|
|
Dějiny NO ČCSH Vodňany v letech 1925 - 1990
Kissová, Edita ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl podat stručně zdokumentovanou historii náboženské obce CČSH Vodňany v letech 1925 až 1990. Svědectví o vzniku a existenci náboženské obce je uvedeno obecnou historií města Vodňany. Následuje předpoklad pro založení náboženské obce CČSH. Město Vodňany se po první světové válce vyznačovalo velkou nákloností k reformaci katolické církve. Založení náboženské obce nové církve CČSH se neslo v duchu velké radosti z nových začátků. Ty byly ihned vystřídány povinnostmi při výstavbě budovy sboru a následnými komplikacemi se splácením nákladů na stavbu. Studie se věnuje také architektuře sboru. Členové náboženské obce byli aktivní. Věnovali se nejen fungování obce, ale také rozvíjeli kulturní (divadelní) a sportovní aktivity. O těchto aktivitách vypovídá nejvíce svědectví Jednoty mládeže CČSH Vodňany a divadelního spolku Zeyer. S příchodem druhé světové války se činnost náboženské obce omezila na to nejnutnější. Poválečná léta znamenala nabrání nového dechu, avšak vzpamatování z války nevydrželo dlouho. Příchod totalitního režim s sebou nesl novou vlnu omezování na svobodách jedinců a společenstvích. Církevních obzvláště. Náboženská obec se udržela po celou dobu tohoto režimu. V padesátých letech se zdařilo zrealizovat v prostorách Husova sboru výstavu Petra Chelčického k 500....
|
|
|
Život a působení farářů Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989
Pfann, Michael ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Moje práce se zabývá životem a působením farářů Českobratrské církve evangelické Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989. Jako metoda pro zpracování daného tématu je užita metoda orální historie. Jde o vymezeným obdobím určený výběr z rozhovorů, které autor práce vedl s každým z obou farářů na jaře roku 2013, a o jejich následnou interpretaci podle pravidel oboru orální historie. Vedeným rozhovorům předcházela příprava v podobě studia dostupných materiálů týkajících se obou farářů, a to především dokumentů v církevních i státních archivech, ale i rozhovory s pamětníky působení obou farářů. Cílem práce je dát slovo samotným farářům, aby podle svých vzpomínek mohli představit svůj život a působení a vyjádřit se k rozličným událostem, jež je utvářely. Dva faráři jsou představiteli dvou různých proudů uvnitř ČCE v oné době. Tyto dvě koncepce a životní a teologické důrazy takto zprostředkovaně vstupují do vzájemného rozhovoru. Skrze dvě životní svědectví můžeme pars pro toto pozorovat život církve a země ve složitých letech 1968-1989. Druhým cílem práce bylo vytvoření nových historických pramenů v podobě nahrávek rozhovorů a jejich přepisů.
|
|
|
Imigrace zahraničních duchovních do Česka
Uttendorfská, Anna ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Havlíček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá migrací zahraničních duchovních do Česka. Teoretická část práce se věnuje diskuzi s literaturou. V praktické části práce pak následuje metodika, zdroj dat a posléze výsledky analýzy jednotlivých náboženských organizací. Cílem práce je zjistit zda do Česka duchovní migrují a jestliže ano tak jakou má tato migrace strukturu. Výsledky práce ukázaly, že taková migrace existuje a imigranti tvoří nezanedbatelný podíl duchovních v Česku a to zvláště v Římskokatolické církvi. Tito zahraniční duchovní se vyskytují ve větší míře v Praze a jejím okolí. Většina zahraničních duchovních pochází z jiných evropských zemí, zejména Polska a Slovenska. Klíčová slova migrace duchovních, zahraniční duchovní, imigrace, kněží, kazatelé
|
|
|
Život a působení farářů Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989
Pfann, Michael ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Moje práce se zabývá životem a působením farářů Českobratrské církve evangelické Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989. Jako metoda pro zpracování daného tématu je užita metoda orální historie. Jde o vymezeným obdobím určený výběr z rozhovorů, které autor práce vedl s každým z obou farářů na jaře roku 2013, a o jejich následnou interpretaci podle pravidel oboru orální historie. Vedeným rozhovorům předcházela příprava v podobě studia dostupných materiálů týkajících se obou farářů, a to především dokumentů v církevních i státních archivech, ale i rozhovory s pamětníky působení obou farářů. Cílem práce je dát slovo samotným farářům, aby podle svých vzpomínek mohli představit svůj život a působení a vyjádřit se k rozličným událostem, jež je utvářely. Dva faráři jsou představiteli dvou různých proudů uvnitř ČCE v oné době. Tyto dvě koncepce a životní a teologické důrazy takto zprostředkovaně vstupují do vzájemného rozhovoru. Skrze dvě životní svědectví můžeme pars pro toto pozorovat život církve a země ve složitých letech 1968-1989. Druhým cílem práce bylo vytvoření nových historických pramenů v podobě nahrávek rozhovorů a jejich přepisů.
|
|
|
Historie farnosti Olešnice na konci 18. a v průběhu 19. století
WAGNEROVÁ, Miluše
Předkládaná diplomová práce přibližuje na základě dostupných pramenů historii olešnické farnosti. Pozornost je věnována především jejímu vzniku a okolnostem, které mu předcházely, a to v souvislosti s josefínskými reformami. Zabývá se otázkou, do jaké míry tyto reformy ovlivnily její vznik a fungování. Dále se soustřeďuje na vnitřní organizaci a chod farnosti, spolu s jejím působením v rámci státní správy. Úvodní část shrnuje literaturu a prameny k danému tématu a je následována kapitolami věnujícími se církevní správě v době pozdního novověku, vzniku českobudějovického biskupství a Duchovní komisi Českého zemského gubernia. Vlastní studie je uvedena historií Olešnice, která si všímá majetkové držby a významných institucí v obci (škola, fara, úřady). Další kapitola je zaměřena na samotný vznik a historii olešnické farnosti, pozornost je také věnována vizitacím a místním duchovním správcům. Zbylé kapitoly se zabývají sakrálními objekty v rámci farnosti (kostelem, kaplemi a božími mukami), patronátem v místní farnosti a školskými záležitostmi. Poslední kapitola představuje písemnou produkci farnosti a zabývá se stavem farní registratury. Celkové shrnutí je uvedeno v závěru.
|
host ::
RSS.