|
|
Ofukování čelního skla letounu: možnosti řešení
Šamša, Petr ; Fišer, Jan (oponent) ; Jícha, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ofukování čelního skla letounu certifikovaného dle předpisu CS23 v souvislosti se snahou zajistit výhled z kokpitu za deště (sněžení) při pojíždění, vzletu a přistání. V první části se věnuji rozsahu ovlivňované oblasti určené pro výhled za nepříznivých podmínek v souvislosti se zněním předpisu CS23 a s odkazem na prohlášení SAE AIR805C. Ve druhé kapitole je uvedeno a popsáno několik možností, které lze potenciálně využít pro řešení problému. Zmiňuji zde nejen často používané mechanické metody, např. stěrače, ale také méně využívané a nové technologie využívající i jiné než mechanické způsoby očištění povrchu. Do této kategorie lze zahrnout například různé repelentní úpravy povrchu a ofukovače. Třetí část se zabývá rozborem ofukovací soustavy, již jsem si zvolil pro svou práci. Budu se zabývat návrhem podmínek proudění potřebných pro zajištění funkčnosti systému. V poslední kapitole je popsán experiment, který má srovnat teoretické výpočty s reálnými podmínkami.
|
|
|
Optimalizace čištění výhřevných ploch na uhelném kotli K1 v Plzeňské teplárenské
Kostrhounová, Petra ; Tomáš, Zdeněk (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením čištění teplosměnných ploch uhelného parního kotle. První část je věnována popisu poznatků o tvorbě nánosů, jejich vlivu na provoz zařízení a mechanismům čištění. Poté jsou shrnuty základní informace o provozu, konstrukci a způsobu odstraňování usazenin kotle K1. Na základě těchto znalostí jsou analyzována provozní data ze čtyř letních měsíců provozu kotle za účelem zjištění stavu zanesení ploch kotle a je zhotoveno přes padesát grafů prezentujících vývoj vybraných provozních veličin mezi jednotlivými cykly čištění výstupního a deskového přehříváku a ohříváku vzduchu. Následně je v programu PPSD vytvořen parametrický model kotle K1 při výkonu 60 %, který umožňuje podrobněji zkoumat provozní charakteristiky kotle a slouží k porovnání skutečného stavu zanesení s hodnotami uvedenými v literatuře. Dále vznikly dva modely pro vyšší výkony kotle a tři teoretické modely provozních stavů s různou intenzitou zanesení ploch. Pro ověření správnosti vytvořeného modelu je proveden výpočet přestupu tepla výstupním přehřívákem. Na závěr je provedena kalkulace spotřeby páry pro ofukování.
|
|
|
Optimalizace čištění výhřevných ploch na uhelném kotli K1 v Plzeňské teplárenské
Kostrhounová, Petra ; Tomáš, Zdeněk (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá posouzením čištění teplosměnných ploch uhelného parního kotle. První část je věnována popisu poznatků o tvorbě nánosů, jejich vlivu na provoz zařízení a mechanismům čištění. Poté jsou shrnuty základní informace o provozu, konstrukci a způsobu odstraňování usazenin kotle K1. Na základě těchto znalostí jsou analyzována provozní data ze čtyř letních měsíců provozu kotle za účelem zjištění stavu zanesení ploch kotle a je zhotoveno přes padesát grafů prezentujících vývoj vybraných provozních veličin mezi jednotlivými cykly čištění výstupního a deskového přehříváku a ohříváku vzduchu. Následně je v programu PPSD vytvořen parametrický model kotle K1 při výkonu 60 %, který umožňuje podrobněji zkoumat provozní charakteristiky kotle a slouží k porovnání skutečného stavu zanesení s hodnotami uvedenými v literatuře. Dále vznikly dva modely pro vyšší výkony kotle a tři teoretické modely provozních stavů s různou intenzitou zanesení ploch. Pro ověření správnosti vytvořeného modelu je proveden výpočet přestupu tepla výstupním přehřívákem. Na závěr je provedena kalkulace spotřeby páry pro ofukování.
|
|
|
Ofukování čelního skla letounu: možnosti řešení
Šamša, Petr ; Fišer, Jan (oponent) ; Jícha, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ofukování čelního skla letounu certifikovaného dle předpisu CS23 v souvislosti se snahou zajistit výhled z kokpitu za deště (sněžení) při pojíždění, vzletu a přistání. V první části se věnuji rozsahu ovlivňované oblasti určené pro výhled za nepříznivých podmínek v souvislosti se zněním předpisu CS23 a s odkazem na prohlášení SAE AIR805C. Ve druhé kapitole je uvedeno a popsáno několik možností, které lze potenciálně využít pro řešení problému. Zmiňuji zde nejen často používané mechanické metody, např. stěrače, ale také méně využívané a nové technologie využívající i jiné než mechanické způsoby očištění povrchu. Do této kategorie lze zahrnout například různé repelentní úpravy povrchu a ofukovače. Třetí část se zabývá rozborem ofukovací soustavy, již jsem si zvolil pro svou práci. Budu se zabývat návrhem podmínek proudění potřebných pro zajištění funkčnosti systému. V poslední kapitole je popsán experiment, který má srovnat teoretické výpočty s reálnými podmínkami.
|
host ::
RSS.