Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výskyt jmelí bílého (Viscum album) ve Frýdku-Místku
Kovalčík, Lukáš
Z dostupné literatury byla vytvořena literární rešerše, která obsahuje popis jmelí bílého (Viscum album). Zabývá se botanickou charakteristikou, morfologickými znaky i fyziologií jmelí. Jsou zde popsány způsoby šíření jmelí a rozdělení dřevin podle jejich odolnosti vůči tomuto hemiparazitovi. Dále jsou shrnuty škody, které jmelí způsobuje, možné způsoby ochrany a typy ošetření již napadených stromů. Pro hodnocení byly v terénu vybrány tři lokality na území města Frýdku-Místku, na kterých se vyskytují dřeviny silně napadené jmelím bílým. Rostou zde tyto druhy dřevin: topol kanadský (Populus × canadensis), lípa srdčitá (Tilia cordata) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V rámci této práce bylo zjištěno, že nejstarší jedinec jmelí bílého byl 20 let starý. Rozdíly v dosažitelném věku hemiparazita a hostitelské dřeviny mohou být příčinou, proč napadení hemiparazitem vede až k odumření hostitelské dřeviny. Nejnižší věk, odkdy začíná jmelí bílé napadat dřeviny, je druhově specifický a pohyboval se od 11 do 30 let. Údaje o době, kdy jmelí začíná napadat hostitelské dřeviny, jsou důležité pro určení doby, kdy by se mělo začít s monitoringem těchto stromů. Na základě zjištění délky haustorií je doporučeno provést odstranění větví minimálně 20 cm od trsů směrem ke kmeni. V této práci byl zjištěn zvýšený počet jedinců jmelí bílého u jeřábu ptačího před pěti lety. Příčinou by mohlo být oslabení stromů z důvodu sucha v roce 2007. Tomu napovídá i malé množství jedno až tříletých rostlinek jmelí. Závěrem lze říct, že aby došlo ke zpomalení šíření jmelí, je potřeba provést celoplošná razantnější opatření a výrazně omezit počet jedinců jmelí, kteří jsou schopni kvést a plodit.
Hodnocení ontogenetického vývinu vybraného druhu dřeviny
Pavlíček, Michael
Tato práce se věnuje hodnocení ontogeneze stromu lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) podle metodiky Raimbaulta (2006) na území města Přerova. Vytvořený katalog v bakalářské práci zachycuje všech deset stadií ontogeneze stromu tak, jak je Raimbault (2006) popsal, a zobrazuje typické jedince, vše doplněné o další údaje ke každému stadiu. V další fázi byla srovnána dvě vybraná stadia vývinu tohoto stromu, konkrétně sta-dia pět a šest. Byly porovnány základní dendrometrické parametry jako výška stromu, obvod jeho obvod, šířka koruny apod., doplňkově pak také listy, a to jejich šířky a délky a dále též plodenství.
Vkládání výchovných dřevin do dubových porostů na lužních stanovištích Kojetínska
Berčík, Vojtěch
Náplní této bakalářské práce byla problematika udržení růstově dynamičtější lípy srdčité (Tilia cordata Mill.) v podúrovni porostů dubu letního (Quercus robur L.) na lužních stanovištích v okolí Kojetínska. Práce se skládá ze tří fází. V první fázi byla vyhodnocena výšková struktura u vybraných porostů a sociální postavení lípy v nich. V druhé fázi byl proveden experimentální výchovný zásah (seřezání líp v dané výšce). A ve třetí fázi byl tento experiment vyhodnocen. Výzkum probíhal v letech 2016 až 2018, za tuto dobu došlo k založení pokusu a dvěma kontrolním měřením. Výsledky potvrdily dynamičtější růst u lip oproti dubu. Dále prokázaly, že lípa dobře obnovuje svůj růst po seřezání nadzemní části. Výsledky vlivu výšky seřezání na následné rychlosti odrůstání lípy se nám nepodařilo prokázat z důvodů enormního tlaku sparkaté srnčí zvěře v této oblasti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.