzácné onemocnění (incidence se odhaduje na jeden případ na milion obyvatel a rok), jehož podstatou je neovladatelné množení infekční prionové bílkoviny v mozkové tkáni. Onemocnění může mít v některých formách značně dlouhou inkubační dobu, poté však velmi rychlý průběh a ve všech formách končí smrtí. V současné době neznáme kurativní léčbu a pacient je odkázán pouze na léčbu paliativní. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat ošetřovatelskou péči o pacientku s daným onemocněním a zdůraznit důležitost paliativní péče. Dílčím cílem je popsat průběh onemocnění (klinický stav pacientky) od přijetí do hospice až po závěr jejího života (celkem 27 dní) a zvýšit povědomí o tomto onemocnění mezi zdravotnickými pracovníky. Rovněž jsem si stanovila za cíl zjistit případná specifika péče o takto nemocné pacienty. Práce je zpracována jako případová studie konkrétní pacientky s CJD. Metodou pro zpracování kazuistiky je podrobné studium zdravotnické dokumentace pacientky v hospicovém zařízení a spolupráce jak s ošetřujícím personálem, tak s lékaři. Na základě zpracované kazuistiky mohu konstatovat, že paliativní péče se sice u rozdílných diagnóz zásadně neliší, nicméně pro péči o pacienty s Creutzfeldt-Jakobovou chorobou je specifické preventivní používání...
|
|
|
Význam předoperačních informací pro nemocného po operaci
STRNAD, Ondřej
Pro bakalářskou práci s názvem Význam předoperačních informací pro nemocného po operaci byl zvolen tento cíl: Poukázat na význam předoperačních informací pro nemocného po operaci. K cíli byly stanoveny dvě výzkumné otázky : Jaký význam mají pro nemocného informace v pooperačním období, které dostane před operací od sestry? Jak sestry hodnotí význam podávání informací nemocným před operací pro jejich pooperační období? K naplnění výše uvedeného cíle bylo použito kvalitativního výzkumného šetření. Ke sběru dat v empirické části práce byl vybrán polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření probíhalo na chirurgickém oddělení. Výzkumný soubor se skládal z šestnácti dotazovaných, polovinu tvořili pacienti po operaci žlučníku a druhou část sestry, pečující o tyto nemocné. Odpovědi dotazovaných byly zapisovány písemnou formou do poznámkového sešitu. Následoval přepis přímou transkripcí do programu Microsoft Word. Odpovědi byly zpracovány formou otevřeného kódování. Výzkumné šetření ukázalo, že pacienti dostávají před plánovanou operací od zdravotnického personálu informace nejrůznějšího druhu - prvotní informace o onemocnění, o samotném průběhu operačního výkonu, o předoperační péči, o dietních opatřeních, o rehabilitačním režimu. Pacienti po operaci hodnotí kladně, až na ojedinělé připomínky, všechny podávané předoperační informace, které jsou jim poskytovány zdravotnickým personálem. Pomáhají jim ke zmírnění obav ze zákroku a navozují pocit bezpečí a důvěry. Empatie ze strany sester napomáhá úspěšnému průběhu pooperačního období. Z analýzy rozhovorů sester vyplývá, že informovaný pacient je lépe spolupracující a rychleji se uzdravující pacient. Dle zjištěných informací by bylo vhodné pořídit pacientům kopii informovaného souhlasu. Dále z výzkumného šetření vyplynulo, že by se sestry mohly více věnovat edukační činnosti v oblasti rehabilitace a soustředit větší pozornosti na zjišťování intenzity bolesti pacienta.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty po zákroku na zúžené krční tepně
Daňková, Kateřina ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Výkony na zúžených krčních tepnách se řadí mezi nejčastější cévní operace. Zúžení krční tepny na podkladě vytvoření aterosklerotického plátu je také nejčastější příčinou cévní mozkové příhody. Způsobuje nedostatečné prokrvení některých částí mozku a může mít za následek jeho poškození a vést k nezvratným změnám. Toto onemocnění se řadí mezi civilizační choroby a podílí se na něm řada rizikových faktorů ovlivnitelných i neovlivnitelných. Velmi důležitá je prevence, včasná operační a kvalitní pooperační péče, která pomáhá předcházení fatálních následků vedoucích k trvalé invaliditě. Cílem mé práce je demonstrovat ošetřovatelskou péči o pacienty po zákroku na zúžené krční tepně. Empirická část je zpracována metodou kvalitativního výzkumu formou dvou případových studií, kde podrobně popisuji pooperační zdravotní stav a jeho průběh a ukazuji na specifika ošetřovatelské péče u pacientů po zákroku na zúžené krční tepně. Výsledkem bakalářské práce je přehled průběhu pooperační péče, který je přínosem jak pro všeobecné sestry, tak pro pacienty samotné. Dále práce vede k zamyšlení nad rizikovými faktory, které způsobují vznik tohoto onemocnění. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, endarterektomie, ošetřovatelská péče, potřeby pacienta, stent krční tepny
|
host ::
RSS.