|
|
Rozdíl ve zpracování pšenice a žita na mouku
Procházková, Iveta
Bakalářská práce je zaměřena na rozdíly ve zpracování pšenice a žita na mouku. Práce je zpracována formou literární rešerše. Skládá se ze dvou částí, z nichž první pojednává o stavbě obilky a chemickém složení. Hlavním rozdílem v chemickém složení u pšenice a žita je, že pšeničný lepek je tvořen bílkovinami, kdežto žitný „lepek“ je tvořen neškrobovými polysacharidy a pentosany. Druhá část popisuje technologii zpracování obilí od příjmu, přes mletí, kdy je u mletí pšenice a žita použito mlecích válců o rozdílných průměrech. V práci je popsáno míchání, expedice a charakteristika jednotlivých druhů pasážních mouk. Dále charakterizuje jednotlivé stroje a jejich funkci při průchodu obilnin a následného meliva mlýnem. Dalšími rozdíly u pšenici a žita je barva mouky, která je způsobena rozdílným obsahem obalových vrstev. V závěru je zhodnocena daná problematika mlýnské technologie.
|
|
|
Indukce supresivity půdy pomocí introdukce mykoparazitických hub proti významným původcům onemocnění rostlin
STREJČKOVÁ, Monika
Diplomová práce je založena na využití mykoparazitických hub Trichoderma virens, Clonostachys rosea f. catenulata v biologické ochraně rostlin proti významným fytopatogenním houbám Sclerotinia sclerotiorum, Rhizoctonia solani, Botrytis cinerea a Fusarium solani v duálních testech. V pokusech byly testovány kmeny T. virens a C. rosea f. catenulata izolované z půd v ČR. Jako referenční sloužil kmen GL 21 houby T. virens reizolovaný z komerčně dostupného biopreparátu SoilGard a kmen C. rosea f. catenulata reizolovaný z biopreparátu Prestop Mix. Hodnotily se biologické a produkční vlastnosti těchto kmenů. Všechny kmeny jsou schopny kolonizovat substrát a potlačovat růst a vývoj patogenů. Pro moření osiva odrůdy Scirocco byl použit kmen GL 21 houby T. virens v kombinaci s přípravky guaranová guma a karboxymethylcelulóza, které sloužily jako nosič pro uchycení spor. Po 3 dnech se hodnotil účinek houby T. virens na energii klíčení, tvorbu a počet kořenů u obilek. Po 7 dnech se hodnotil zdravotní stav. Houba T. virens má pozitivní vliv na klíčení obilek a zdravotní stav u obilek. Během vegetace se hodnotil vliv moření houbou T. virens na růst a vývoj pšenice jarní. Hodnotily se parametry jako je počet rostlin na m2, počet odnoží, zdravotní stav, výška rostlin, počet zrn v klasu a HTZ. Během vegetace T. virens pozitivně ovlivňuje výšku rostlin.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.