|
| |
|
| |
|
|
Vývin kořenového systému semenáčků buku lesního (Fagus sylvatica L.) po výsevu bukvic s různým poškozením klíčků
Skuhrová, Eliška
Bakalářská práce se zabývá vlivem různého stavu a poškození klíčků při výsevu naklíčených bukvic na mortalitu a následné odrůstání prostokořenných semenáčků buku lesního. Bukvice byly roztříděny dle délky, barvy a poškození klíčků do 10 variant a následně vysety na záhon. Během vegetačního období byla hodnocena vzcházivost semenáčků dle jednotlivých variant. Na konci vegetační období proběhlo vyhodnocení hlavních morfologických parametrů rostlin. Dle naměřených výsledků jednoznačně ve všech posuzovaných parametrech převažuje svou kvalitou ta varianta semenáčků, která vzešla z bukvic, které při výsevu nejevily žádné známky klíčení. Pokud se jednalo již o naklíčené bukvice, dobrých hodnot dosahovaly varianty semenáčků vzešlých z bukvic, které při výsevu měly bílý klíček do velikosti 8 mm. Ze zjištěných výsledků tedy vyplývá obecné pravidlo, čím kratší kořenový klíček bukvice při výsevu mají, tím je u rostlin prokázána vyšší vzcházivost a kvalitnější morfologické parametry než u bukvic, které již při výsevu jeví známky poškození ulomením či hnědnutím klíčku. Výjimkou je tloušťka kořenového krčku a hloubky prokořenění, kdy semenáčky vzešlé z bukvic s poškozeným hnědým klíčkem o velikosti 4-8 mm vykazovaly viditelně dobrých hodnot. Podobná situace nastala i v případě posouzení počtu větví 1. řádu, kdy semenáčky vzešlé z bukvic s 2 klíčky jevily stejně dobrých hodnot jako semenáčky vzešlé z neklíčících a nepoškozených bukvic. Tyto parametry a podíl bukvic s dvěma klíčky byly ovšem ojedinělé a méně podstatné, lze se tedy držet výše zmíněného pravidla, čím menší klíček bukvice při výsevu mají a je nepoškozený, tím bude sadební materiál vykazovat lepších morfologických parametrů
|
|
|
Morfologické změny a změny v produkci biomasy u krytokořenných semenáčků buku lesního (Fagus sylvatica L.) po výsevu naklíčených bukvic
Skuhrová, Eliška
Diplomová práce se zabývá vlivem různého stavu a poškození klíčků při výsevu naklíčených bukvic na vzcházivost, produkci biomasy a morfologické parametry krytokořenných semenáčků buku lesního. Dle stavu klíčků byly bukvice roztříděny do 6 variant (malý bílý klíček, velký hnědý klíček, ulomený klíček, nenaklíčené, 2 klíčky, abnormálně klíčící) a následně vysety do umělého obalu. Za účelem zjištění vlivu skladování bukvic byly dále do obalů postupně vysévány bukvice s různou délkou skladování v chladícím zařízení při průměrné teplotě +0,7 °C. Dle výsledků vyplývá, že semenáčky vzešlé z bukvic s nepoškozeným malým bílým klíčkem měly výrazně vyšší vzcházivost než semenáčky, které byly vypěstovány z bukvic při výsevu nenaklíčených nebo jejichž klíček byl při výsevu poškozen. Typ a délka klíčku bukvic má též vliv na morfologické parametry, především na tvar kořenového krčku rostlin. U semenáčků vzešlých z nenaklíčených bukvic či bukvic s ulomeným klíčkem nebylo zaznamenáno žádné narušení architektoniky kořenového systému. Naopak u rostlin vzešlých z naklíčených bukvic s malým bílým, velkým hnědým či dvěma klíčky byly zaznamenány výrazné deformace kořenového systému (zakřivení či smyčky v místě kořenového krčku). Dále bylo zjištěno, že skladování bukvic v mrazícím zařízení nemá negativní vliv na následnou vzcházivost rostlin. Výrazný vliv délky skladování bukvic na morfologické parametry semenáčků nebyl zaznamenán. Z výzkumu ovšem vyplývá, že výsev bukvic by měl být proveden včas, aby rostliny ve vegetačním období dosáhly co možná nejoptimálnější parametry a splňovaly tak podmínky standardizovaného sadebního materiálu dané normou ČSN 48 2115 (2012).
|
|
|
Vliv provenience Dodonaea angustifolia na klíčení a růst této dřeviny vhodné pro protierozní opatření v okolí jezera Awassa
Horák, Pavel
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dřeviny Dodonaea angustifolia a její využití při protierozních opatřeních v okolí jezera Awassa v Etiopii. V práci je teoretická část, kde jsou shromážděny podklady o tomto druhu, o dané lokalitě a o předchozích protierozních opatřeních v rámci projektů MENDELU. V další části jsou uvedena data o experimentálně vyklíčených jedincích z různých proveniencí s použitím různé předosevní přípravy. Na základě těchto dat je stanovena nejvhodnější provenience a způsob stratifikace osiva pro přímý výsev na stanoviště . Statisticky významné rozdíly u sledovaných parametrů se objevily pouze v pěti případech. Předosevní příprava se nejčastěji projevila ve zvýšení biomasy u semenáčků z ošetřeného osiva. Pro použití během protierozních opatření se jeví jako nejlepší provenience Umbulo Kajima.
|
host ::
RSS.